Anglická spisovatelka, zakladatelka moderního rodinného románu v anglické literatuře.
Jane Austenová se narodila roku 1775 ve Steventonu v hrabství Hampshire do rodiny duchovního, měla 7 sourozenců. Studovala krátce na soukromých středních školách v Oxfordu, v Southamptonu a posléze v dívčí internátní škole v Reading (hrabství Berkshire). Na svou dobu se jí dostalo poměrně kvalitního vzdělání. Další vzdělání a vztah k literatuře pak získala především četbou anglických a cizích autorů.
Po ukončení studií byla Jane, stejně jako všechny tehdejší dívky ze slušných rodin, uvedena do společnosti. Její pozdější život se tedy točil okolo v té době pro ženy přiměřených povinností a radovánek. Plesy, návštěvy známých a občasné cesty do Londýna byly výplní veškerého času až do konce života. Roku 1801 se celá rodina přestěhovala do lázeňského města Bath v západní Anglii. Zde žili do roku 1805, kdy zemřel Janin otec, od té doby se Jane ještě několikrát přestěhovala.
V pozdějších letech života Jane velmi trápilo chatrné zdraví, které ji dovedlo do Winchesteru. V létě roku 1817 své nemoci podlehla. Pochována je v místní katedrále.
Pro úzký okruh rodiny psala Jane Austenová již od patnácti let krátké prózy, básně i dramatické scény. Nikdy se neprovdala, po smrti otce žila s matkou a sestrou v Southamptonu, později v Chawtonu. Zde se věnovala rozsáhlejší tvorbě, připravovala se k vydání svých děl, většinu z nich několikrát přepracovávala.
Jane Austenová je zakladatelkou rodinného románu (například Rozum a cit, Emma, Pýcha a předsudek). Díky svému realistickému pohledu na svět ji řadíme k realistům, ač tvořila v době romantismu. Ve svých dílech zachycovala život venkovských vyšších vrstev. Hlavními postavami jejích děl jsou obvykle inteligentní, morálně silné hrdinky, které ostře kontrastují s pošetilostí svého okolí.
Dílo Austenové vycházelo za jejího života anonymně, s jejím jménem byla vydávána až po její smrti. Plného pochopení dosáhla až ve dvacátém století.
Myšlenky do řetězů nikdo neukoval.
Určitě není na světě tolik mužů s velkým jměním jako hezkých žen, které by si je zasloužily.
Nevadila by mi jeho ješitnost, kdyby nezradil tu mou.
Vskutku pádným argumentem ve prospěch manželství je skutečnost, že neprovdané ženy jsou strašlivě náchylné k chudobě.
Nechci, aby lidé byli velmi příjemní, protože se tak nemusím obtěžovat s tím, abych je měla hodně ráda.
Je rozdíl mezi pýchou a hrdostí, ač se obě tato slova často užívají. Hrdý člověk nemusí být ještě pyšný. Hrdost se týká spíš toho, co si sami o sobě myslíme, pýcha toho, co si přejeme, aby si o nás mysleli druzí.
Vztah přece neurčuje čas ani příležitost, ten záleží jen na povaze.
Musím odejít v nejistotě o svém osudu; vrátím se však sem nebo se přidám k Vaší společnosti, co nejdřív budu moci. Postačí slovo, pohled a bude rozhodnuto, zda dnes večer vejdu do domu Vašeho otce, nebo už nikdy.
Jane Austenová