Mé jméno je Legie (Roger Zelazny)

Část třetí
HANGMAN

NEBULA AWARD 1975, HUGO AWARD 1976

Byla tichá, bezvětrná noc. Venku hustě sněžilo. Velké bílé vločky sněhu byly jediným svědkem toho, co se už stalo a k čemu mělo za chvíli zase dojít. Ještě před chvílí šlehal oheň z pušek. Teď, když utichla střelba, se ticho zdálo být ještě větší, než bylo předtím. V hlavní místnosti malé budovy se ozýval jediný zvuk – sykot a praskot dřeva hořícího v krbu.

Seděl jsem v křesle, otočený bokem ke stolu, abych dobře viděl na dveře. Vlevo ode mne stala dole na podlaze skříňka s nářadím. Na stole ležela šišatá přilba převrácená dnem vzhůru. Byla vyrobená z bronzu, porcelánu a skla. Čekal jsem na zapraskání mikropřepínače, po kterém zazní bzučení a na přední části přilby se rozsvítí malá červená kontrolka. Věděl jsem, že až se tak stane, budu pravděpodobně muset zemřít

Larry s Bertem vyšli ozbrojeni. Jeden měl plamenomet, druhý zase něco, co tvarem a velikostí připomínalo kladivo na slony. Bert si ještě s sebou vzal dva granáty. Po jejich odchodu jsem vytáhl z kapsy černou vlhkou kouli. Opatrně jsem ji rozmotal, získávaje tak jakousi bezešvou rukavici, celou olepenou substancí podobnou tmelu. Opatrně jsem ji natáhl na levou ruku. Posadil jsem se do křesla a pomalu ji položil na opěradlo. Kromě přilby ležela na stole malá laserová pistole, do níž jsem nevkládal téměř žádné naděje.

Kdybych teď uhodil do jakéhokoliv kovového předmětu, substance nacházející se na povrchu rukavice by se odlepila a přilepila ke kovu. Za dvě vteřiny nato by explodovala. Říkalo se tomu „vybuchující rukavice“. Její používání bylo přísně zakázáno téměř na celém světě. Byla pokládána za nářadí a nástroj zlodějů, kasařů a otevíračů sejfů. Tento produkt molekulární technologie byl podle mého názoru hoden obdivu. Jedině snad způsob jeho přenášení nebyl ještě detailně domyšlen.

Vedle přilby a laserové pistole ležel na stole také malý radiotelefon, jímž jsem měl upozornit Larryho a Berta, kdybych uslyšel v mikrofonu zároveň s bzučením i praskání, nebo kdybych spatřil rychle blikající světélko na přilbě. Znamenalo by to, že Tom s Clayem, kteří s nimi po zahájení přestřelky ztratili spojení, nezadrželi protivníka a už bezpochyby leží mrtví na svých stanovištích asi dva kilometry od nich. To by také pravděpodobně znamenalo, že přišla řada na Larryho a Berta.

Zavolal jsem je ihned nato, když jsem uslyšel zapraskání přepínače. Popadl jsem přilbu do ruky a vyskočil z křesla. Zároveň jsem spatřil, že červená kontrolka na přilbě začíná prudce blikat.

Bylo už však příliš pozdě.