dobrodružné

Svět se utápěl v bílé mlze a stromy okolo se v prudkém větru ohýbaly hned na jednu a hned na druhou stranu. Chtěl jsem se rozhlédnout, ale vlastní tělo mě neposlouchalo. Zazněl buben. Monotónní rytmus pronikal hluboko do nitra mozku a probouzel vlny trýznivé bolesti. Potom někdo zavěsil do mlhy ohnivou kouli. Sálala žárem, kůže na temeni se mi začala škvařit. Pokusil jsem se objevit hlupáka, který kouli do prostoru…

Více
  • 14. 1. 2025

Bamegi postupoval pomalu, obezřetně, současně naprosto tiše. Stopy ho vedly zřetelně, ale těla, která nacházel, nabádala k maximální opatrnosti. Vojáci, Kuzbos bez očí s rozmačkaným hrudníkem, Darnet s Varnetem, jeden s proťatým krkem, druhý bez ruky. Neumřeli stejnou smrtí, jak občas rádi žertovali. / Koniáš, ninja to jméno nevyslovil nahlas, jen si ho představil před očima. Pak se narovnal a otřel si vlasy, aby…

Více
  • 14. 1. 2025

Richard Levine pevně sevřel zábradlí posedu a upřeně se zadíval dolů. Přímo před sebou spatřil úžasnou hlavu zvířete jménem Parasaurolophus walkeri, která se zvedala ze zákrytu za nevelkým pahorkem. Hlava tohoto hadrosaura, takzvaného dinosaura s kachním zobákem, byla téměř metr dlouhá, ale vypadala ještě větší díky dlouhému špičatému hřebínku, který se z její zadní části zvedal vysoko do vzduchu. / Jak…

Více
  • 14. 1. 2025

Hamion musela připustit, že se jí tahle akce příliš nepovedla. Místo aby byl Raroh zesměšněn a stal se humornou figurkou, vyrostl nyní téměř do nebe. Stal se z něj obdivovaný gigant. / „Zpackala jsem to pořádně!“ kála se nešťastná Hamion, „a plýtvala jsem magickými silami zbytečně. Zpočátku to šlo, ale zkomplikoval to Čmehýlek. Kdyby právě v tu nejméně vhodnou dobu nevyrazil na trénink, nikdy by se Raroh…

Více
  • 14. 1. 2025

Konečně je zhasnuto, Julie odešla na lože a Šárka s Vlastou čekají na Oldřicha, až jim přijde podat podrobný, referát. Agent 0015 na sebe nechá čekat, patrně aby podtrhl svůj klíčový význam. Konečně se připlíží k sestrám a posadí se k nim na postel. / „Tak mluv!“ naléhají jedna přes druhou. / „Snad bych si to měl raději nechat pro sebe,“ řekne Oldřich, „ale bůh je můj svědek, že jsem vás varoval!“ A…

Více
  • 14. 1. 2025

ÚDOLÍ MANOA / 29. ŘÍJNA, 13:00 /   / Na parkoviště u skleníku v arboretu Waipaka se přihnal nový černý pickup. Vystoupil z něj Don Makele, bezpečnostní ředitel Nanigenu. Nasadil si batoh a k opasku připjal pouzdro s nožem. Poklekl k trsu bílého zázvoru, který rostl na kraji parkoviště, a vytasil nůž. Byl to KA-BAR, bojový model s černou čepelí. Makele tupou stranou nože opatrně odsouval rostliny stranou, dokud… / …

Více
  • 14. 1. 2025

Cesta do Crawfordovho údolia predstavovala príjemnú polhodinovú jazdu cez bujný porast na úpätí Modrých vrchov. Hunter prišiel na vysoký hrebeň s výhľadom na údolie a uvidel kone pani Hacklettovej a jej dvoch otrokýň priviazané pri zurčiacom potôčiku, ktorý vytekal z kamenistého jazierka na východnom okraji údolia. Zbadal aj rozprestretú piknikovú deku a rozložené jedlo. / Pricválal ku koňom a priviazal aj svojho.…

