detektivka

  / 1 / Opřel jsem se o zábradlí na palubě první třídy převozní lodi a pozoroval, jak si cestující třetí třídy klestí cestu po lodní lávce na nižší palubu. / Byl to barvitý a zajímavý pohled. Každý, a všichni to byli Číňané, se choval jako by loď měla okamžitě odrazit, zatímco měla ještě přinejmenším čtvrthodinku, než vypluje. Kuliové klopýtající pod neskutečnými náklady, zavěšenými na… / …

Více
  • 7. 3. 2025

Ještě před začátkem stoupání jsem si ověřil, kolik je hodin. Bylo 22.40. Zahleděl jsem se do dálky k hotelu Imperial. Tonul v záplavě světel. V apartmá Augusta Savanta v posledním poschodí se také ještě svítilo. / Byla dusná noc. Nabízela se šance, že Savanta zastihnu na balkonu, ale i kdyby byl v ložnici nebo v salonu, s teleskopickým hledím ho stejně dostanu. / Jen mít trochu štěstí. Možná v apartmá vůbec není,…

Více
  • 7. 3. 2025

Ve chvíli, kdy dva saniťáci naložili zakrytá nosítka do ambulance, prodral se Ken Travers davem. Krátce pohlédl na nosítka, a pak na šerifa, stojícího opodál. Přešel k němu. / „Je mrtvá?“ / „Kene, odkud se tady bereš?“ zeptal se překvapeně Thomson. „Myslel jsem, že jsi ve Friscu.“ / „Slyšel jsem to v rádiu. Hned jsem se vrátil. Je mrtvá?“ / „Jo. Když ji Calvin přemlouval, aby se vrátila dolů, skočila. Kde je…

Více
  • 7. 3. 2025

Když slunce vystoupilo nad vrcholky hor, šel jsem si do vnitřní místnosti pro oblečení. Veda už nespala. Žaluzie byla vytažená a okno otevřené dokořán. Chtěl jsem si rychle ověřit, jestli je skutečně vzhůru. Byla. Ležela v posteli a pokrývku měla odhrnutou. Říká se, že láska a nenávist jsou vlásek od sebe. Tím, co se stalo dnes v noci, byla moje láska k ní silně otřesena. Bál jsem se jí a odtud už je jen…

Více
  • 7. 3. 2025

Anita Certesová vstoupila do druhé koupelny podkrovního apartmá v hotelu Spanish Bay. Připravovala se na to, co věděla, že tam najde. / Podkrovní apartmá, nejluxusnější a nejdražší apartmá v hotelu, teď patřilo Wilburu Warrentonovi, synovi Silase Warrentona, texaského naftového miliardáře. Právě se oženil s Marií Gomeyovou, jejíž otec vlastnil spoustu stříbrných dolů. Wilbur se rozhodl, že Paradise City bude…

Více
  • 7. 3. 2025

EBENOVÝ KOLOS / Don teď tušil, že je na stopě Želvy, a bleskově se pustil do příprav, které zcela obrátily vzhůru nohama dosud klidný dům číslo 25a v ulici Upper Brook Mews. / Tři hodiny po svém návratu ze Scotland Yardu poslal Marianu na londýnské letiště, aby ještě chytila letadlo do Říma. Doprovázel ji Cherry s očima vykulenýma vzrušením a s potěšením, že konečně unikne londýnskému dešti a mlze. Měli za…

