Kapitola šestá
Dester padl dopředu na svůj psací stůl. Z roztříštěné hlavy mu prýštila krev na podložku s archy savého papíru, který absorboval většinu krve. Pistole ráže třicet osm, kterou jsem u něho viděl už dříve, ležela na podlaze u jeho nohou.
Nemusel jsem na něj sahat, abych se přesvědčil, že je mrtvý. S tak strašnou střelnou ranou v hlavě už nemohl být naživu. Stál jsem tam, ohromeně zíral a můj mozek zcela ovládl pocit hrůzy. Nemohl jsem uvěřit, že to udělal. Pak jsem od něho odtrhl zrak, šel ke dveřím a do haly.
Helena už byla dole. Zůstala stát, nehýbala se a dívala se na mne.
„Je mrtvý?“ zeptala se.
„Ano.“ Hlas se mi třásl stejně jako jí.
„Ten šílenec! Slabomyslný opilec! Myslela jsem, že k něčemu takovému nebude mít odvahu.“
Prošla kolem mne do pracovny.
Cítil jsem, jak mi po tváři kane pot, a sáhl jsem si do kapsy pro kapesník. Prsty jsem se přitom dotkl obálky dopisu, který jsem podle jeho přání měl odeslat. Vytáhl jsem ji, chvíli se na ni díval, pak jsem ji otevřel nožem a vylovil složený papír. Když jsem ten dopis četl, uvědomoval jsem si jen částečně jeho význam. Pak jsem ho přečetl znovu:
Odesílatel Erle Dester
Hill Crest Avenue 256
Hollywood
29. června
Milý Burnette, vzhledem k Vaší dlouholeté právnické praxi doufám, že Vás nebude příliš šokovat to, co Vám teď píšu. Už jsem na konci svých sil a dnes večer se hodlám zastřelit. Vyznáte se v mých záležitostech stejně dobře jako já sám a víte, že už mne nečeká žádná budoucnost.
Také víte, jak hanebně se mnou zacházela Helena. Nemám v úmyslu připustit, aby měla z mé smrti nějaký prospěch. Setkal jsem se s Madduxem z pojišťovny Národní důvěra a zařídil jsem zrušení klauzule o sebevraždě v mé životní pojistce. Nová klauzule týkající se té věci je připojena k pojistce, kterou najdete v horní pravé zásuvce mého psacího stolu.
Vzhledem k tomu, že se zastřelím, znamená to, že pojistka bude zrušena. Helena je ale ochotná pro peníze udělat všechno a tři čtvrtě milionu je suma znamenající velké pokušení. Může se pokusit vydávat moji sebevraždu za vraždu. Vám se to možná zdá přitažené za vlasy. Já ale Helenu znám mnohem lépe než Vy. Teď u mne pracuje jeden mladý muž, jmenuje se Glyn Nash. Helena se možná pokusí moji sebevraždu zmanipulovat tak, aby to vypadalo, že mne zavraždil on nebo nějaký neznámý pachatel. Pokud to udělá, moc mi záleží na tom, abyste nezasahoval. Nepochybuji o tom, že ji odhalí Maddux; jestli se jí to ale podaří, nebo jestli se dopustí omylu, který ohrozí její život, pak do toho samozřejmě vstupte a tenhle dopis ukažte policii.
Mám pocit, že menší pobyt ve vězení za pokus o podvod jí může jen prospět. Myslíte, že jsem pomstychtivý? Možná jsem, je to ale opodstatněné.
Abych uspokojil Váš právnický mozek, požádal jsem slečnu Lennoxovou, aby potvrdila pravost mého podpisu. Znovu opakuji, že se zastřelím a bez ohledu na to, co řekne Helena, nejde o případ vraždy, nýbrž o sebevraždu.
Slečna Lennoxová pochopitelně nezná obsah tohoto dopisu.
Sbohem
Erle Dester
Osvědčuji pravost podpisu: May Lennoxová sekretářka
Marlin Avenue 1145c
Hollywood
„Co to děláš?“ zeptala se ostře Helena.
Obrátil jsem se a podíval se na ni. Byla bledá, stáli ve dveřích a pozorovala mě.
Složil jsem dopis a strčil si ho do kapsy.
„Co to čteš?“ otázala se.
Sotva jsem ji zaslechl. Připomněl jsem si jeho slova: Stačí, když vyrobíš falešné stopy a vymyslíš si dost lží, abys moji sebevraždu proměnila ve vraždu, a pak – pokud budeš hodně mazaná a nedopustíš se žádných chyb – dostaneš ty peníze.
Tři čtvrtě milionu!
Uvědomil jsem si, že jeho dopis mi zaručuje bezpečí pro případ, že vymyslím, jak z jeho sebevraždy udělat vraždu. Pokud udělám nějakou chybu a pokud mě dopadnou, stačí, když ukážu tenhle dopis a jsem z toho venku.
„Glyne!“
To bylo poprvé, kdy mě oslovila křestním jménem.
„Počkej,“ řekl jsem. „Nic nedělej. Nech mě přemýšlet.“
„Musíme sehnat lékaře a zavolat policii,“ naléhala. „Zavolám z telefonu nahoře.“
„Počkej!“ opakoval jsem…
