zfilmováno

Byla zralá a přezrálá pro lásku. Její osamělost byla hladem tak naléhavým, že se zdál k neutišení, nepomáhaly ani ty dlouhé lenivé rozhovory ve stínu vozové plachty, když – Saša uprostřed mezi nimi – spolu hovořili po celé nejparnější hodiny těch lenivých afrických dní. Většinou debatovali o věcech, které jí byly nejdražší, o hudbě a knihách. Ačkoliv měl raději Goetha než Victora Huga a dával přednost Wagnerovi před Verdim, dávaly jim tyto rozdíl…

Více
  • 13. 5. 2023

KOŇAK NAPOLEON / Kvůli staré dámě bylo opět třeba mlčet, nebo spíše mluvit jen o věcech, které neměly žádnou souvislost s tím, co je znepokojovalo, a tak se toho večera mluvilo o vaření, zvláště o způsobu, jak připravit zajíce a la royale. / Paní Chabotová udělala opět větrníky a Maigret jich snědl se sebezapřením pět, nespouštěje oči z ručiček starých hodin. / V půl deváté se ještě nic nestalo. / „Máš dost času. Objednal jsem taxi, které se napřed zastaví v…

Více
  • 13. 5. 2023

Trvalo to půl hodiny a čekání nebylo nepříjemné, naopak. Komisař Mansuy mu řekl: / „Musím se na chvíli zastavit na komisařství. Mám tam podepsat pár věcí a pravděpodobně tam na mě čeká jeden nešťastník.“ / Mansuy byl malý zrzek, na první pohled slušný, ba ostýchavý, tvářil se vždycky, jako by všem kolem sebe říkal: / „Promiňte, ale ujišťuji vás, že dělám, co můžu.“ / Jako klučina patřil asi k hochům s velkou hlavou, kteří se o hlavní přestávce posadí a sní n…

Více
  • 13. 5. 2023

Richard lhal / Deset minut před devátou paní Maigretová, vonící svěžestí a toaletním mýdlem, s úsměvem roztáhla záclony pokoje a vpustila do něho jásavé sluneční světlo. Nebyla vdaná moc dlouho a ještě nezvykla pohledu na spícího muže s chvějícími se nazrzlými konečky knírů, s čelem vraštícím se, když na něj sedne moucha, s hustými zježenými vlasy. Dala se do smíchu. Smála se pokaždé, když k němu ráno přistoupila se šálkem kávy v ruce a když na ni p…

Více
  • 13. 5. 2023

Vrátil se Janvier, čipernější než ostatní. Ze všech, co přicházeli zvenku, jako by ještě hodnou chvíli vyzařovala svěžest, kterou si odtamtud přinesli. Ale pak i je poznenáhlu pohlcovala okolní šeď, ve které měl člověk pocit, že žije zpomaleně. / „Pokoušela se mi zavřít dveře před nosem, ale já jsem rychle mezi ně strčil nohu. Ona nic neví. Tvrdí, že v posledních měsících přinášel výplatu jako obvykle.“ / „Proto taky musel krást. Nepotřeboval moc velké…

Více
  • 13. 5. 2023

      Na vrcholu Barance bylo šedivé kamení, betonový sloup, houfy turistů a hustá mlha. /       „Sice nic neuvidíme,“ zhodnotila to Dana, „ale aspoň bude s Otoušem pokoj. Já teda ode dneška tomu Redfordovi vůbec nezávidím.“ /       „Nástup, nástup,“ probral se v tu chvíli Otouš. „Nesvačit, nepít, světelnost je dobrá, natáčíme dobytí vrcholu a jak se náš zrak snaží proniknout mlhou!“ /       Pak si povšiml vrcholové schránky a zamnul rukama. Nejefektivněj…

Více
  • 13. 5. 2023

SONG O MARGARETĚ / Škuner Margareta tenkrát smůlu měl, / polámal mu tajfun stěžně, / z plachet zbyly cáry, / bloudil kolem světa, kompas zrezivěl, / krysy snědly zásoby a / dno u rvaly skály, / mečouni jim sudy s vodou propíchali, / propíchali, / je to rána, na lodi však neplakali / jednonohej kapitán / a pidlovokej Džim / a fialovej Číňan / a Rus, co znal jen džin, / a dcera krále Zulů / a Dán, co věštil smůlu / a rostl na něm mech / a jmenoval se Pech. / I v tropickým ráji práce muže ctí, / berou pit…

