ÚTERÝ, 31. SPRNA
Škola začíná ode dneška za tejden. Pěknej vopruz, co?
11.05 — V hokně. Zkoušíme novej scénář. Brenda povídala, že jestli ještě jednou rozeseru její časovej harmonogram, tak prej osobně „zlikviduje můj sexuální život jednou provždy“. Nejsem si jistej, jestli směj šéfové svejm podřízenejm takhle vyhrožovat. V každým případě sem jenom nasucho polkl a slíbil, že už se to nikdy nestane.
Edwina se vrátila zpátky do kanclu na místo naší sekretářky. Normálně nebere trvalý džoby (líbí se jí různorodost dočasnejch umístění), ale usoudila, že náš sitkom působí „ohromně sympaticky“, a Veeva jí učinila nabídku, která se neodmítá. Plete teď svetr Jakeovi, protože Lillian má velkej výběr všelijaký přebytečný příze. Můj přijde na řadu hned po něm, jestli ještě ňáká zbyde.
13.42 — Stáj Veevinejch nápadníků se nejspíš zúžila na dva kusy. Ryder viděl v Entertainment Tonight reportáž vo premiéře Zpívající bandy. Zahlíd v ní Veevu, jak kráčí po rudým koberci Graumanova čínskýho divadla zavěšená do Desmonda Uptona. Zastavil se v kanclu TSP, aby se poptal, co to má jako bejt, a narazil tam na Miren. Představil sem je a on pozval moji švicu na oběd. Jasně že sem tuhle novinku okamžitě zavolal Ochechuli.
„Stejně byl na ni hrozně vysoký,“ prohlásila Connie. „Jsem toho názoru, že páry s absurdním výškovým rozdílem působí směšně. Člověka okamžitě napadne, jak se k sobě asi zapasují v posteli.“
„Budete fandit romanopiscovi nebo Carlylovi?“ zeptal sem se.
„To je hotová Sofiina volba, Scotte. Možná si radši podříznu žíly.“
16.12 — Zeptal sem se Miren, jestli jí neva, že je Ryder tak vysokej. Namítla, že s tím chlapem zatím jenom poobědvala, ale připustila, že přijala pozvání na zítřek na večeři. Bylo jí trochu trapný, když slyšela, že se nasírá do přítele svý sestřenky, ale Veeva jí dala zelenou. Veeva totiž usoudila, že by mohla bejt šťastná jedině s manželem, kterej je — stejně jako její milovanej tatík — cele voddanej umění.Předpokládám, že Desmond a Carlyle se do volný definice týhle kategorie kvalifikujou.
18.08 — Konečně se mi podařilo spojit s Casey. Volala mi z úkrytu v azalkovejch keřích na zadním dvorku, z mobilu, kterej si vypůjčila od svýho sedmiletýho souseda. Přivítání doma prej proběhlo votřesným způsobem, ale protestovat se neodvážila. Omluvila se za tu „noční můru“, kterou sem si prožil kvůli drahouškovi Indymu a jeho kámošům, já ji ale ujistil, že sem v naprostý pohodě. Zeptal sem se jí, jestli jí nějak neublížili.
„Ne, Aligátore. Ty výhrůžky znásilněním, to byly jenom silácké řeči kvůli tobě. Ti kluci vědí, že kdyby se mě třeba jen dotkli, můj táta by si přibil jejich skalpy nad postel. Nejspíš jsem nikdy dřív nevnímala tuhle Indyho ošklivou stránku. Byl to pro mě příšerný šok.“
„No, byl opilej a nasranej, žes mu dala kopačky.“
„Hrome, Aligátore, ty se ho snad ještě zastáváš?“
„Vůbec ne, lásko. Ten hajzlík je surovec a tys udělala dobře, že ses ho zbavila. Jak se ti povedlo profláknout číslo našeho pokoje?“
„To byla ode mě hloupost. Myslela jsem, že je Dancy moje kamarádka. Náš pokoj měl číslo 56 a já se jí jenom zmínila, jak je to zvláštní.“
„A co je na tom zvláštního?“
„Protože šestapadesátka je Indyho číslo ve fotbale. Nevšiml sis ho na jeho triku?“
„Ne, byla tma a já mu to triko celý poblil.“
„Mrzí mě, že tě tak praštil. To bylo od něho hrozně sprosté. Teď si nejspíš myslíš, že se tady stýkám se samýma gaunerama.“
To byla pravda, ale nahlas sem to neřek. Zeptal sem se jí na tu holčičí školu v Baton Rouge.
„Jo, Aligátore, už je to domluvené. Možná je to tak i lepší, protože si teď všichni ve městě, včetně mých vlastních rodičů, myslí, že jsem hrozná coura a ztělesnění všeho zla. Dneska mě vzali k doktorovi.“
„A proč?“
„Aby mě otestoval na sexuálně přenosné choroby a zjistil, jestli nejsem těhotná. Nejsem, pro případ, že by ti to dělalo starosti.“
„Mrzí mě, že sem tě dostal do takovýho průseru, lásko.“
„Já si nestěžuju, Aligátore. Jsi jediná dobrá věc v mém životě. Zažila jsem s te…
