Guy de Maupassant

Podpořte LD sdílením:

Share

[5.8.1850-6.7.1893]

Životopis

Guy de Maupassant byl francouzský spisovatel, žurnalista a dramatik. Narodil se v rodině venkovské šlechty na zámku v Miromesnilu u Dieppe roku 1850. Jeho lotrinští předkové byli povýšeni za Marie Terezie do šlechtického stavu. Po rozvodu rodičů žil s matkou v rodné Normandii.

Guy de Maupassant studoval práva v Paříži, studium však přerušila prusko-francouzská válka, které se jako prostý voják přímo zúčastnil. Zachránil G. Flauberta, díky kterému později vyměnil bídné místo v ministerstvu námořnictví za lepší a nezávislejší místo v ministerstvu školství. Seznámil se s mnoha významnými francouzskými i cizími spisovateli, např. se Zolou nebo Turgeněvem.

Po mimořádném úspěchu protiválečné knihy Kulička (1880) se Guy de Maupassant věnoval už jen literatuře a žurnalistice. Zbohatl, měl vlastní jachtu a velmi cestoval. V krátkém, ale velmi plodném tvůrčím období let 1880 – 1891 napsal přes tři sta povídek, šest románů, tři divadelní hry a tři cestopisy. Kromě toho také stovky studií, předmluv, novinových článků a kronik. Hutným výrazem, promyšlenou kompozicí a působivým stylem se Guy de Maupassant řadí k mistrům žánru. Mezi další jeho nejznámejší díla patří román Miláček.

Koncem 80. let u de Maupassanta (navzdory výborné fyzické kondici i aktivnímu sportování) vypukla duševní choroba, kterou zdědil po matce. Po pokusu o sebevraždu (1892) se ocitl v ústavu pro duševně choré v Passy u Paříže, kde o rok později na progresivní paralýzu umírá. Příznaky své choroby popsal v několika povídkách a navštěvoval přednášky slavného psychiatra Charcota.

Guy de Maupassant užíval pseudonymy Joseph Prunier, Guy de Valmont a Maufrigneuse.

Dílo

Romány a novely

Povídky a sbírky povídek

  • Kulička, 1956 (Boule de suif, 1880)
  • (Les Soirées de Médan, 1880)
  • U Tellierů (La Maison Tellier, 1881)
  • Povídky sluky (Contes de la bécasse, 1883)
  • Ve svitu luny / Svit Luny, 1920 (Clair de lune, 1883)
  • Sestry Rondolcovy (Les Sœurs Rondoli, 1884)
  • Miss Harriet (Miss Harriet, 1884)
  • Tonda (Toine, 1885)
  • Povídky dne a noci (Contes du jour et de la nuit, 1885)
  • Pan Parent (Monsieur Parent, 1886)
  • Malá Roquová (La Petite Roque, 1886)
  • Mládenec paní Hussonové (Le Rosier de Mme Husson, 1888)
  • Levá ruka (La Main gauche, 1889)
  • Z Paříže a venkova, 1965 (recenze)
  • Marná krása, 1925 (L’Inutile Beauté, 1890)
  • (Le Pere Milon, 1899)
  • (Le Colporteur, 1900)
  • Důvěrná chvíle, 1933
  • Nezvaní hosté, 1953
  • Neděle pařížského měšťáka, 1958
  • Mládenec paní Hussonové a jiné povídky, 1960
  • Slečna Fifi, 1961 (Mademoiselle Fifi, 1882 / Mademoiselle Fifi)
  • Dědictví, 1961 (1894)
  • Yvetta a jiné povídky, 1967
  • Zbabělec a jiné povídky, 1968
  • Příběhy plné lásky, 1969 (&Oelig;uvres comletes)
  • Tulák, 1973 (&Oelig;uvres comletes, 1925)
  • Strach, 1971
  • Vášeň, 1973
  • Yvetta, 1976 (Yvette, 1884)
  • V rodině a jiné povídky, 1990
  • Milostná schůzka a jiné povídky, 1991
  • 22 fantastických príbehov, 1992
  • Ďábel a jiné povídky, 1997
  • Povídky o ženách, 2003
  • Král růží, 2004
  • Šílenec a jiné temné příběhy, 2006 (Un fou et autres contes noirs)
  • Matka zrůd a jiné povídky, 2006
  • Miláčik a iné poviedky, 2006
  • Příběhy pařížské kokoty, 2011
  • Horla, 2012 (Le Horla, 1887)
  • Pařížské dobrodružství a jiné povídky, 2012

Cestopisy

  • (Au soleil, 1884)
  • (Sur l’eau, 1888)
  • (La Vie errante, 1890)

Básně

  • (Des vers, 1880)