Více
  • 7. 3. 2025

Armo Shalik se vrátil do Londýna v pondělí ráno o půl deváté. Sherborn mu oznámil, že Fennel je v Paříži. Zatímco si Shalik rozkládal věci po stole, vysvětloval mu okolnosti Fennelova spěchu. / „Doufám, pane, že jsem jednal správně. Kdybych byl věděl, kde vás hledat, byl bych se s vámi samozřejmě poradil.“ / Skutečnost, že Shalik prožil nevydařený víkend s nevyhovující společnicí kdesi na venkově a že neměl…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Bylo chmurně dusné odpoledne asi měsíc po smrti Steva Larsona, když před vilou na Grass Hillu zastavil otlučený cadillac. / Veda, která ho už půl hodiny z okna vyhlížela, seběhla z terasy k Magarthovi a zastihla ho, jak vystupuje z vozu. / „Ahoj, kočko,“ řekl a políbil ji. „Všechno jsem už vyběhal, ale byla to fuška.“ Vzal svou přítelkyni v podpaží a zamířil s ní do vily. „Jak se jí vede?“ / „Pořád…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Amelie Greggová stála schovaná za pootevřenými dveřmi do haly a poslouchala, co Reynolds říká těm dvěma detektivům, kteří se tu tak neočekávaně objevili. / Amelie Greggová byla vysoká a mohutná, skoro šedesátiletá žena. Silné vlasy měla obarvené na černo. Její oválný hrubý obličej vypadal jako vytesaný z kamene. Veliké černé oči, krátký nos a tenké rty svědčily o bezohledné aroganci. / Trhla sebou,…

Více
  • 7. 3. 2025

  / I / Když jsem v sobotu ráno vstával, vypadalo to na déšť. / Byl jsem nervózní a nesvůj. Všechny podvědomé pochybnosti o celém podniku přede mnou začaly vystupovat stále jasněji a silně na mě doléhaly. Roztřesené nervy otupovala jenom myšlenka na ty peníze. / „Dneska večer přijdu pozdě.“ oznámil jsem Nině, když připravovala snídani. „Dnes je poslední den toho dopravního průzkumu.“ / S úzkostí v očích se na…

Více
  • 7. 3. 2025

Čekali jsme týden. / Byl to nejdelší týden, jaký jsem zažil. Většinu času pršelo a kolem stavení neustále skučel západní vítr. Nedalo se podniknout nic víc, nežli sedět před ohništěm, poslouchat rozhlas a čekat. / Rita chtěla, abych prohledal stodolu, ale to jsem odmítl. Nebudu jenom z plezíru přehazovat všechen ten koks a hromady polen. Byl jsem si naprosto jistý, že ve stodole diamanty nejsou. Potom chtěla, abych…

Více
  • 7. 3. 2025

IV. / Když jsem jel po pobřežní silnici, která v pravém úhlu navazuje na Wiltshire Avenue, všiml jsem si, že naproti řadě stánků – kde se prodává všechno od bublinek v sodovce až k mořským specialitám a v noci, když se tu frajeři a holky ládují, než se začnou v písku muchlovat, je tu pěkný rumraj – stojí oranžovočervený sportovní ford Eda Bennyho. / Zajel jsem na parkoviště, od starého chromajzlíka, který měl…

Více
  • 7. 3. 2025

ČERNÁ A BÍLÁ /   / Když Don Micklem přešel k oknu, aby se zadíval na čilý ruch pod sebou, večerní slunce se sklánělo za chrám Santa Maria della Salute a temně zelenou vodu Velkého kanálu zbarvovalo růžovým nádechem. / “Tomuhle městu se žádné jiné na světě nevyrovná, Cherry,” prohodil. “Podívejte se na ten západ. Už jsem ho viděl tucetkrát, ale vždycky mi znovu vyrazí dech.” / “Opravdu bere za srdce,”…

Více
  • 7. 3. 2025

ČÁST PÁTÁ / Julie teď měla v rukou Wesleyho dopis, kterým ji zmocňoval, aby si vzala kožešiny, a výpověď pro policii; věděla přesně, co má udělat. Přelíčení s Harrym mělo začít příštího dne. Bude to tedy záchrana na poslední chvíli, jak se obvykle odehrává jenom ve filmech. Harry ji nikdy nezapomene, že ho zachránila před šibenicí, o tom byla pevně přesvědčena. Ale dřív než zachrání Harryho, musí…

Více
  • 7. 3. 2025

III. / Když Rawlins s Corridonem vstoupili do přední kanceláře, boubelatá, zapšklá slečna Flemingová bušila do psacího stroje. / Corridon si ji s odevzdanou nechutí změřil. Nemohl pochopit, jak může nějaká žena vypadat tak staropanensky a odpudivě. Vzpomněl si, že stejná myšlenka ho napadla už před více než pěti lety, když se přišel s Ritchiem rozloučit a slečnu Flemingovou viděl prvně. Za pět a půl roku se ani…

Více
  • 7. 3. 2025