Mansfieldské panství

39. KAPITOLA

Kdyby byl sir Thomas věděl, s jakými pocity psala neteř první dopis jeho choti, rozhodně by byl pojal pevnou naději; a to se Fanny po důkladném nočním odpočinku, kdy venku nastal pěkný den a po domě vládlo ticho, jelikož Tom a Charles odešli do školy, Sam za nějakými vlastními záležitostmi a její otec na své obvyklé obchůzky, v očekávání, že brzy přijde William, mohla pod dojmem toho všeho rozepsat o domově docela vesele, ačkoli si musela poctivě přiznat, že se o mnohém schválně zapomněla zmínit. Kdyby býval sir Thomas svědkem jen poloviny toho, co do konce týdne zažila, byl by usoudil, že ji má pan Crawford jistou, a velebil by vlastní moudrost.

Ten týden ji stíhalo jedno rozčarování za druhým. Především se musela rozloučit s Williamem. Drozd dostal rozkazy, vítr se obrátil, a tak čtvrtý den po jejich příjezdu vyplul: během těch dní spatřila Williama jen dvakrát, pokaždé velmi krátce, protože se dostal na břeh služebně a měl napilno. Nemohli si nerušeně popovídat, ani se projít na valech, ani zajít do doků, neukázal jí Drozda, neuskutečnilo se nic z toho, k čemu se chystali a nač spoléhali. Všechno ji zklamalo, jen Williamova bratrská láska ne. Poslední myšlenka, když odcházel z domova, platila jí. Vrátil se ještě ode dveří a naléhal: „Starejte se tu dobře o Fanny, maminko. Je něžná, není zvyklá na drsné zacházení jako my ostatní. Prosím vás, pečujte o Fanny.“

William odešel – a domov, kde ji zanechal, byl –Fanny si nemohla nic namlouvat – téměř ve všem pravým opakem toho, co by si byla přála. Vládl tu randál, nepořádek a nepatřičnosti. Nikdo se nechoval, jak měl, nic se nedělo správně. Nemohla si vážit rodičů tak, jak doufala. Od otce ani mnoho neočekávala, ale zanedbával rodinu hůř, měl nepříjemnější zvyky a choval se obhroubleji, než tušila. Nebyl to hloupý člověk, ale o nic se nezajímal, neosvojil si žádné vědomosti přesahující okruh jeho profese, četl pouze noviny a námořní zprávy, mluvil jen o docích, o přístavu, spitheadské rejdě a přístavních hrázích; k tomu klel a pil, byl špinavý a neotesaný. Nevzpomínala si, že by jí byl kdy dal najevo něco aspoň trochu připomínající náklonnost. Předtím jí z něho zůstal mlhavý dojem drsného, hlučného člověka. I teď ji málokdy vzal na vědomí, leda když si na její účet hrubě zažertoval.

Matka ji zklamala ještě hůř: v ni skládala velké naděje, a nenašla téměř nic. Lichotivě si namlouvala, že se k ní matka upne, ale brzy byla vyvedena z omylu. Paní Priceová nebyla zlá – ale místo co by vzájemná náklonnost a důvěra vzrůstala, dcera se od ní nedočkala vřelejšího projevu než v den svého příjezdu. Vrozený mateřský instinkt paní Priceová brzy uspokojila a jinými citovými zdroji nedisponovala. Její srdce i její čas byly plně vytíženy: na Fanny už mnoho nevybylo. Ostatně si paní Priceová na dcerách ani příliš nezakládala. Upnula se k synům, zvlášť k Williamovi, a Betsey byla první z děvčat, které si ji získalo. Tu nemoudře rozmazlovala. Na Williama byla pyšná, Betsey milovala, John, Richard, Sam, Tom a Charles se podělili o zbytek mateřské lásky, byli její starostí i potě*šením. Mezi tyhle děti rozdělila srdce; její čas pak patřil domácnosti a služebným. Trávila dny jakýmsi pomalým šukáním, měla od rána do večera plné ruce práce a nic nebylo hotovo, stále lamentovala, že něco nestačila, ale v ničem svůj postup nezměnila; chtěla být šetrnou hospodyní, jenomže neuměla být nápaditá a důsledná, byla nespokojená se služebnými, ale nenaučila je pracovat lépe, a ať už jim pomáhala nebo lála nebo shovívavě přimhouřila oči, nedokázala si u nich získat vážnost.

Z obou svých sester připomínala paní Priceová mnohem víc lady Bertramovou než paní Norrisovou. Řídila domácnost z nutnosti, nevyžívala se v tom jako paní Norrisová ani neměla její činorodost. Tíhla povahově k pohodlnosti a lhostejnosti jako lady Bertramová, postavení bohaté dámy, od níž se nic nevyžaduje, by jí bylo vyhovovalo mnohem lépe než potřeba pilné práce a sebeodpírání, k nimž byla nemoudrým sňatkem donucena. Byla by sehrála roli milostivé lady stejně úspěšně jako lady Bertramová, ale paní Norrisová by byla lépe obstála jako matka devíti dětí v rodině se skromnými příjmy.

Fanny si mnohé z toho musela doznat. Nebyla by se asi odhodlala vyjádřit to slovy, ale samozřejmě vycítila, že matka neposuzu…