Více
  • 14. 1. 2025

Pan Erwin, dvaapadesátiletý muž, byl přijat do nemocnice pro skvrnu nalezenou při běžném rentgenu plic, který provedl jeho soukromý lékař. V nemocnici se rentgeny opakovaly. Skvrna tam nepochybně byla, na horním levém plicním laloku. / Panu Erwinovi bylo řečeno, že by měl být operován, a on souhlasil. Ale když měl podepsat příslušné formuláře, požádal o čas na rozmyšlenou. Druhý den mu zase doporučili operaci, on…

Více
  • 14. 1. 2025

Agar svědčil, že když Pierce skočil do zavazadlového vozu, v prvním okamžiku ho ani on, ani Burgess nepoznali. »Valím světla a přisámbohu koumám, že je to ňákej umouněnej Indián nebo negr, jak byl černej, a slupky měl na mancáry, jako když dostal betální makes« – jako kdyby byl utržil pořádný výprask. »A jak je tak rozhadrovanej a celej černej, tož povídám, hlavado si na to zjednal extra křapíka. A pak…

Více
  • 14. 1. 2025

Logickým miestom, kde hodlali začať, bol chrám s obrovskou, hrozivo pôsobiacou sochou gorily. Vrátili sa tam popoludní. Za sochou objavili rad malých, kockám podobných izbičiek. Rossová sa domnievala, že tam žili kňazi, ktorí vykonávali pobožnosti oslavujúce kult gorily. / Našla si zložité vysvetlenie: „Gorily z okolitej džungle terorizovali obyvateľov Zindžu, ktorí ponúkali obety, aby si gorily uzmierili. Kňazi…

Více
  • 14. 1. 2025

Milý čtenáři, / já sám patřím k lidem, kteří úvody a předmluvy vždycky přeskakují a jdou rovnou k věci. Pokud k nim patříš i ty, prchni hned z této stránky a vrhni se rovnou do příběhu, který je tu skutečně důležitý. Pokud ale patříš k té skupině čtenářů, které hlodá zvědavost (a přiznávám, že k ní občas patřím také), dovol mi, abych ti v krátkosti pověděl o této knize něco, co ti, doufám,…

Více
  • 14. 1. 2025

  / Když Mazarin nastoupil po Richelieuovi, požádal mne, abych nadále pokračoval v pravidelné návštěvě soudního dvora, což mi příležitostně umožňovalo nikoli snad těm pánům něco poradit, ale vyslechnout, co říkají, a vytušit, co by asi říkali, kdybych tam nebyl. / Jejich němé nepřátelství vůči mně bylo aspoň v počátcích tak zavilé, až jsem se obával, že mne dají příležitostně zavraždit nějakým…

Více
  • 24. 12. 2024

Converse se protáhl chodbičkou mezi sedadly ke dveřím a proběhl po koberci v tunelu, který se po patnácti metrech otevíral do potemnělé prázdné čekárny s plastovými sedačkami. Provaz natažený na krátkých sloupcích vedl cestující k jedinému otevřenému východu. Nápisy v němčině, francouzštině a angličtině zavěšené pod stropem směrovaly pasažéry do hlavní haly terminálu nebo dolů po schodech k výdeji…

Více
  • 24. 12. 2024

Alan Swanson seděl na zadním sedadle armádního auta a snažil se zachovat klid. Díval se z okna, bylo pozdní dopoledne a malý provoz na silnicích. Početná pracovní síla Washingtonu se už přesunula na místo svého určení, auta vrčela, telefony zvonily, lidé řvali a šeptali a na příliš mnoha místech popíjeli první drink. Bujará nálada prvních-hodin pracovního dne se vytrácela s blížícím se odpolednem. O půl…

Více
  • 24. 12. 2024

Bryson vyrazil ze zasedací místnosti – z této přízračné scény plné krve, kulometných kulek a roztříštěného skla – a vyběhl do chodby plné zděšených zvědavců. Z davu se ozývaly výkřiky provolávané směsicí švýcarské němčiny, francouzštiny a angličtiny. / „Ach, proboha!“ / „Co se stalo, nějací ostřelovači? Nebo teroristé?“ / „Jsou ještě v budově?“ / „Zavolejte policii a záchranku, rychle!“ / …

Více
  • 24. 12. 2024