Proč bychom se netopili (Zdeněk Šmíd)

      KDYŽ VODÁK přestěhuje svůj majetek do lodi, vstoupí na cestu řeky.

      Vodák, který vyplouvá za ranního kuropění, není vodák. Je to nadpřirozená bytost. Protože vodák se napřed musí nasnídat, než cokoli podnikne. Po snídani vystěhuje ze stanu spací pytel, svetr, tepláky, kilo brambor tričko, trenýrky, čepici, baterku, šňůru, sirky, sedm ponožek, sůl, záplavu kapesníků, kytaru, pláštěnku, ešus, plavky, peněženku, košili, svíčku, botu, hroudu másla, větrovku a lžíci. Delší čas stráví strategicky rozjímáním, jak vše nacpat do loďáku, aby tento nepukl. Nakonec použije hrubé síly a za necelé dvě hodiny se mu podaří pytel naplnit. Odnese pytel do lodi, přiváže jej ke šprajcu a zabalí stan. Rozváže pytel a nacpe tam ještě stanové kolíky. zaváže pytel, usedne a chce si zakouřit. Rozváže pytel, neboť nemá sirky. Najde je v hroudě másla a zaváže pytel. Kouří a těší se.

      V půl jedenácté bloumá parta po tábořišti, nacházejíc v trávě další sirky, provázky, trička, trenýrky, nůž, lžíce, zubní pasty, pohlednice, ponožky, svíčky, boty, krémy, hodinky, jehly a spací pytle. Rozvážou znovu loďáky, naboxují dovnitř jmenované předměty, zavážou pytle, shledají pádla a spouštějí lodě na vodu.

      Ve tři čtvrti na jedenáct vodáci vyplouvají. Lodě rachotí po dně. Kormidelníci pokřikují a přídě se stáčejí po proudu.

      Řeka se poslušně rozkluše.

Kompletní kniha ke stažení (ePub, PDF, MOBI):