román

04.42 / Spal jsem neklidně, neustále mě trápily děsivé sny. Zdálo se mi, že jsem zase v Monterey a beru si Julii, stál jsem před knězem a ona došla ke mně ve svatebních šatech, a když zvedla závoj, otřáslo mnou, jak je krásná a mladá a štíhlá. Usmála se na mě a já jí úsměv oplatil a snažil jsem se skrýt svou tíseň. Najednou jsem totiž viděl, že je víc než štíhlá, její obličej byl hubený, skoro kost a…

Více
  • 14. 1. 2025

„Jsem sovětský špion. Mohu vám dát informace o největší sovětské špionážní síti ve Spojených státech,“ řekl Viktor Morris americkému velvyslanci v Paříži. / Bylo 17 hodin 45 minut dne 4. května 1957. / „A proč to chcete udělat, pane Morrisi?“ zeptal se velvyslanec. / „Protože potřebuju vaši pomoc,“ odpověděl Morris, muž se širokým tučným obličejem a silnými brýlemi v rohovinové obroučce. „Dostal jsem…

Více
  • 14. 1. 2025

Pan Erwin, dvaapadesátiletý muž, byl přijat do nemocnice pro skvrnu nalezenou při běžném rentgenu plic, který provedl jeho soukromý lékař. V nemocnici se rentgeny opakovaly. Skvrna tam nepochybně byla, na horním levém plicním laloku. / Panu Erwinovi bylo řečeno, že by měl být operován, a on souhlasil. Ale když měl podepsat příslušné formuláře, požádal o čas na rozmyšlenou. Druhý den mu zase doporučili operaci, on…

Více
  • 14. 1. 2025

Ukončenie / Ktosi ju zasypal brutálnymi, šokujúcimi údermi, od ktorých strácala vedomie. Prevalila sa na bok a zastonala. / „Nože vstávaj,“ podrmal ju Gerhard za plece. „Zobuď sa, Jan.“ / Otvorila oči. Miestnosť bola tmavá. Niekto sa nad ňou skláňal. / „No tak, Janet, zobuď sa!“ / Zívla. Pri pohybe ju zabolel stŕpnutý krk. „Čo je?“ / „Máš telefón. Je to Benson.“ / To ju prebralo rýchlejšie, než čakala. Gerhard jej…

Více
  • 14. 1. 2025

Agar svědčil, že když Pierce skočil do zavazadlového vozu, v prvním okamžiku ho ani on, ani Burgess nepoznali. »Valím světla a přisámbohu koumám, že je to ňákej umouněnej Indián nebo negr, jak byl černej, a slupky měl na mancáry, jako když dostal betální makes« – jako kdyby byl utržil pořádný výprask. »A jak je tak rozhadrovanej a celej černej, tož povídám, hlavado si na to zjednal extra křapíka. A pak…

Více
  • 14. 1. 2025

PRVNÍ PŘIBLÍŽENÍ / „Z prvotních nákresů fraktálu je patrno jen málo náznaků, že se pod nimi skrývá matematická struktura.“ / IAN MALCOLM /   / Mike Bowman si vesele pohvizdoval. Projížděl s landroverem rezervací Cabo Blanco na západním pobřeží Kostariky. Bylo krásné červencové jitro a cesta před ním se úžasně klikatila přímo na okraji útesu, takže hleděl přes vrcholky džungle do modře Pacifiku. Podle…

Více
  • 14. 1. 2025

Logickým miestom, kde hodlali začať, bol chrám s obrovskou, hrozivo pôsobiacou sochou gorily. Vrátili sa tam popoludní. Za sochou objavili rad malých, kockám podobných izbičiek. Rossová sa domnievala, že tam žili kňazi, ktorí vykonávali pobožnosti oslavujúce kult gorily. / Našla si zložité vysvetlenie: „Gorily z okolitej džungle terorizovali obyvateľov Zindžu, ktorí ponúkali obety, aby si gorily uzmierili. Kňazi…

Více
  • 14. 1. 2025

V Baden-Badenu kvetla onoho 7. dubna 1957 spousta květin –žluté, modré a bílé. Na březích ospale bublající řeky Oos jsem viděl prvosenky a petrklíče, ocúny a fialky, když jsem řídil těžký cadillac po Lichtentalské aleji. / Všichni lidé na ulicích se tvářili přívětivě. Ženy se záhadně usmívaly. Chodily v lehkých pestrobarevných šatech. Některé měly na hlavě výstřední klobouk. Toho jitra, kdy jsem jel na…