Divadelní hry

  • (Histoire du vieux temps, 1879)
  • (Une répétition, 1880)
  • (Musotte, 1891)
  • Domácí mír (La Paix du ménage, 1893)
  • (À la feuille de rose, maison turque, 1875)

Ostatní

  • Petr a Jan – Studie, Črty a korespondence, 1957 (Pierre et Jean, Société d´ Éditions littéraires et artistiques)

Citáty

Když se člověk žení, je konec všemu. Žárlivá náklonnost ženy, ona podezřívavá, nepokojná a tělesná náklonnost nestrpí vedle sebe vroucné a vřelé příchylnosti, oné příchylnosti ducha, srdce a důvěry, jež existuje mezi dvěma muži.

Láska je instinkt, manželství zákon.

Ženy jsou hloupé. Jakmile jim láska jednou pomate hlavu, pak už ničemu nerozumějí, nejsou přístupné rozumnosti, řídí se jen láskou. Jen a jen láskou.

Nacionalismus je také náboženství. Je to vejce, z něhož se líhnou války.

Drby jsou útěchou žen, které už nikdo nemiluje a nikdo se jim nedvoří.

Smyslné spojení je pouhá pečeť spojení srdcí.

Ty oči mě zaplavovaly zvláštním mocným zmatkem. Z těch neproniknutelných očí vycházelo nekonečné kouzlo, nyvé jako závan větříku, svůdné jako pohasínající obloha za šeříkových, růžových a modrých soumraků, trochu melancholické jako noc přicházejíc za nimi! Ty oči skrývají v sobě tajemství toho, co se zdá a neexistuje, co se může objevit v pohledu ženy a zapůsobit, že v nás vzklíčí láska.

Nechápu, že některé ženy, které tak dobře znají neodolatelnou svůdnost ozdobných hedvábných punčoch, skvělé kouzlo barevných odstínů a čaromoc drahocenných krajek, schovaných v hlubinách intimní toalety, omamnou šťavnatost skrytého přepychu, rafinovaného spodního prádla, zkrátka všechny chytré jemnosti ženské elegance, nikdy nepochopí strašnou nechuť, jakou v nás vzbuzují nevhodná nebo hloupě něžná slova. Jsou chvíle, kdy se slova „miluji tě“ tak nehodí, že se vůbec nesluší.

Žena žije pocitem, že dostane-li se chvály jiné, je to na její újmu.

Život by se naplnil krásnými příhodami, kdybychom se mohli spolehnout na naprostou mlčenlivost lidí.

Když milujeme, není nic lepšího než dávat, pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má. A cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.

Každý mozek je jako cirkusová manéž, kde věčně běhá dokola ubohý uvězněný kůň. Ať jakkoliv usilujeme, kličkujeme, zahýbáme, hranice je blízká, souvisle kulatá, žádné překvapující náhlé odbočení nebo možnost vyjít do neznáma.

Nejlepší obranou ženy bývá její podlehnutí.

Omamuje mě, svádí a já ztrácím klid, jdu za ní a děsím se. Bojím se jí jako pasti a toužím po ní jako po chlazeném nápoji, když mám žízeň. Podléhám jejímu kouzlu a blížím se k ní se strachem, jaký by měl muž podezíraný z toho, že je obratný zloděj. U ní cítím neodůvodnitelné nadšení nad její možnou nevinností a rozumově velmi odůvodnitelnou nedůvěru k neméně pravděpodobné zkaženosti. Cítím, že se stýkám s neobvyklým stvořením, nepodléhajícím přirozeným pravidlům, s vynikajícím nebo ohavným tvorem.

Silný člověk se vždy vyšvihne, ať už je to jakýmkoli způsobem.

Láska není věčná. Lidé se sejdou, pak se rozejdou. Ale když to trvá dlouho… stane se to přítěží.

Existují tak věrné ženy, že mají vždy výčitky svědomí, když svého muže podvádějí.

Manželství je jako loterie. Nikdo nesmí počítat, že on to bude, kdo vyhraje.

Člověk má česat ovoce jen tak vysoko, kam dosáhne.

Drby jsou útěchou žen, které už nikdo nemiluje a nikdo se jim nedvoří.

Proč lhát, když stačí mluvit pravdu, aby ti stejně nikdo neuvěřil?

Historie je víc naplněná příklady o věrnosti psů, než o věrnosti přátel.

Zamyslil se nad tím a uvědomil si, že ten neklid vyvěrá z nejasné a tajné postranní myšlenky, jaké tajíme i sami sobě a objevíme je jen, když prozkoumáme hlubiny svého srdce.

Guy de Maupassant

e-knihy

Zobrazuji všech 7 výsledků

  • 30. 4. 2023