Podpořte LD sdílením:
Anotace
První díl úchvatného dvoudílného historického románu vyprávějící příběh thráckého gladiátora Spartaka, který svým nezlomným duchem a touhou po svobodě vzbudil oheň v srdcích tisíců otroků a rozpoutal tím největší otrocké povstání všech dob.
Obrovitý Thrák Spartakus se kdysi dávno dal k vojsku, ale po mnoha letech válčení se mu krev, zabíjení a bitevní vřava tak zhnusily, že z vojska zběhl. Po dlouhém putování jej osud zavede až do slavné Batiatovy gladiátorské školy v Kapuyi, kam se nechá Spartakus najmout, ale pouze pod podmínkou, že mu nikdo nesmí sáhnout na svobodu. Hned při svém prvním zápase musí předvést neobyčejnou sílu a zdatnost, aby porazil siláka Krixa, otroka mocného Římana Krassa. Spartakus zápas vyhrává a Krixovi daruje život, čímž si získává jeho celoživotní přátelství a úctu. Je dokonce pozván na Krassovu velkolepou oslavu, tam ale zjistí, že sám má více způsobů než zpustlý boháč. Nechtěně se ale zamiluje do jeho překrásné schovanky a skvělé básnířky Amaltheie.
Svobodomyslný Spartakus začíná poznávat, jaký je život otroků a v duchu se proti němu bouří. Ostatní gladiátoři jej brzy přijmou za svého vůdce a dobrovolně mu přísahají věrnost až za hrob. Společně zorganizují a uskuteční velkolepý útěk, který je zavede až na horu Vesuv nedaleko města. Místní statkáři a boháči si nejprve s touto "menší" vzpourou nedělají žádnou hlavu. Přesto je ale celé slavné římské vojsko pobito Spartakem a tisíce a tisíce dalších otroků toužících po svobodě se přidává k tomuto charismatickému vojevůdci a člověku neobyčejnému ve všech směrech. Mezi nimi také Amaltheia, která se rozhodne začít po boku Spartakově a jeho druhů nový a lepší život. Nejdříve vojsko pod jeho vedením jde od vítězství k vítězství, ale poté je i jejich ušlechtilá myšlenka zakalena touhou po slávě a bohatství, a otroci se i přes Spartakova varování sami přivedou do zkázy. Sparkatus s nimi však setrvá i do poslední bitvy svedené s Krassem, ve které umírá. Celé jejich vojsko je rozmetáno a šest tisíc zajatců je ukřižovány podél cesty vedoucí co Říma.
— 1 —
Stručný děj
Hlavní postavou románu je římský otrok Spartakus, původem Thrák, který spolu s ostatními otroky utekl z proslulé gladiátorské školy v Kapuji. Otroky vedl právě zmiňovaný Spartakus, kterého měla ráda Krassova schovanka Amaltheia. Krassus byl v celém kraji znám jako boháč, neopovrhující však ani obyčejnými chudáky. Všichni otroci se stáhli až k Vesuvu, kde se utábořili. Zanedlouho se za nimi vydala také Amaltheia, která si nedovedla život bez Spartaka představit. Zároveň jim přinesla zprávu o tom, že na Vesuv táhne vojsko. Vojsko nakonec otroci porazili. Amaltheia zůstala v táboře, neboť si i Spartakus uvědomil, co pro něho znamená. Ještě mnoho bitev otroci vyhráli, ovšem jedna jim byla osudná. Vedení armády se ujal sám Krassus, tábor obklíčil a rozhodující bitvu vyhrál. V bojích přišlo o život mnoho lidí, také Amaltheia a Spartakus. Šest tisíc otroků padlo do zajetí a bylo potrestáno tím, že je vojáci vpletli na kříže. To vše se stalo roku 71 před naším letopočtem. Zbytky spartakových vojsk i nadále bojovaly. Vedení otroků si vzal na starost Gavius, který byl při cestě do Itálie zajat a zbičován. V této situaci mu velmi pomohla otrokyně Olbia. Slíbila, že se vydá za Mucií, manželkou Pompeiovou, aby ji přijala za komornou. Tak by mohla posílat důležité zprávy otrokům. Pompeius chtěl nechat ukřižovat i své otrokyně. Když se ale o tom dozvěděli otroci, ihned se na místo ukřižování vydali. Pompeiovi se podařilo utéci. Olbia se komornou opravdu stala. Hned první boj otroků s Římany byl díky ní úspěšný. V dalších bitvách však přišlo mnoho otroků o život, ale zbytek odjel, aby si založil své vlastní město, kde by žili všichni spokojeně a pospolu.
— 2 —
