Podpořte LD sdílením:
Anotace
Bitva s římskými legiemi byla dokonána, přežila ale Spartakova myšlenka svobody a spolu s ní zbytky Spartakových armád, roztroušené po italských horách. Hrdinou volného samostatného pokračování Spartaka je Říman Gavius, Spartakův spolubojovník, muž, pod jehož vedením dokáží bývalí Spartakovi vojáci vzdorovat římským vojevůdcům téměř deset dalších let.
Hlavní postavy
Gavius, Gnaeus Pompeius, Nikomedes, Olbia
Stručný děj
Gaviovi se podaří uprchnout z lomu, dostane se do hor, kde se usadili otroci. Těm se podařilo po přemožení otrockých vojsk Krassem uprchnout a skrýt se v horách.
Znovu je všechny svolává a postupně obsazují města. Thrurie, Leontiny, Askulum... Jedno za druhým.
Pompeius. Slaví triumf. Je na vrcholu slávy, ale chce víc. Chce více moci. Chce pokořit své nepřátele. Krassa. Lucia Metella (přebral mu jeho dlouholetou milenku). Chce porazit i Gavia. Nic mu není dost dobré.
Ze začátku se Gaviovi a jeho vojskům daří. Daří se mu je sjednotit a po Spartakově smrti jim znovu dává naději na svobodný život. Tu potřebnou jiskru pro nový začátek.
Avšak ne vždy se všechno vydaří. Otrocká vojska začínají prohrávat. Zbývá již jen několik tisíc otroků pod vedením Gavia. A těmto několika tisícům se pod vedením Gavia podaří uniknout. Uniknout smrti, uniknout kříži, uniknout zlým pánům. Podařilo se jim to díky tomu, že věděli, co chtějí, za co bojují. A vytrvali. Vytrvali až do konce, protože svoboda pro ně znamenala víc než cokoliv jiného.
— 1 —
Slunná Sicílie, nekonečné dny v syrakuském lomu pod karabáči dozorců, thrácké písně Nikomedových druhů, útěk za bouře, dravé vlny Anapu, strastiplná cesta přes brázdy, louky a háje, milá stařenka v chaloupce pod strání, otroci, dělníci, dělníci, otroci, město Henna s vlnobitím hor v okolí, pohádková Messana, Verres, bičování, potupný kříž a bloudění nočním palácem, Olbia s celujícími rty, Herakleon přitažlivě sličné tváře, plavba na pirátské lodi, vše ožívá před Gaviovýma očima v jiskřivých barvách, ale jakoby v dáli, jako by to nebyl jeho vlastní život, nýbrž divadlo, které sleduje z nejvzdálenějšího stupně amfiteátru. Jak je to jasné, srozumitelné - a přece vzdálené, neskutečné.
— 2 —
