thriller

Ferras měl na stole pokladnu z prodejny Fortune Liquors, z jejíhož boku vedl kabel do detektivova počítače. Bosch položil na stůl fotografie a zadíval se na parťáka. / „Co se děje?“ / „Byl jsem na vědeckém. S pokladnou už byli hotovi. Nenašly se na ní žádné otisky kromě otisků oběti. Momentálně se dívám do paměti. Můžu ti prozradit, že toho dne dělala tržba od začátku pracovní doby až po vraždu necelých…

Rád bych vyjádřil díky následujícím osobám za jejich pomoc a podporu: / Velice děkuji svému agentovi Philipu Spitzerovi a redaktorce Patricii Mulcahyové za veškerou těžkou práci, nadšení a víru v tuto knihu. / Děkuji rovněž četným policejním důstojníkům, kteří mi po léta umožňovali nahlédnout do své práce i svých životů. Také chci vyjádřit vděčnost Tomu Mangoldovi a Johnu Pennycateovi, jejichž kniha The…

Bosch seděl na posteli s pivem v ruce a musel myslet na Zorrillovo náhlé znovuobjevení. Kladl si otázku, kde asi mohl být a hlavně proč by měl opouštět bezpečí svého ranče. Pohrával si s myšlenkou, že drogový boss se přesunul do L. A. a že vlákat Moora do motelu, kde skončil na kachličkách v koupelně, se neobešlo bez jeho osobní přítomnosti. Třeba by nikdo méně významný detektiva nepřiměl k návštěvě toho…

Když Bosch cestou ke stanovišti svědků procházel kolem stolů obou stran a míjel místa porotců, panovalo v soudní síni mrtvolné ticho. Složil přísahu a uvedl své plné jméno, které musel zapiso–vatelce vyhláskovat. / „H–I–E–R–O–N–Y–M–U–S B–O–S–C–H.“ / Poté dal soudce slovo Belkovi. / „Detektive Boschi, povězte nám něco o sobě, o své profesní kariéře.“ / „Dělám téměř dvacet let policistu.…

  / Bosch usnul pár minut poté, co se připoutal na sedadle u okna v letadle společnosti Southwest z Burbanku do Las Vegas. Spal hlubokým bezesným spánkem a probudil se, až když podvozek s cuknutím dosedl na přistávací dráhu. A než letadlo dorolovalo ke stojánce, probral se Bosch úplně a cítil, jak mu hodinový odpočinek dodal novou energii. / Když vyšel z terminálu, bylo právě poledne a vzduch měl dobrých čtyřicet…

Vytáhl z krabice v ložnici tričko, přitiskl si je na obličej a pokoušel se zastavit krvácení. Pak se narovnal. Dopotácel se do koupelny a podíval se do zrcadla. Už teď mu obličej měnil barvu a otékal. Hlavně nos. Začínal ho vidět dole v zorném poli jako něco cizího, navíc otok rozšiřoval ránu, která se mu táhla po nose až pod levé oko. Zdálo se, že krvácí z větší části dovnitř, protože mu krev stékala…

Bez ohledu na domácí službu si vzal Bosch na druhý den ráno oblek a vyrazil ven. Věděl, že sako s kravatou mu při jednání s vládními byrokraty dodá auru autority a důvěryhodnosti. A dvacet minut po deváté se mu tato taktika vyplatila. Měl solidní stopu. V archivech dopravního inspektorátu mu vyhledali řidičský průkaz vydaný na jméno Robert Foxworth k datu 3. listopadu 1987, tedy v den, kdy Foxworth dosáhl věku…

Na štítku spisu bylo uvedeno jméno Marthy Gesslerové. Vytáhl jsem zápisník a nadepsal jím novou stránku. Teprve poté jsem otevřel dvouapůlcentimetrový spis a prohlédl si, co mi Lindell zanechal. Předpokládal jsem, že mám na pročtení jeho obsahu maximálně patnáct minut. / Na hromádce dokumentů sepnutých ve spisu ležela jediná stránka obsahující pouze telefonní číslo. Domyslel jsem si, že mi zde stránku úmyslně…