DODGSON
Několik metrů od říčního břehu Lewis Dodgson vyšplhal do džípu značky Wrangler, vyrobeného na zakázku, a zabouchl za sebou dvířka. Howard King sedící vedle něj na sedadle pro spolujezdce si tiskl dlaně jednu o druhou.
„Jak jste jí to mohl udělat?“ protestoval.
„Udělat co?“ zeptal se George Baselton ze zadního sedadla.
Dodgson neodpověděl. Otočil klíčkem v zapalování. Motor zarachotil a naskočil. Zařadil náhon na všechna čtyři kola a zamířil vzhůru do kopce, do džungle, pryč od člunu přivázaného u břehu.
„Jak jste mohl?“ opakoval znovu vzrušeně King. „Prokristapána!“
„To, co se stalo, byla nehoda,“ odvětil Dodgson.
„Nehoda? Nehoda?“
„Správně, nehoda,“ řekl pevně Dodgson. „Přepadla přes zábradlí.“
„Já jsem nic neviděl,“ řekl Baselton.
King zavrtěl hlavou. „Kristepane, jestli to bude někdy někdo vyšetřovat…“
„No a co?“ přerušil ho Dodgson. „Pluli jsme po rozbouřeném moři, ona stála na přídi, narazila do nás veliká vlna a smetla ji přes palubu. Neuměla moc dobře plavat. My jsme kroužili a pátrali po ní, ale bylo to beznadějné. Velice nešťastná nehoda. Takže z čeho si děláš starosti?“
„Z čeho si dělám starosti?“
„Ano, Howarde. Přesně tak, co ti sakra dělá starosti?“
„Já to přece viděl, pro Kristovy živé rány…“
„Ne, tos teda neviděl,“ odsekl Dodgson.
„Já nic neviděl,“ znovu se vmísil Baselton. „Byl jsem dole v podpalubí, celou dobu.“
„Tak to buďte rád,“ řekl Howard King. „Ale co když dojde k nějakému vyšetřování?“
Džíp se drkotal po rozblácené půdě a mířil hlouběji do džungle.
„Žádné vyšetřování nebude,“ prohlásil Dodgson. „Z Afriky odletěla ve spěchu a nikomu neprozradila, kam má namířeno.“
„Jak to víš?“ zasténal King.
„Protože mi to řekla, Howarde. Tak to vím. Teď vytáhni mapu a přestaň fňukat. Věděls, do čeho jdeš, když ses se mnou dal dohromady.“
„Netušil jsem, že někoho zabiješ, kristepane.“
„Howarde,“ pronesl Dodgson s povzdechem. „Nic se nestane. Vytáhni tu mapu.“
„Jak to můžeš vědět?“ naléhal King.
„Protože vím, co dělám,“ odsekl Dodgson. „Proto. Na rozdíl od Malcolma a Thorna, kteří jsou kdesi tady na tomhle ostrově a někde se tu piškvoří, já sakra dobře vím, co si v téhle zatracené džungli počít.“
Zmínka o cizích lidech vzbudila v Kingovi novou starost. Rozčileně řekl: „Co když na ně třeba narazíme?“
„Ne, Howarde, nenarazíme. Nikdy se dokonce ani nedozvědí, že jsme tu byli. My na tomhle ostrově strávíme pouhé čtyři hodiny, víš? Přistáli jsme v jednu. Zpátky v člunu budeme v pět. Zpět v přístavu v sedm. Zpátky v San Franciscu o půlnoci. Prásk. Finito. A konečně, po všech těch letech, budu mít to, co jsem měl mít už dávno.“
„Dinosauři embrya,“ vmísil se Baselton.
„Embrya?“ zeptal se překvapeně King.
„Ach, embrya mě teď už nezajímají,“ odvětil Dodgson. „Před lety jsem se pokoušel získat zmrazená embrya, ale dnes už není žádný důvod si lámat hlavu s embryi. Chci oplodněná vejce. A za čtyři hodiny je budu mít, od každého druhu, který se na tomhle ostrově vyskytuje.“
„Jak to chceš zvládnout za čtyři hodiny?“
„Protože znám přesnou polohu všech dinosauřích hnízd na ostrově. Tu mapu, Howarde!“
King roztáhl mapu. Byla topografická mapa ostrova o rozměrech šedesát krát devadesát centimetrů, která zobrazovala terénní převýšení pomocí modrých vrstevnic. Na několika místech, v nížinných oblastech, byly husté červené koncentrické kruhy. Někde dokonce shluky takových kruhů. „Co je to?“ zeptal se King.
„Proč si nepřečteš, co je tam napsáno?“ vyzval ho Dodgson.
King obrátil mapu a prohlédl si legendu. „Sigma data Landsat/Nordstat smísená spektra VSFR/FASLR/IFFVR. A pak řada čísel. Ne, počkat. Data.“
„Správně,“ pochválil ho Dodgson. „Data.“
„Průletová data? Tohle je sumární mapa, kde jsou shromážděny údaje z několika přeletů družice?“
„Správně.“
King se zamračil. „A tohle vypadá jako… viditelné spektrum, false aperture radar, a… co?“
„Infračervené. Širokopásmový tepelný záznam.“ Dodgson se zasmál. „Tohle všechno jsem dokázal za dvě hodiny. Natáhnout všechna ta družicová data, sumarizova…
