21.
Létající stroje – ptáci, kteří byli odkloněni k Rondovalu, aby pomohli zhodnotit původ a rozsah konfliktu u hradu, byli prvními svědky dračího rojení, jež začalo pod severními útesy. Záplava draků vylétla širokou spirálou vzhůru k západu, pak vytvořila hustý ale pravidelně uspořádaný roj, který zastínil oblohu, a vedena mužem se zářící holí na štíhlém šedivém draku vyrazila k jihu. Když odletěli, zapadlo slunce a kovoví ptáci vystoupili do velkých výšek, kde se rozdělili vpravo a vlevo, aby sledovali postup dračí armády. Mark rozmístil oddíly na různé stanice, výtahy jezdily nepřetržitě a vyvážely z podzemních skladů tanky a děla do ulic města. Obráncům byly vydány zbraně a munice. Všechny provozuschopné letouny dostaly posádku a výzbroj. Montážní linky byly zastaveny a dělníci si odešli pro zbraně.
Mark si pozorně prohlížel obrazovky v průzkumném a informačním středisku, na nichž bylo vidět přibližující se dračí formaci z různých zorných úhlů.
„Rád bych věděl, co tihle tvorové dokážou,“ poznamenal ke kapitánovi, který mu stál po boku. „Tohle by mohlo být mnohem horší, než jsem si myslel. Koho by napadlo, že by mohl dát za ten krátký čas dohromady něco takového? Zatracený čaroděj! Vyšlete tucet létajících vozů, aby na ně za úsvitu zaútočily. Šest z nich ať na něj udeří, až začne vycházet slunce, a šest ať se na ně současně spustí shora. Pravděpodobně o ně přijdeme, ale chci vidět, co se stane.“
„Provedu, pane.“
Mark si pohrával s myšlenkou, že dá přivést Noru, ale pak ji zavrhl. Místo toho navštívil laboratoř, aby zjistil, jak jsou daleko s něčím, co by mělo daleký dostřel. Pochyboval, že by snad bylo cokoli hotové, ale snad by se z toho projektu dalo vymáčknout alespoň něco.
… zatraceně! zaklel v duchu. Ještě rok a nikdy by se nedostal ani přes tu mizernou poušť. Vím, jak se dá udělat mnohem víc věcí, než tu mám. Jenže je nedokážu dost rychle uvést do výroby… Zatraceně!
Pod oblohou jako vymetenou byla čočka v jeho levém oku světle žlutá. Z výšky na něj pomrkávaly hvězdy a teplý vánek mu olizoval tvář jako zamilovaný tygr. Najednou se na nočním nebi objevil déšť meteorů. Několik minut ho pozoroval a fakt, že se mu roztřásla zem pod nohama, připsal na vrub těžkým strojům, které ovšem už delší dobu stály.
Pol letěl nocí a kouzelná hůl byla jeho potravou, nápojem i odpočinkem. Když ráno došlo k útoku, přikázal formaci doširoka se rozptýlit a určil dvě skupiny po deseti dracích, aby se s létajícími stroji vypořádaly. Ostatní draci pod jeho vedením pokračovali v cestě. Později je dohonilo šestnáct z dvaceti draků, ale z nich ještě dva po nějaké době zůstali pozadu, protože pro svá zranění nedokázali udržet tempo s ostatními. Pol pak začal se svou vzdušnou armádou vystupovat do větších výšek a roztahoval ji do dlouhé řady. Díky rannímu oparu nad zemí se zdálo, že se krajina pod nimi čeří jako vodní hladina.
Těsně předtím, než se na obzoru objevila Zlokovná hora, spatřil Pol velkou skupinu létajících strojů.
Zničte jich tolik, kolik je nezbytné k tomu, abychom pronikli dál, přikazoval mračnům tvorů s kožnatými křídly, kteří mu letěli za zády. Ale nezdržujte se a nehrajte si s nimi. Pochybuji o tom, že po vás budou střílet nebo dokonce vás bombardovat, jakmile se octnete v jejich vlastním městě a pustíte se do křížku s obránci. Zničte cokoli, co se vám na Zlokovné hoře postaví na odpor. Pak celé to místo vypalte. Jen dívce – a vyslal po magických vláknech myšlenkový portrét Nory – se nesmí nic zlého stát. Jestliže ji uvidíte, chraňte ji. A tenhle muž – následoval Markův portrét – je můj. Jakmile ho spatříte, dejte mi vědět.
Začali se přibližovat k obranným liniím a zanedlouho se rozlehla první střelba. Chvilku poté se na létající stroje jako déšť začala snášet dračí zápalná látka. Zem posely ohně a trosky a padající těla naplnila vzduch. Létajících strojů bylo mnoho, ale posádky nestačily dostatečně rychle nabíjet děla a jejich střelba zdaleka nebyla nejpřesnější. Po několika minutách boje bylo jasné, že tady…
