Říkali mu Terazky (Miloslav Švandrlík)

6.

Slavnostní den se blížil.

„Tak to vidíš, bubřino,“ šťouchl Franta Voňavka do břicha kulaka Vatu, „už jsme tě tak převychovali, že ti dáme do ruky i samopal!“

„Z toho mám ohromnou radost,“ naříkal kulak, „protože kouzelník Pavel mi předpověděl, že se z vojny zdravej nedostanu. Jak to vypadá, tak se buď postřelím, nebo mi ten mašinkvér někdo šlohne a já skončím v bochovským kamenolomu!“

„Jak to, že Pavel předpovídá budoucnost?“ podivil se Kefalín. „Ten má tahat lidem z uší pingpongové míčky, nebo roztrhat noviny a zase je složit dohromady, taky mu přísluší roztlouct v hmoždíři hodinky a vytáhnout z cylindru živýho králíka. K tomu má kvalifikaci. Ale proč nám mate kulaky a bere jim radost ze života?“

„Pavel náhodou mluví pravdu,“ trval na svém Vata, „a je na to školenej. V civilu předpovídá mnohejm význačnejm osobnostem!“

„Seš zaostalej chrapoun,“ konstatoval Voňavka, „kterej umí akorát podojit kozu nebo vokopat karfiol. A Pavlovi vytahám uši za to, že děsí mančaft!“

„Hele, Špekoune,“ ozval se Ciml, „že tě ten syčák ještě ke všemu pumpnul? Nebo ti prorokoval grátis?“

„Dal jsem mu bůra,“ přiznal se kulak, „ale to není zase tak moc. Cikánky dneska nejdou pod pětku a akorát ti mažou med kolem huby! Mně slibovala jedna špindíra seznámení s bohatou nevěstou a místo toho jsem dostal povolávací rozkaz. Teď jsem se tedy octnul v pěkný kaši!“

„Taky bys ten samopal mohl odmítnout z náboženských důvodů,“ poradil mu Voňavka, „a odsedět si pět roků!“

„Odmítni si to sám!“ zlobil se Vata. „Já už v tomhle režimu ani nepípnu!“

„To je, kamaráde, moc blbá taktika!“ varoval ho Ciml. „Čím víc budeš mlčet nebo skuhrat někde v koutku, tím víc tě budou komunisti buzerovat! Radši si vzpomeň na Kozinu a vykroč v jeho šlépějích!“

„No…“ ozval se Kefalín. „Kozinovi nejdřív nasekali na holou prdel a pak ho pověsili v Plzni!“

„Tak vidíš,“ triumfoval kulak. „Selský povstání nikdy neskončilo dobře!“

„Ale o sedlácích u Chlumce se píšou romány,“ upozornil Vatu Voňavka. „Sám jsem četl, jak zapalovali zámky. Kdybys chtěl, půjčil bych ti sirky!“

„Jste volové,“ zabručel kulak, „a pánbu vás potrestá za to, že si utahujete z nešťastných lidí!“

Do místnosti vstoupil boxer Cína. „K čemu já potřebuju samopal?“ zlobil se, „když mě někdo přepadne, tak mu dám do držky.“

Na chodbě se rozvřeštěl svobodník Halík. „Kde je Pavel?“ kvičel. „Já toho komedianta roztrhám! Dal jsem rozkaz, aby vyšůroval hajzly, a on si klidně někam zmizel!“

Rozezleně nakoukl do místnosti.

„Vata!“ zaječel. „Vy kůže líná se už zase flákáte! Hybaj na záchody a ať se lesknou jak zrcadlo!“

Kulak sklopil hlavu a šoural se za vojenskými povinnostmi.

„Malej člověk musí ohnout hřbet,“ hučel, „a držet hubu! A jestli tohohle pokřivence někdy potkám v civilu, tak ho zadupu do země!“