Literární směry: Naturalismus

Naturalismus vznikl v druhé polovině 19. století jako radikální směr realismu. Nejvíce se rozvinul ve Francii a Německu. Naturalisté se snažili zobrazit svět ještě věrněji než realisté, často se zaměřovali na temné a kruté stránky lidského života. Naturalismus čerpal inspiraci z vědeckých teorií té doby, zejména z darwinismu a determinismu.

Charakteristika směru

Naturalismus zobrazuje člověka jako součást přírody, který je určován svými biologickými instinkty, dědičností a prostředím. Postavy jsou často determinovány svými vnějšími okolnostmi – chudobou, nemocemi, sociálními podmínkami, což vede k jejich tragickému osudu. Člověk je v naturalistické literatuře často obětí neovlivnitelných sil, jako jsou přírodní zákony, instinkty a sociální determinismus.

Naturalisté se nevyhýbali zobrazování nejtemnějších stránek života, jako jsou zločiny, alkoholismus, prostituce, nemoci a smrt. Díla mají často pesimistický nádech, protože hlavní hrdinové nemají možnost uniknout svému osudu, který je předurčen jejich sociální situací či biologickými predispozicemi.

Jazyk a stylistické prostředky

Jazyk naturalismu je přímý, nezdobený a často až surový. Popisy jsou detailní, někdy až naturalisticky kruté, bez snahy něco přikrášlovat. Naturalisté se zaměřují na vědecký přístup k popisu světa, často používají lékařské a přírodovědné termíny, aby co nejvěrněji zachytili realitu.

Oblíbenými formami jsou romány a povídky, které umožňují detailní popis lidských osudů a prostředí, které tyto osudy formuje. Děj bývá často jednoduchý, zaměřený na zachycení každodenního života postav a jejich osudů.

Etymologie pojmu

Termín „naturalismus“ je odvozen od latinského slova „natura“, což znamená „příroda“. Naturalisté věřili, že lidské chování je součástí přírodních zákonitostí a že člověk není schopen uniknout svému přirozenému osudu.

Zpět na přehled Literárních směrů, epoch, skupin a hnutí

Kompletní knihy z tohoto lit. směru ke stažení (ePub, PDF, MOBI):