Více
  • 13. 5. 2023

O ZÁLUDNOSTI ŽELEZNIC, O ÚTULNOSTI HOSPOD, O NÁMAZE PÁDLOVÁNÍ, O HRŮZÁCH NOČNÍ JÍZDY, PŘEDEVŠÍM PAK O SUMCOVĚ VÁŠNI A O CESTĚ OPOZDILÉ KÁNOE /   /       Tenkrát čekal Keny dva dny na loď a parta čekala dva dny na Kenyho. Třetího dne Keny prohlásil, že koho tu ještě v poledne zastihne, tomu udělá do lodi díru. Vyžádal si Sumce a láhev rumu. S těmito pomůckami partu hravě dohoní, jakmile odnese loď z nádraží. Ráno parta vyplula. /   /       Mávali, d…

Více
  • 13. 5. 2023

O půlnoci vítr stále skučel kolem lodi a vrhal na okna můstku oblaka hustého deště. O čtyřicet minut později se vítr otočil o sto osmdesát stupňů a nastal lehký jihovýchodní vánek. Černá obloha se otevřela jako divadelní opona a měsíční paprsky zazářily tak jasně, jako by chtěly soupeřit se svitem hvězd. I když ze severu stále pochodovaly vysoké černé vlny ve vojenských řadách, jemný vítr je zmírňoval a konejšil. / „Sergio, musíš si teď odpočinout. …

Více
  • 13. 5. 2023

Ronova euforie z / vyhraného zápasu byla tak velká, že nebyl druhý / den schopen se na nic soustředit. Nechtěl mluvit o ničem jiném / a tak Harry s Hermionou nemohli najít chvíli, ve které / by bylo možné zmínit se o Gropovi. Ne, že by se o to / nějak zvlášť snažili; ani jeden z nich nechtěl být / tím, kdo stáhne Rona zpátky do reality tak / brutáln&…

Více
  • 13. 5. 2023

Ghúl v pižamu

Šok, jejž způsobila Pošukova smrt, visel v následujících dnech nad celým domem. Harry neustále čekal, že Pošuka uvidí, jak kulhavě vstupuje dveřmi do domu jako ostatní členové Řádu, kteří přicházeli s nejrůznějšími novinkami a zase odcházeli. Byl přesvědčen, že jeho pocity provinilosti a žalu neutiší nic než nějaká aktivní činnost a že by se měl co nejrychleji vydat za svým posláním nalézt a zničit viteály.

„Hele, stejně s těmi…

Více
  • 13. 5. 2023

Many miles away the chilly mist that had pressed against the Prime Minister’s windows drifted over a dirty river that wound between overgrown, rubbish-strewn banks. An immense chimney, relic of a disused mill, reared up, shadowy and ominous. There was no sound apart from the whisper of the black water and no sign of life apart from a scrawny fox that had slunk down the bank to nose hopefully at some old fish-and-chip wrappings in the tall grass. / B…

Více
  • 13. 5. 2023

Po šesti letech chození jsme se s A. vzali. Tak, jak přísahala, začala A. léčit lidi. Já jsem pracoval v kulturním domě na okraji Prahy. Měl jsem v referátu i cikánskou otázku. / „Máte udělat příští týden přednášku o antikoncepci. Jak jste daleko?“ zeptal se mě jednoho dne ředitel. / „Rozeslal jsem přes tři sta pozvánek do romských rodin,“ pokusil jsem se o hrubý odhad. / „Jakou očekáváte návratnost?“ pokračoval zvídavý ředitel. / Jak to mám vědět, ty vole! …

Více
  • 13. 5. 2023

Obávám se, že můj otčím nezačal zrovna nejlíp, když ho naposled pustili z protialkoholního. Doplatil totiž na hrubou neznalost prostředí obyčejný cukrárny, která se mu cestou připletla do cesty. Zůstal tenkrát zcela osamoceně a bezradně zírat na prodavačku, jež (sama mu prej připomínala kremroli s přišitejma ušima) na něj mrkala a s úsměvem téměř spikleneckým šeptala cosi o tom, že právě obdržela čerstvé doboše a kaliforňany. A on – odborník přes…

Více
  • 13. 5. 2023

Zákeřný Potlouk / Od oné neblahé události s rarachy / profesor Lockhart žádné živé stvoření do / třídy nepřinesl. Místo toho předčítal žákům / úryvky ze svých knih a občas jim některé / dramatičtější události předváděl. Obvykle / to byl Harry, kdo mu při těch scénkách musel pomáhat; / takhle už si zahr&aacute…

Více
  • 13. 5. 2023