science fiction

Po obědě jsem se ubytoval v malém hotelu, objednal si něco k pití a vešel pod sprchu. / Situace dnes vypadala mnohem lépe než včera. Senátor Brockden bude s tím, že se jeho obavy potvrdily, zcela určitě spokojen. Doktorka Leila Thackerová mi s milým úsměvem ve tváři řekne, že se zcela potvrdilo její podezření, sotva ji oznámím všechno to, co se mi podařilo zjistit. Byl jsem přesvědčen o tom, že bych jí to měl říct Zajímavé. Don bude určitě také trva…

Tupá, pulzující bolest v rameni mu už nepůsobila takové problémy jako před nedávném. Díval se do houštin stínů, které míjel, přemýšleje o tom, zda bestie už tady na něho někde nečeká, aby na něho skočila. Věděl, že to je zcela nesmyslná obava, protože jasně viděl před sebou stopy. Konec konců, proč by se měla vracet a čekat někde v ukrytu, když mohla věnovat necelou vteřinu navíc a rozmačkat ho jako malinu, když se setkali? / Železný Medvěd zaklel. …

Nalíčil je v celém Rondovalu a teď, když se den nachýlil, byl rozhodnut uložit se do zálohy a čekat, zda budou pasti fungovat a co se do nich polapí. V malém obývacím pokoji, kam předtím skoro vůbec nechodil, se usadil do středu své sítě a čekal. Nerozptyloval se ničím jiným, jen vlastními myšlenkami, ale to bylo v pořádku. Vlastně to bylo velmi příjemné. / Všude kolem něj se rozkládala vlákna – šedostříbrná, napjatá. Toho odpoledne je natáhl po cel…

Zatímco Red platil účet a dojednával s majitelem náhradu škod způsobených v jeho pokoji, přistoupil k němu makléř – malý muž v turbanu obklopený oblakem exotické vůně. / „Gratuluji, pane Dorakeene,“ řekl. „Vypadáte dnes velice dobře.“ / „Ano, občas se mi to stává,“ odpověděl Red a otočil se k němu. „Ovšem jen zřídkakdy mám jistotu, že si toho někdo povšimne.“ / „Ehm, měl jsem na mysli vaši výhru. Chtěl jsem vám pogratulovat.“ / „Výhru? Sázel jsem snad na něc…

V Rahoringhastu nežil žádný živý tvor. / Již od věků se v tomto mrtvém království neozval jediný zvuk vyjma dunění hromů a pleskání dešťových kapek odrážejících se od kamenických prací a balvanů. Věže rahoringské Citadely dosud stály a mezi nimi zel velký klenutý vchod s vyraženými branami, který připomínal ústa navždy ztuhlá v bolestném ustrašeném zavytí smrti. Okolní země se podobaly sterilní měsíční krajině. / Jezdec sledoval Cestu armád, která ústi…

Kapitola 6 /    Jakmile se démon vypravil za svým posláním, zazvonila Semirama na služebnictvo. Když se po chvíli čekání jeden ze sloužících objevil v malé místnůstce u hlavního sálu, poslala ho pro ostatní a nařídila, aby přinesli obvazy a mísy s vodou, ručníky, jídlo, víno, suché oblečení a léky potřebné pro přípravu studeného náčinku; zvláště pak zdůraznila, že si mají pospíšit. / Všechno, co si objednala, dorazilo a bylo rozloženo ko…

Princ vjel na své bílé kobyle odpoledne do města rozbřesku a projel třídou Súrja. Za sebou měl stovky svých poddaných, po levici svého rádce Strakea, v šerpě měl svůj handžár a část bohatství ho doprovázelo ve vacích na nákladních koních. / Vedro se tetelilo nad turbany poutníků, útočilo na každý kousek jejich těl a ještě se odráželo vzhůru od prašné cesty. / Podél zástupu se zvolna sunul kočár, mířící opačným směrem. Jeho vozka zašilhal na praporec, k…

Taxi mě vyložilo v nejbližším městě. Bylo osm hodin. Vystoupil jsem na namátkou zvoleném nároží, zaplatil a asi dvacet minut šel pěšky. Pak jsem se zastavil v jedné jídelně. Zalezl jsem do boxu a dal si džus, pár vajec, topinku, slaninu a tři šálky kafe – ta slanina byla až moc tučná. / Strávil jsem u snídaně dobrou hodinu a potom jsem vyrazil dál. Objevil jsem obchod s textilem a čekal, až v půl desáté otevřou. / Koupil jsem si kalhoty, tři sportovní …