Souostroví GULAG 3 (Alexandr Solženicyn)

[1] Místo výkonu trestu, Nápravně pracovní tábor.

[2] Podle svědectví Čechova byla carská katorga mnohem méně vynalézavá. V Alexandrovském vězení (Sachalin) mohli katoržnici ve dne v noci nejen vycházet na dvůr a na záchod (paraši tam ani neexistovaly), ale po celý den mohli – i do města! Takže skutečný smysl slova „katorga“, galeje – že veslaři musí být přikováni k veslům – pochopil pouze Stalin.

[3] Za Čechova bylo na celém Sachalinu – no kolik byste řekli? 5 905 osob, bylo by stačilo šest písmen. Takový asi byl náš Ekibastauz, Spassk byl mnohem větší. Jen to slovo je hrozné – Sachalin – ve skutečnosti byl jako jedno táborové středisko! Jen v Stěplagu bylo deset takových Sachalinů, možná dvanáct. Spočítejte si, kolik Sachalinů to bylo.

[4] Na Sachalinu ženy vůbec nepracovaly (Čechov).

[5] V zájmu pravdy nezapomeneme: od roku 1946 to těmhle někdy překvalifikovali a místo 20 let KP (katoržních prací) dávali 10 NPT.

[6] Neokusili s námi třicátá léta, zdálky, z Evropy, se snadno mohli nadchnout „velkým vlasteneckým hrdinstvím ruského národa.“ Přitom jim ušla dvanáct let trvající vnitřní genocida.

[7] Časopis Na postu (Na stráži) vycházel ve dvacátých letech jako tribuna proletářské literatury, byl odsouzen pro sektářství. Autor tu zřejmě spojuje Na postu s časopisem Okťabr, vychází dodnes a je tribunou dogmatismu. Pozn. překl.

[8] Krylenko, Za pjať let, str. 337.

[9] Právě od 30. let se dělnická třída stala hlavním proudem maloměšťanstva, celá se stala jeho součástí.

[10] Levitan – známý hlasatel moskevského rozhlasu, který četl všechny významné zprávy. Pozn. překl.

[11] Lenin, V. I., Spisy, sv. 23, SNPL Praha 1957.

[12] Srovnej rok 1921 – zvláštní tábory (osobogo naznačenija).

[13] URČ – Učebno-raspredelitelnaja časť.

[14] Protože v různých oblastech Ukrajiny existuje rozdílný poměr těch, kteří se považují za Rusy, a těch, kteří se považují za Ukrajince, i těch, kdo se nepovažují za nikoho, vznikne mnoho komplikací. Možná, že bude nutné v každé oblasti uskutečnit plebiscit a pak projevit ohledy a poskytnout výhody těm, kteří se budou chtít přestěhovat. Ukrajina ve svých dnešních, sovětských, formálních hranicích není celá skutečně Ukrajinou. Některé oblasti na levém břehu Dněpru nepochybně tíhnou k Rusku.

[15] Francouzská statistika prý ukázala, že mezi 1. a 2. světovou válkou byla nejnižší kriminalita mezi ruskými emigranty (ve srovnání s jinými národnostními skupinami). Naopak, po druhé světové válce vykazovala nejvyšší kriminalitu ruská národnostní skupina – sovětští občané, kteří se dostali do Francie.

[16] Šostakovič by si byl měl poslechnout tu píseň tady dříve, než složil Jedenáctou symfonii. Buď by ji byl vůbec nechal být, nebo by do ní vložil současný smysl – ne ten mrtvý.

[17] Budu mu i nadále říkat BZR (Barák zvláštního režimu), jak se to u nás říkalo, protože jsme si tak zvykli v NPT, i když to tu není zcela přesné – šlo skutečně o táborové vězení.

[18] V Ekibastauzu jsem měl po celou dobu číslo Šč-232, až v posledních měsících jsem dostal rozkaz nosit Šč-262. Tato čísla jsem si z Ekibastauzu tajně odvezl a schovávám si je dodnes.

[19] Doroševič se na Sachalinu divil, že trestanci smekají před velitelem vězení. My ale museli smekat, když jsme potkali kteréhokoli z řadových dozorců.

[20] Ve Spassku v roce 1949 však něco zaskřípalo. Vedoucí brigád zavolali ke „štábu“ a tam jim rozkázali, aby složili hole. Sdělili jim, že se nadále musí obejít bez nich.

[21] Tento doktor Kolesnikov patřil k „expertům“, kteří krátce předtím podepsali falešné závěry Katynské komise (tj., že jsme to nebyli my, kdo popravil polské důstojníky). Spravedlivý osud ho za to sem zavřel. Ale proč úřady. Aby to nevybreptal. Mouřenín mohl jít.

[22] Podle zákona z roku 1866 práce zdraví škodlivé nebyly dovoleny, ani když si je zvolili sami trestanci.

[23] Předpokládám, že čtenář…