Mansfieldské panství

Jane Austenová

85 

Elektronická kniha: Jane Austenová – Mansfieldské panství (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: austenova31 Kategorie:

Popis

Jane Austenová: Mansfieldské panství

Anotace

Román Jane Austenové nás přivádí do Anglie 18. století. Dvanáctiletá Fanny Priceová opouští svůj chudobný domov a odchází na Mansfieldské panství svých bohatých příbuzných. Tam vyrůstá u sira Thomase Bertrama s jeho dvěma dcerami a synem Edmundem. Pomalu dospívá a začíná se o ni ucházet okouzlující, zajištěný mladík z dobré rodiny. Třebaže ji srdce táhne jinam, sir Thomas, jehož bohatství je založené na utrpení černých otroků, jí radí, aby si Henryho Crawforda vzala. Poslechne jeho radu, anebo se její život začne ubírat úplně jiným směrem?

Jane Austenová – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu

Mansfield Park

Originál vydán

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Mansfieldské panství“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

39. KAPITOLA

Kdyby byl sir Thomas věděl, s jakými pocity psala neteř první dopis jeho choti, rozhodně by byl pojal pevnou naději; a to se Fanny po důkladném nočním odpočinku, kdy venku nastal pěkný den a po domě vládlo ticho, jelikož Tom a Charles odešli do školy, Sam za nějakými vlastními záležitostmi a její otec na své obvyklé obchůzky, v očekávání, že brzy přijde William, mohla pod dojmem toho všeho rozepsat o domově docela vesele, ačkoli si musela poctivě přiznat, že se o mnohém schválně zapomněla zmínit. Kdyby býval sir Thomas svědkem jen poloviny toho, co do konce týdne zažila, byl by usoudil, že ji má pan Crawford jistou, a velebil by vlastní moudrost.

Ten týden ji stíhalo jedno rozčarování za druhým. Především se musela rozloučit s Williamem. Drozd dostal rozkazy, vítr se obrátil, a tak čtvrtý den po jejich příjezdu vyplul: během těch dní spatřila Williama jen dvakrát, pokaždé velmi krátce, protože se dostal na břeh služebně a měl napilno. Nemohli si nerušeně popovídat, ani se projít na valech, ani zajít do doků, neukázal jí Drozda, neuskutečnilo se nic z toho, k čemu se chystali a nač spoléhali. Všechno ji zklamalo, jen Williamova bratrská láska ne. Poslední myšlenka, když odcházel z domova, platila jí. Vrátil se ještě ode dveří a naléhal: „Starejte se tu dobře o Fanny, maminko. Je něžná, není zvyklá na drsné zacházení jako my ostatní. Prosím vás, pečujte o Fanny.“

William odešel – a domov, kde ji zanechal, byl –Fanny si nemohla nic namlouvat – téměř ve všem pravým opakem toho, co by si byla přála. Vládl tu randál, nepořádek a nepatřičnosti. Nikdo se nechoval, jak měl, nic se nedělo správně. Nemohla si vážit rodičů tak, jak doufala. Od otce ani mnoho neočekávala, ale zanedbával rodinu hůř, měl nepříjemnější zvyky a choval se obhroubleji, než tušila. Nebyl to hloupý člověk, ale o nic se nezajímal, neosvojil si žádné vědomosti přesahující okruh jeho profese, četl pouze noviny a námořní zprávy, mluvil jen o docích, o přístavu, spitheadské rejdě a přístavních hrázích; k tomu klel a pil, byl špinavý a neotesaný. Nevzpomínala si, že by jí byl kdy dal najevo něco aspoň trochu připomínající náklonnost. Předtím jí z něho zůstal mlhavý dojem drsného, hlučného člověka. I teď ji málokdy vzal na vědomí, leda když si na její účet hrubě zažertoval.

Matka ji zklamala ještě hůř: v ni skládala velké naděje, a nenašla téměř nic. Lichotivě si namlouvala, že se k ní matka upne, ale brzy byla vyvedena z omylu. Paní Priceová nebyla zlá – ale místo co by vzájemná náklonnost a důvěra vzrůstala, dcera se od ní nedočkala vřelejšího projevu než v den svého příjezdu. Vrozený mateřský instinkt paní Priceová brzy uspokojila a jinými citovými zdroji nedisponovala. Její srdce i její čas byly plně vytíženy: na Fanny už mnoho nevybylo. Ostatně si paní Priceová na dcerách ani příliš nezakládala. Upnula se k synům, zvlášť k Williamovi, a Betsey byla první z děvčat, které si ji získalo. Tu nemoudře rozmazlovala. Na Williama byla pyšná, Betsey milovala, John, Richard, Sam, Tom a Charles se podělili o zbytek mateřské lásky, byli její starostí i potě*šením. Mezi tyhle děti rozdělila srdce; její čas pak patřil domácnosti a služebným. Trávila dny jakýmsi pomalým šukáním, měla od rána do večera plné ruce práce a nic nebylo hotovo, stále lamentovala, že něco nestačila, ale v ničem svůj postup nezměnila; chtěla být šetrnou hospodyní, jenomže neuměla být nápaditá a důsledná, byla nespokojená se služebnými, ale nenaučila je pracovat lépe, a ať už jim pomáhala nebo lála nebo shovívavě přimhouřila oči, nedokázala si u nich získat vážnost.

Z obou svých sester připomínala paní Priceová mnohem víc lady Bertramovou než paní Norrisovou. Řídila domácnost z nutnosti, nevyžívala se v tom jako paní Norrisová ani neměla její činorodost. Tíhla povahově k pohodlnosti a lhostejnosti jako lady Bertramová, postavení bohaté dámy, od níž se nic nevyžaduje, by jí bylo vyhovovalo mnohem lépe než potřeba pilné práce a sebeodpírání, k nimž byla nemoudrým sňatkem donucena. Byla by sehrála roli milostivé lady stejně úspěšně jako lady Bertramová, ale paní Norrisová by byla lépe obstála jako matka devíti dětí v rodině se skromnými příjmy.

Fanny si mnohé z toho musela doznat. Nebyla by se asi odhodlala vyjádřit to slovy, ale samozřejmě vycítila, že matka neposuzu…