12
Sam Scales byl hollywoodský podvodník. Specializoval se na internetové podfuky s cílem získat od lidí čísla kreditních karet a verifikační údaje a obratem je prodat finančnímu podsvětí. Poprvé jsme spolupracovali v době, kdy byl zatčen za prodej šesti set kreditních čísel s příslušnými doprovodnými informacemi dobami platnosti, adresami, čísly sociálního pojištění a hesly právoplatných držitelů tajnému agentovi z úřadu šerifa.
Scales se k číslům i informacím dobral tak, že rozeslal emaily pěti tisícovkám lidí figurujících na seznamu zákazníků jedné firmy z Delaware, která prodávala přes internet přípravek na hubnutí zvaný TrimSlimó. Tento seznam přitom ukradl z firemního počítače hacker, jehož si Scales najímal. Scales poté zašel do kancelářského centra Kinko’s a poslal z dočasně zřízené emailové adresy hromadnou zprávu všem zákazníkům uvedeným na seznamu. Představil se jim jako zástupce federálního Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a oznámil jim, že úřad se chystá nařídit stažení přípravku TrimSlimó z prodeje, načež bude zákazníkům zpětně uhrazena vynaložená částka. Testy provedené úřadem prý totiž prokázaly, že přípravek nikterak nepřispívá k úbytku váhy. Scales v emailu dodal, že výrobce přípravku s refundací souhlasil, aby se vyhnul obvinění z podvodu. Svůj email uzavřel podrobným návodem, jak vrácení peněz potvrdit. Podmínkou bylo uvedení čísla kreditní karty, doby platnosti i veškerých souvisejících verifikačních údajů.
Z pěti tisíc příjemců zprávy jich na lep skočilo šest set. Scales poté přes internet kontaktoval podsvětí a dohodl si prodej z ruky do ruky: šest set čísel kreditních karet výměnou za deset tisíc dolarů v hotovosti. Padělatelé pak měli vyrazit čísla na prázdné proužky plastu a uvést falešné karty do oběhu. Škody z tohoto podvodu mohly dosáhnout několika milionů dolarů.
Jenže transakce v jedné kavárně v západním Hollywoodu, kde Scales předal zákazníkovi počítačovou sjetinu a obdržel za ni tlustou obálku s penězi, byla zinscenovaná. Když totiž vycházel s obálkou a kávou bez kofeinu z kavárny ven, zadrželi ho šerifovi lidé. Ukradená čísla totiž prodal tajnému agentovi.
A tak si najal mě, abych mu sjednal dohodu za přiznání. V té době mu bylo třiatřicet a měl čistý trestní rejstřík, ačkoliv se objevovaly náznaky i důkazy, že nikdy neměl legální zaměstnání. Tím, že jsem úmyslně zaměřoval pozornost státního zástupce přiděleného k případu na krádež čísel kreditních karet, a nikoliv na potenciální škody z tohoto podvodu, podařilo se mi pro Scalese dohodnout přijatelné urovnání. Doznal se ke krádeži osobních dat a výměnou za to dostal roční trest s podmínkou na čtyři roky a k tomu šedesát dní veřejně prospěšných prací na kalifornském dopravním úřadu.
To bylo poprvé. Stalo se to před třemi lety. Sam Scales ovšem nevyužil příležitosti, kterou mu nabízel podmíněný trest. A tak teď znovu seděl ve vazbě a já ho hájil ve věci natolik zavrženíhodného podvodu, že mi bylo od počátku zřejmé, že vysekat ho z vězení bude tentokrát nad moje síly.
Osmadvacátého prosince loňského roku si Scales prostřednictvím fiktivní společnosti registroval na internetu doménu s názvem SunamiHelp.com. Na její domovské stránce pak zveřejnil fotografie zachycující zkázu a smrt způsobené o dva dny dříve vlnami tsunami, které se prohnaly Indickým oceánem a zničily některé části Indonésie, Srí Lanky, Indie a Thajska. Návštěvníci stránky byli žádáni o laskavý finanční příspěvek, který její zřizovatelé následně rozdělí mezi řadu humanitárních agentur. Stránka obsahovala také fotografii pohledného bělocha vystupujícího pod jménem „reverend Charles“, který se údajně angažoval na šíření křesťanství v Indonésii. Pod fotografií se nacházel jeho osobní vzkaz, v němž reverend Charles prosil návštěvníky, aby darovali od srdce.
Scales byl chytrý, ale ne dost chytrý. Nechtěl ukrást příspěvky věnované stránce. Pouze se chtěl dostat k informacím o kreditních kartách, z nichž byly příspěvky převedeny. Vyšetřování, které následovalo po jeho za…
