33
Matthias
Matthias s vyrovnaným postojem sledoval zmatek, který propukl v chrámu. Moc dobře si byl vědom celé Obchodní rady sedící v černých oblecích za jeho zády jako hejno havranů; skřehotali na sebe jeden přes druhého - až na Van Ecka, který se s výrazem nejvyšší spokojenosti rozvaloval na židli, prsty složené na sebe. Muž, kterému říkají Pekka Rollins, se opíral o sloup na východní straně. Matthias by se vsadil, že se tenhle šéf podsvětí schválně postavil tak, aby na něj Kaz viděl.
Radmakker se dožadoval pořádku, mluvil stále hlasitěji a s každým bouchnutím kladívka mu oranžové vlasy spadly do čela. Těžko říct, co v místnosti způsobilo větší rozruch - zda přítomnost Rady pro příliv nebo její prohlášení, že dražba byla dopředu zfixlovaná. Kaz tvrdí, že identitu členů Rady pro příliv nikdo nezná - a jestli tohle tajemství nedokázali odhalit Krkavec s Morou, pak nejspíš nikdo. Údajně se na veřejnosti objevili naposledy před dvaceti pěti lety, když se postavili proti rozhodnutí svrhnout jeden z obelisků a na jeho místě postavit loděnici. Když tenkrát hlasování proběhlo v rozporu s jejich přáním, vyslali obrovskou vlnu, jež strhla radnici. Městská rada své rozhodnutí tehdy odvolala a na místě rozbořené radnice nechala postavit novou, s méně okny a silnějšími základy. Matthias přemítal, jestli si na takovou demonstraci grišovské moci někdy zvykne.
Je to jen zbraň jiného druhu. Její povaha závisí na tom, kdo ji používá. Tohle si bude muset pořád opakovat. Nenávistné myšlenky v něm zakořenily tak hluboko, že se změnily takřka v instinkty. Taková věc se nedá změnit přes noc. Možná s tím bude muset bojovat celý život jako Nina s paremem. Teď někde v Barrelu plní svůj úkol. Nebo ji odhalili a zavřeli. Vyslal modlitbu k Djelovi. Ochraňuj ji, když já nemůžu.
Očima zabloudil k fjerdské delegaci a drUskellům v prvních řadách. Mnoho z nich znal jménem a oni bez pochyby znali jeho. Palčivě cítil, jak jím pohrdají. Chlapec v první řadě ho probodával pohledem. Vlasy měl takřka bílé a ledové oči mu blýskaly zlobou. Co mu asi jeho velitelé vtloukají do hlavy, že se takhle tváří? Matthias před jeho pohledem neuhnul, ustál jeho zlostný nápor. Nedokázal ho nenávidět. Vždyť býval jako on. Konečně se ten kluk se sněhobílými vlasy otočil jinam.
„Tahle dražba je zaštítěna zákonem!“ zvolal šuhanský velvyslanec.
„Nemáte právo do ní zasahovat.“
Vlnostrůjci zvedli paže nahoru. Otevřenými dveřmi se do uličky s rámusem přivalila další vlna a v oblouku se zastavila nad hlavami šuhanské delegace.
„Ticho,“ zaburácela vlnostrůjkyně vpředu. Chvíli čekala a když se neozval žádný další protest, přitáhla vlnu dozadu a nechala ji neškodně spadnout na podlahu. Vyklouzla uličkou jako stříbrný had. „Doneslo se k nám, že dražba je zmanipulovaná.“
Matthias se podíval na Sturmhonda. Korzár nasadil výraz mírného překvapení, nicméně i z dálky Matthias vycítil, že má starosti a strach. Kuwej se třásl jako osika a se zavřenýma očima si šeptem něco šuhansky mumlal.
Co se honilo v hlavě Kazovi, neměl Matthias nejmenší tušení. Nikdy nevěděl, co si myslí.
„Dražební pravidla mluví jasně,“ pronesla vlnostrůjkyně. „Subjekt ani jeho zástupci nesmějí zasahovat do výsledků dražby. Rozhodnout musí trh.“
Členové Obchodní rady už byli na nohou, shlukli se vpředu kolem Radmakkera a dožadovali se vysvětlení. Van Eck si dal záležet, aby byl vidět, okázale se spolu s ostatními rozčiloval, u Kaze se ale zastavil a Matthias slyšel, jak tiše zamručel: „Tak jsem si myslel, že ten tvůj podfuk, co jste upekli s Ravkou, budu muset vytroubit do světa já, ale zdá se, že Rada pro příliv si to nenechá ujít.“ Ústa se mu protáhla do spokojeného úsměvu. „Wylan vydržel dost, než tebe a tvé přátele zradil,“ šinul si to směrem k řečnickému stolku. „Ani bych nevěřil, že ten kluk má takovou kuráž.“
„Byl založen podvodný fond, který měl z čestných obchodníků vylákat peníze,“ hřímala dál vlnostrůjkyně. „Peníze z tohoto fondu byly určeny pro jednoho z účastníků dražby.“
„No jistě!“ zvol…
