4. KAPITOLA
1
Nikdo, dokonce ani manžel, neměl sebemenší tušení, že pod slupkou Sophiiny krásy se skrývá drsné, otrlé jádro, které se v průběhu jejího života ještě zocelovalo bídou a příšernou zanedbaností dětských let. Jen velmi málo lidí vědělo, že Sophia vzešla z neapolských chudinských čtvrtí.
Od první chvilky, kdy se naučila chodit, se potloukala po neapolských nábřežích se skupinkou dalších špinavých dětí oblečených v hadrech, které honily turisty, obklopovaly je s napřaženýma špinavýma rukama a štěbetaly jediné anglické slovo, které znaly: „Money – money – money.“
V noci se vracela do těsné chatrče postavené ze dvou laťových beden a kusu vlnitého plechu, která byla jejím domovem.
Tam bydlela se svým otcem, malým podsaditým Italem s prázdnýma černýma očima gangstera, který za celý život nepracoval ani hodinu.
Když Sophie náhodou přinesla domů méně než pět set lir za den, otec ji chytil za límec, vyhrnul jí roztrhanou sukničku a surově jí nařezal řemenem na holou.
Takovým způsobem přežívala až do svých třinácti let. Tehdy se jednou večer vrátila bez požadovaných pěti set lir a celá se třásla při pomyšlení na nářez, který ji čeká, ale našla otce zkrouceného na hromadě hadrů, které mu sloužily jako postel, s dýkou zabodnutou až po rukojeť do srdce.
Dlouho se něj zírala a vychutnávala svou radost z toho, že ho našla mrtvého, pak se k němu přiblížila a udeřila ho do nehybného obličeje s vyceněnými zuby a odešla. Byla šťastná, když si uvědomila, že teď už se bude starat pouze a výhradně o sebe a modřiny po výprasku jsou minulostí.
Dokonce i v hadrech a pod nánosem špíny byla Sophia překrásné dítě. Netrvalo dlouho a upoutala pozornost muže, který si říkal Giuseppe Francini, pasáka působícího kolem kaváren v zatuchlých uličkách za Via Roma. Všiml si jejích kvalit a postaral se o ni. Oblékl ji, našel jí poměrně čistý pokojík a tím začal její život prostitutky; to všechno ještě dřív než jí bylo patnáct.
Když si uvědomila, kolik peněz se dá touto profesí vydělat, zahájila Sophia svou novou kariéru s nadšením, což Franciniho velmi udivilo a potěšilo. Rychle mu došlo, že plýtvá jejím talentem, když ji nechává pracovat v podřadných kavárničkách. Společně se svým přítelem, s nímž se rozdělil o náklady, zařídil, aby odjela do Říma, kde jí pronajal apartmá.
V době, kdy Sophia dosáhla sedmnácti let, stala se z ní již vysoce profesionální prostitutka. Zbavila se Franciniho a pronajala si luxusní apartmá v módní římské čtvrti. Měla slušný příjem, Alfu Romeo a šatník plný drahých kvalitních šatů včetně norkové štóly.
Několik měsíců po svých sedmnáctých narozeninách potkala Hamishe Wardella, filmového režiséra z Hollywoodu, který byl v Římě na dovolené. Wardell, okouzlený její krásou a nadšením pro milování, ji vzal s sebou do Hollywoodu a zařídil, aby jí byla přidělena malá rolička ve filmu, který právě natáčel.
Sophia ve filmu okamžitě zazářila. Její krása a zejména výrazný sex appeal odsunul všechny ostatní herce a herečky na vedlejší kolej. Na publikum zapůsobila takovým stylem, že s ní filmová společnost okamžitě podepsala smlouvu na pohádkový roční plat za natočení tří filmů a možnost zvýšení honoráře za další.
Od těch dob jí plynuly nevysychajícím proudem peníze na různé účty, sklízela naprostý obdiv veřejnosti a hrůza dětství spolu se vzpomínkami na brutalitu jejích bývalých klientů z dob, kdy ještě šlapala římské ulice, se stávaly jen zašlou vzpomínkou.
S Floydem Delaneyem se setkala, když jí bylo čtyřiadvacet. On se do ní zamiloval a za šest měsíců po jejich prvním setkání se vzali.
Nyní byla ženou jednoho z nejbohatších a nejmocnějších mužů v Hollywoodu. Měla všechno, co si jen mohla přát. Její postavení bylo neotřesitelné a právě ta neotřesitelná jistota byla pro Sophii vedle života samotného nesmírně důležitá.
Usedla v salónu na pohovku, s koleny těsně u sebe, ruce v pěst, a zírala na Jaye, který seděl naproti ní – bledý s nehybným obličejem, v němž pod pravým okem cukal sval.
Vůbec nepochybovala, ž…