Více
  • 14. 1. 2025

je sice krátká, ale možná o to významnější. / Za půl hodiny byl lékař se svou důležitou prací u konce a všech osmnáct dětí dostalo po injekci, která je měla ochránit, aby neonemocněly jako Kája. Všechny děti byly velice statečné. Malá Hanička dokonce tvrdila, že to bylo příjemné, nechat se od pana doktora píchnout do ramene. / Samozřejmě že trochu přeháněla, ale nikoho to doopravdy nebolelo. / Nakonec dostala…

Více
  • 14. 1. 2025

O pět minut později se znovu otevřely dvířka cockpitu a z bílého letadla se ještě jednou spustily schody. Jakub Formann po nich pomalu a důstojně vystoupil z letadla. Důstojně a pomalu kráčel přes trávník k lavičce, na které seděla zhroucená Julie. Julie vůbec nezaznamenala, že přichází. Když se Jakub u ní zastavil, musel hlasitě zakašlat. / Zajíc sebou úlekem trhl a zíral na medvěda jako na strašidelné… / …

Více
  • 14. 1. 2025

Všechno začíná naprosto nevinně. / Geraldina přijede taxíkem. Nezůstala zmrzačená. Vystoupí z taxíku způsobem, že by člověk věřil, že hůl, o kterou se opírá, je spíš módní výstřelek a že ji vůbec nepotřebuje. Mává a volá na všechny strany: / „Ahoj!“ / Ale je to docela jiná Geraldina, kdo se teď vrátil. Už to není Superštětka. Bez laciných šperků. Bez vysokých podpatků. Taky tupírovat se přestala. Vlasy…

Více
  • 14. 1. 2025

Kapitán Harry Max Scorf se mě vyptával na místě scény. V tu! dobu, kdy se dostavil, vydolovali už z jámy Jasona, kolo, rozbitou kytaru a cestovní vaky. Šel jsem se se Scorfem podívat na tělo. Jasonovy oči se dívaly do nebe. Vousy měl bílé od vápencového prachu. Napadlo mě, že by tak vypadal ve stáří, kdyby mu život dal šanci, aby se ho dožil. / Panu Smithovi to trvalo drahnou dobu, než si všiml, že něco není v…

Více
  • 14. 1. 2025

Miesta na tej štrkovitej ceste nebolo veľa a zákrutu brala veľmi rýchlo. Ako ju vytáčala, po ľavej strane sme mali nebezpečný prudký zráz a tam, kde mala cesta pokračovať, ležal zosunutý obrovský balvan. Strmo zabrzdila, biela alpinka sa v tej rýchlosti skrútla bokom a ja som sa prikrčil a čakal, že sa prevrátime a začneme rolovať. Ale zošmyklo nás k balvanu a tesne pri ňom sme zastali, zadok auta kúsok od strmého…

Více
  • 14. 1. 2025

ulicích řeky a na nich vlny. Jednoho dne jí bude o tom všem vyprávět. Zdravý rozum ho nabádal, aby hledal úkryt, aby zalezl do díry. Aby šel se skloněnou hlavou. Něco jiného mu přikazovalo, aby vyhledal Barbaru a zůstal s ní. Aby byl u ní. Aby věděl, že jí nic nechybí. / Málem se mu to podařilo. Asi šedesát metrů od nemocnice se objevila ta větev, bůhví odkud, silná jako stehno, dlouhá pět metrů. Zbývalo mu…

Více
  • 14. 1. 2025

Svět se s vycházejícím zlatým pásem slunce na východním horizontu probouzel do života. Ve vzduchu se vznášela vůně kávy a rozléhalo se vrčení startovaných náklaďáků. Osádky balónů vybalovaly vaky, vytahovaly a odkrývaly koše a nádrže a roztahovaly po větru velké balónové pláště, které se chystaly nafouknout. Vyzvali mne, abych pomáhal pozemní osádce číslo pět jako náhradník za jednoho jejich… / …

Více
  • 14. 1. 2025