Celá e-kniha N či M? ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
11
Tentokrát se za rybářem na Staré molo vypravila Pentlička.
Přes to, co jí rozum říkal, chovala malou naději, že pro ni snad pan Grant bude mít nějakou uklidňující zprávu. Ale tato naděje brzy pohasla.
Prohlásil s konečnou platností, že Tommy o sobě vůbec nedal slyšet.
Pentlička vynaložila veškeré úsilí, aby její hlas zněl pevně a věcně:
„Nemáme přece důvod se domnívat, že — že se mu něco stalo?“
„Ovšemže nemáme. Ale předpokládejme, že ano.“
„Jakže?“
„Řekl jsem — předpokládejme, že se mu něco stalo. Co uděláte vy v tom případě?“
„Co já — chápu — já budu samozřejmě pokračovat v práci.“
„Výborně. Na nářky je čas po bitvě. Jsme teď přímo v palbě. Času je namále. Jedna vaše informace je ověřena. Zaslechla jste, že čtvrtý zůstává v platnosti. Jde o čtvrtého příštího měsíce. To je datum velkého útoku na naši zemi.“
„Jste si tím jist?“
„Dost jist. Naši nepřátelé pracují metodicky. Mají své plány pečlivě připravené a propracované. Kéž by se to dalo říct i o nás! U nás není plánování na výši. Ano, čtvrtého je ono životně důležité datum. Dosavadní nálety mají zatím přípravnou funkci — ohledávají terén — zkoušejí naši obranyschopnost a naši reakci na letecký útok. Čtvrtého se to má spustit doopravdy.“
„Ale když to víte —“
„Víme, že bylo stanoveno datum. Víme, anebo aspoň doufám, že víme, kde to bude… (Jenže v tomhle se můžeme mýlit.) Učinili jsme všechna protiopatření, která byla v našich silách. Ale je to ten starý případ s obléháním Tróje. Trójane znali vojenský potenciál nepřítele, právě tak jako jej známe my. Potřebujeme však znát jeho tajné spojence! Muže v dřevěném koni. Ti mohou předat nepříteli klíče od bran města. Tucet vysoce postavených lidí na důležitých velitelských místech vydá protichůdné rozkazy a dokáže tím uvrhnout zemi do takového zmatku, že se Němcům jejich plány zdaří. Musíme tyto tajné informace získat včas.“
Pentličky se zmocnilo zoufalství:
„Jak bych to mohla dokázat — cítím, že na to svou zkušeností nestačím.“
„Nebojte se. Pracují na tom zkušení lidé — nasadili jsme všechny zkušené a talentované lidi, které máme k dispozici — ale pokud jsou mezi námi zrádci, nevíme, komu se dá důvěřovat. Vy a váš muž nepatříte mezi naše stálé spolupracovníky. Nikdo o vás neví. Proto byste mohli uspět — proto jste už do jisté míry uspěli.“
„Nemůžete někoho ze svých lidí pověřit, aby se podíval na paní Perennovou? Přece snad můžete aspoň někomu naprosto důvěřovat.“
„Už se stalo. Pod záminkou, že »jsme byli informováni, že paní Perennová je členkou Irské republikánské armády a zastává protibritské názory«. To je mimochodem pravda, ale nic jiného jsme nezjistili. Aspoň ne ta životně důležitá fakta, o která nám jde. Proto musíte vytrvat, paní Beresfordová. Dejte do toho všechno, čeho jste schopna.“
„Čtvrtého je ani ne za týden, že?“ řekla Pentlička.
„Přesně ode dneška za týden.“
Pentlička sepjala ruce.
„Musíme na něco přijít! Říkám musíme, jelikož věřím, že Tommy na něco přišel, a proto se nevrátil. Sleduje nějakou stopu. Jen kdybych se měla čeho chytit! Počkat! Co kdybych —“
Svraštila čelo a zadumala se nad novým útočným plánem.
„Podívejte se, Alberte, ta možnost tady je.“
„Je mi jasné, jak to myslíte, milostpaní. Ale řeknu vám rovnou, že se mi ten nápad moc nezamlouvá.“
„Možná, že by se to povedlo.“
„Ano, milostpaní, ale vystavujete se tím nebezpečí — a proto se mi to nezamlouvá — a určitě by se to nezamlouvalo ani pánovi.“
„Zkusili jsme všechny obvyklé způsoby. Tím chci říct, že jsme tajně udělali, co se dalo. Zdá se mi, že teď zbývá jediná možnost: vystoupit otevřeně.“
„Uvědomujete si, že tím třeba obětujete určitou výhodu?“
„Užíváte dnes odpoledne takové obraty, jako byste mluvil do rádia, Alberte,“ řekla Pentlička netrpělivě.
Albert se zatvářil trošku provinile a přešel k přirozenějšímu vyjadřovacímu způsobu.
„Vyslechl jsem včera večer vysoce zajímavou přednášku o rybách našich vod,“ vysvětloval.
„Teď nemáme čas myslet na ryby našich vod,“ řekla Pentlička.
„Jenom by mě zajímalo, ka…
