román

Titus Sempronius Praeceps: / …a byl to čas úmrtí řady mužů buď slavných a vítězných, anebo takových, kteří svět obohacují krásou, uměnami nebo věděním. Tak na Sicílii v Syrakusách skonal Agathokles, zvaný Král Sicilanů. Jest litovati i jeho odchodu ze světa, neboť jakkoli člověk povýtce nízký, značně bezohledný a po způsobu nevzdělanců více vychytralý než skutečně inteligentní, přece byl trnem v oku…

  / Právě když nosítka s veleknězem zastavila na nádvoří před schodištěm k Batiatově pracovně, vyšel ze dveří Sextus Fulvius v doprovodu kapujského prefekta Modesta. Prefektův obličej, až příliš podobný hlavě ovčí, se nadouvá vědomím řádně vykonané povinnosti; tvář Fulviova září vítězstvím. / Po prefektově zásahu se rozhostilo ticho. Gladiátoři, od včerejška rozhořčení a naleptaní a k tomu…

  / Já se domnívám, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrála a aby falešně zpíval sbor, který bych řídil, a aby celý svět se mnou nesouhlasil a mluvil opačné věci, nežli abych já sám jediný byl se sebou v nesouladu a sobě odporoval. / – PLATÓN /   / Lucius Caecilius Metellus váhá nad listem senátu. / List je ostrý. Proč prý dosud nezakročil proti otrockým vzbouřencům, ačkoli obsazují v… / …

  / Lituji tě, nepřítelem že ti bude taký muž. /   / PUBLIUS TERENTIUS AFER /   / Dny se táhnou nesnesitelně vlekle. / Pro Karthágiňana jsou naplněny zimničnou úzkostí, i když ji nedává najevo. Postihují ho i okamžiky nezvladatelného třasu – tehdy odchází z místnosti do zahrady nebo do odlehlých míst domu a tam zatíná pěsti, aby si dodal síly, a sám sebe utvrzuje v klidu a chladnokrevnosti. / Umírající senátor…