Na roztrhání
I když Lord později prohlašoval, že šlo o největší hazard jeho života a Flinta to odskákal nepříjemnými střevními potížemi, představení dopadlo skvěle. Maskovaný Harry Fotr zářil a ani Klára příliš nezaostávala. Vzácné publikum ocenilo mimořádnou uměleckou úroveň a jistý podnikatel nabízel vyvézt tento zážitek do Hongkongu, popřípadě na Tchaj-wan.
„Ten kontakt s náročným obecenstvem byl skvělý,“ libovala si Klára „a opravdu jsem to prožívala! A tys byl úžasný!“
Tatíčkovi to lichotilo, ačkoliv jisté výhrady z něj dosud nevyprchaly. Jen stěží v sobě sebral potřebnou odvahu vystoupit v záři reflektorů úplně nahý, jako když ho maminka koupávala v dětské plechové vaničce. Jako batole se cítil dobře, ale jako pedagog se přece jen styděl, třebaže se polepil ryšavými chlupy tak, že by mu to záviděl i biblický Samson.
„Člověk se nemá žádné zkušenosti vyhýbat,“ přesvědčoval sám sebe, „a zejména k povinnostem se musí postavit čelem. Jsou lidé, kteří dokáží zvládnout stejně důležité úkoly. Například kosmonauti, vynálezci, nebo lovci jedovatých plazů.“
Rozhodně ho ale těšilo, jak bez problémů nahradil Úběla, který si z nestydatosti udělal živnost.
„Kdybych chtěl,“ nadýmal se, „klidně bych se tím mohl živit a dalo by mi to méně práce, než malování. O výuce žactva ani nemluvě. Jenomže tato zkušenost byla první a zároveň poslední. Co je dobré pro bezcharakterního odpadlíka, není přijatelné pro ředitele školy. Nyní ať zase funguje uzdravený a odpočatý Úběl!“
Tak si to alespoň myslel. Dokud ho nezačal objímat slzící Lord.
„Jste génius!“ chválil ho „a všichni vás sledovali se stejným zaujetím, jako Jacka Nicholsona, nebo Bruce Willise! Sám bankéř Ponrava řičel vzrušením, až si překousl jazyk! A to se mu říká Psí čumák! Byl to jeden z nejsvětlejších dnů naší kultury! Teď přijde ten zájezd do Holandska. Vystoupíte v nejluxusnějším hotelu Evropy a už teď se na vás těší!“
Leč Harry Fotr rozhodně zavrtěl hlavou.
„Nepřichází v úvahu!“ řekl. „Protože dávám přednost jiným prioritám. Zítra odjíždím, abych mohl být jmenován ředitelem školy. Pak se zúčastním slavnosti, na které vystoupím zcela oblečený a po boku své zákonité manželky. Musím vás zklamat!“
„Ale příteli!“ zaúpěl Lord. „Ty věci jdou přece sladit! Ten obžera Úběl leží v nemocnici s rozpáraným břichem a v termínu by se nedal dohromady. Navíc je ve hvězdách, jak to bude s jeho potencí! Jitrnice nejsou žádné afrodiziakum! V tom Holandsku si neumím představit nikoho jiného, než vás! Nyní odjedete na kratší dovolenou domů a do pěti dnů se vrátíte. Jen vás prosím, abyste se nenechal příliš sexuálně vyčerpat svou vlastní ženou. Na tom holandském úspěchu mi velmi záleží!“
Tatíček jako obvykle neodolal. Zvlášť když se k Lordovi přidala nadšená Klára a Flinta, k prasknutí nacpaný živočišným uhlím.
„Dobrá,“ řekl, „ale nemyslete si o mně, že jsem nějaký pokleslý erotoman! Spíše mi musíte poradit, který typ mercedesu je vhodný pro prostého venkovského učitele!“
Potom odejel do Kojína sklízet nové úspěchy. Těšil se, ale nadšen nebyl. Publikum bylo mnohem chladnější, než to, co za drahé peníze sledovalo Samsona a Dalilu.
Ani Heda ho nepřivítala příliš bouřlivě. Zavrtávala do něho své oči, které jím pronikaly jako rentgen. Jako kdyby se jí něco nelíbilo.
„Tvá aura není dobrá,“ řekla nespokojeně, „a zdá se mi, že se ustavičně horší. Je kalná a rozbředlá. Jako bys ochořel, nebo ti hrozilo nějaké nebezpečí. Podobnou auru měl na psychiatrii chovanec Rotyka, který se nemohl zbavit sodomie. Tíhnul zejména k ovcím.“
Takové řeči se Tatíčkovi nelíbily. Cítil se báječně a o auru se nestaral. Dal to také Hedě patřičně najevo. Ta se urazila a odešla telefonovat jasnovidce. Když zjistila, že jí odpovídá pouze záznamník, vytočila číslo kartářky. S tou se pak bavila půldruhé hodiny.
Naštěstí se Tatíček potřeboval pořádně vyspat. Nazítří ho čekalo povýšení a to si chtěl náležitě vychutnat. Leč ukázalo se, že sláva je podstatně menší, než očekával. Byl tím až otřesen. Kolegyně se dojatě l…
