politické

BÍLÝ DŮM / „Máte tady pana Kleina,“ oznámila Estelle Pikeová kysele a uvedla do Oválné pracovny bledého muže s dlouhým nosem. „Prý s vámi musí nutně mluvit.“ / Prezident Sam Castilla s pokřiveným úsměvem vzhlédl od hromádky spisů rozložených po stole z borového dřeva. Pod očima měl kruhy vypovídající o dlouhých dnech a bezesných nocích. Kývl na jedno z křesel před stolem. „Posaďte se, Frede. Za vteřinku…

POBLÍŽ BOUSMELET-SUR-SEINE, FRANCIE / V tiché pracovně bez oken si Emile Chambord prohlížel zprávu na monitoru. Jak očekával, Zellerbach se napojil na svůj domácí počítačový systém ve Washingtonu a přesně v tu chvíli dostal jeho zprávu a systém se uzavřel. Doktor se musel nahlas zasmát. Pěkně toho arogantního prcka z Ameriky doběhl. Když teď získal jeho stopu, mohl ho snadno najít. Rychle bušil do klávesnice.…

Trojice uprchlých trestanců se plížila v temnotě starým kanálem porostlým mechem. Mířila k zamřížovanému východu, jenž se nalézal uprostřed východního nádvoří ambasády. Když konečně vylezli ven na oslepující sluneční světlo, ruce i nohy měli rozdrásané do krve. Okamžitě se jim naskytla podívaná, kterou by Evan Kendrick nejraději nikdy nespatřil. Asi šedesát rukojmích vyhnali teroristé na dvůr, aby se…

  / Po přistání na letišti v Neapoli zajel Peter Howell taxíkem do doků. Zde nasedl do mořské rakety a vydal se na půlhodinovou plavbu Mesinským průlivem. Velkými okny salonku sledoval, jak se postupně objevuje Sicílie. Nejdřív spatřil krátery Etny a pak samotné Palermo, schoulené pod vápencovým masivem Monte Pellegrino, který na úrovni moře přecházel v plošinu. / Sicílie má za sebou pohnutou historii. Poprvé ji…

Anna se užasle posadila na postel. / „Co se děje?“ zeptal se Ben. / To bych taky ráda věděla.“ / „Jestli jde o věc, na které oba pracujeme…“ / „Ale ne. To s ní nesouvisí. Hajzlové!“ / „Co se stalo?“ / „Prosím vás, nechte mě přemýšlet!“ obořila se na něj. / „Jak je libo.“ Ben vypadal podrážděně. Vytáhl z kapsy saka mobilní telefon. / Anna uvažovala. Není divu, že jí „Phil Ostrow“ volal pozdě v noci — bylo…

Seděli na potemnělé verandě osvětlené pouze petrolejovou lampou se staženým knotem. Scofield sotva viděl na tlačítka mobilního telefonu, když vyťukával sérii čísel, která ho spojila přímo s centrem tajných operací v Langley. „Vezmi si druhou linku,“ přikázal Cameronovi, který se natáhl ke stolu pro přístroj. / „Ano?“ pronesl polohlasně nepřirozený umělý hlas. / „Beowulf Agate ještě jednou,“ ohlásil se…

Karin de Vriesová s Drewem se nastěhovali do hotelu Normandie. Drew: „Jen chceme ušetřit ministerstvu zahraničí peníze, Stanley. Jako daňový poplatník na tom trvám!“ / „Ty tvoje žvásty nemůžu poslouchat. Ještě den vydrž v uniformě a se žlutými vlasy. Střežíme vás jak oko v hlavě. Vysvětlím šéfům hotelu, že jste párek počítačových bláznů, které sice nemůžeme vystát, ale dostali jsme příkaz využít…

Vasilij Talejnikov vyšel z restaurace do prudkých poryvů ledového větru, které vířily sníh na chodníku do takové výšky, že zakrýval světlo pouliční lampy mlžným závojem. Další mrazivý večer. Podle předpovědi počasí, kterou vysílal moskevský rozhlas, měla teplota klesnout k deseti stupňům pod nulou. / Dopoledne naštěstí přestalo sněžit a personálu letiště Šeremetěvo se podařilo očistit dráhy, což bylo…

On byl taky parchant! Na to nezapomínejte! Byl to zabiják! On byl taky parchant… zabiják! Opilá slova Chancellorovi stále zněla v uších. Pozoroval venkovskou krajinu, která rychle ubíhala za okny, občas se ohlédl k Alison, jež seděla na zadním sedadle vedle něho, a snažil se pochopit. / On byl taky parchant! Co je to za nesmysl? MacAndrew a jeho manželka byli přece oběti. Zmanipulovaly je obě strany korejského konfliktu –…