Poslední odbočka na Babylón (Roger Zelazny)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

JEDNA

Aniž zpomalil, Red náhle zahnul doprava na úzkou silničku.

„Co děláš?“ zeptala se Květy.

„Dvanáct hodin jízdy je až dost,“ odpověděl. „Chci se vyspat.“

„Klidně si sklop sedadlo a já budu řídit.“

Zavrtěl hlavou.

„Chci na chvíli vylézt z tohohle zatraceného auta a pořádně si odpočinout.“

„V tom případě se ale zapiš v recepci pod falešným jménem.“

„Žádné zapisování v recepci. Budeme tábořit. Je to dost zdevastovaná oblast. Žádný problém.“

„Mutanti? Záření? Nášlapné miny?“

„Ne, ne a ne. Už jsem tu byl. Nic tu není, je to tu čisté.“

Po chvíli zpomalil a opět zahnul – na úzkou, neudržovanou cestu. Slabé světlo na obloze přecházelo z růžové do fialového soumraku. V dáli bylo v záři zapadajícího slunce vidět pusté zničené město. Znovu zabočil.

‘…Et que leurs grands piliers, droit et majesteux rendaient pareils, le soir, aux grottes basaltiques,’[4] odtušila Květy. „Chystáš se tábořit v muzeu smrti.“

„Ne tak docela,“ odpověděl Red.

Jeli po neupravené cestě. Chvíli vedla po úbočí hory, potom přes rozvrzaný můstek nad úzkou strží. Projeli okolo strmého útesu a vyjeli na planinu, opět na dohled od města. Red zabočil do pole. Mezi krátery se tu povalovaly rezavějící trosky různých pozemních vozidel a letadel. Šlápl na brzdu a zastavil na poměrně prázdném prostranství.

Stín podivného tvaru, který nyní ležel na střeše vozu, nabyl tvaru plaza, temněl, houstl…

„Udělej něco s autem, ať vypadá jako ty trosky tady okolo,“ nařídil Red.

„Občas máš dobré nápady,“ odtušila Květy. „Odvést opravdu dobrou destruktivní práci bude trvat tak pět, šest minut. Nech běžet motor.“

Když auto začalo měnit svůj vzhled, stín se najednou zformoval do tvaru kruhu, spustil se z vozu a klouzal rychle směrem k havarovanému vznášedlu. Red a Mondamay vystoupili z auta a začali vztyčovat bariéru. Vzduch okolo nich se líně převaloval. Byl suchý a nesl v sobě předzvěst přicházejícího ochlazení. Na východě se hromadila mračna. Někde začal bzučet jakýsi hmyz.

Mezitím se na karosérii auta začala objevovat pomačkaná místa, prohlubovala se a kroutila. Sem tam se vytvořily hluboké zářezy. Na některých místech se objevila rez. Vůz se nahnul k jedné straně. Red k němu přistoupil a vyndal balíček s jídlem a spací pytel. Motor zhasl.

„Hotovo,“ řekla Květy. „Jak to vypadá?“

„Beznadějně,“ odpověděl Red, roztáhl spacák a otevřel krabici s jídlem. „Díky.“

Mondamay se přiblížil, zastavil se a jemně, tiše řekl: „Nezachytil jsem zatím nic vysloveně nebezpečného v okruhu deseti kilometrů.“

„Co myslíš tím ‘vysloveně’?“

„Je tu mezi všemi těmi troskami několik neodpálených bomb a nabitých zbraní.“

„Máme nějaké z nich přímo pod nohama?“

„Ne.“

„Radioaktivita? Jedovaté plyny? Baktérie?“

„Nic takového.“

„V tom případě to, myslím, přežijeme.“

Red se pustil do jídla.

„Tak tedy, ty říkáš, že jsi se docela dlouho snažil změnit jisté okolnosti a znovu tak vytvořit situaci, kterou si pamatuješ z doby před mnoha a mnoha lety?“ zeptal se Mondamay.

„Přesně tak.“

„Podle toho, co jsi předtím říkal o své paměti… jsi si naprosto jistý, že vůbec poznáš to, co hledáš, až to najdeš?“

„Jsem si tím jistý jako ničím na světě. Pamatuju si teď mnohem víc.“

„A když nalezneš cestu, kterou hledáš, prostě se po ní vydáš – domů?“

„Ano.“

„Jak to vypadá u tebe doma?“

„To ti nepovím.“

„Tak co vlastně hledáš?“

„Sebe sama.“

„Sebe sama? Obávám se, že tomu nerozumím.“

„Ani já tomu tak zcela nerozumím. Ale už se to vyjasňuje.“

Na valem tmavnoucím nebi zazářily myriády hvězd. Srpek měsíce visel nízko nad východním obzorem. Jediným světlem, které ozařovalo jejich tábor, byl Redův doutník. Red popíjel z hliněné láhve řecké víno. Zvedl se chladivý vítr. Květy téměř neslyšitelně preludovala – mohl to být Debussy. Čerň v černi, prstenec tmavého stínu sklouzl k Redově natažené noze.

„Bel’kwinith,“ řekl Red tiše. Zdálo se, že vítr na chvíli ustal, stín jako by na místě ztuhl. Nečistota v doutníku zasyčela a na okamžik vzplála. „Do háje s tím,“ řekl potom.

„S čím?“ zeptal se Monda…

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023