společenské

Knihy / Ukázky

Tichý dům (Orhan Pamuk)

Ležela jsem v posteli a čekala. Hlava mi klesla na polštář a já čekala, že mi přijdou políbit ruku, než se vrátí do Istanbulu, a že se mnou přitom prohodí pár slov a budou mi naslouchat, jenže vtom jsem s údivem zaznamenala, že všechen lomoz v dolním patře najednou utichl, jako když utne. Už neslyším kroky přecházející z pokoje do pokoje ani šramot, jak se zavírají dveře a otvírají okna, neslyším hovory…

Více
  • 7. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Nokturna: Pět příběhů o hudbě a soumraku (Kazuo Ishiguro)

Toho rána, kdy jsem mezi turisty zahlédl Tonyho Gardnera, právě do Benátek přicházelo jaro. Už týden jsme hráli venku před kavárnou a musím přiznat, že to byla docela úleva, zvlášť po všech těch stísněných hodinách v zadní části kavárny, kde jsme akorát překáželi zákazníkům scházejícím po schodech. Toho dopoledne docela foukalo, zbrusu nový stan se třepotal ve větru, ale my všichni se cítili nějak…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Soumrak dne (Kazuo Ishiguro)

  / dKdyž nejsem ve své posteli, většinou se dobře nevyspím, tudíž jsem se po krátkém a nehlubokém spánku asi před hodinou probudil. Byla ještě tma, věděl jsem, že mě čeká celý den jízdy, a tak jsem se pokoušel ještě usnout. To se mi nepodařilo a nakonec jsem se rozhodl, že vstanu. Byla ještě taková tma, že jsem musel rozsvítit, abych se mohl u umyvadla v rohu oholit. Když jsem se…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Máme to v rodině (Michael Ondaatje)

Rodinné sídlo Rock Hill bylo zamořené hady, zvláště kobrami. Poblíž domu nebyla zahrada tak nebezpečná, ale stačil ještě jeden krok a už jste jich několik viděli. Kuřata, která otec choval v pozdějších letech, byla ještě větším magnetem. Hadi chodili na vajíčka. Jediný odpuzující prostředek, na který otec přišel, byly ping-pongové míčky. Nechal si jich do Rock Hillu dovézt několik beden… / …

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Nouzové osvětlení (Michael Ondaatje)

Končila první zima našeho bydlení s Molem, když mě Rachel přiměla, abych s ní sešel do sklepa, a tam pod plachtou a několika krabicemi, které odtáhla stranou, byl matčin lodní kufr. Vůbec ne v Singapuru, ale tady. Vypadalo to jako kouzlo, jako kdyby se kufr vrátil do domu z cest. Nic jsem neřekl. Vyšel jsem po schodech ze sklepa. Myslím, že jsem se bál, že tam najdeme její tělo vmáčknuté…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Job (Joseph Roth)

Do Dubna se jezdí Sameškinovým povozem, do Moskvy železnicí a do Ameriky nejenže se jezdí lodí, ale také s dokumenty. Aby je člověk dostal, musí do Dubna. / A tak se Debora vypraví k Sameškinovi. Sameškin však nesedí na lavici u kamen, vůbec není doma, poněvadž je čtvrtek a koná se dobytčí trh; Sameškin se vrátí asi za hodinu. / Debora přechází sem a tam před Sameškinovou chalupou a přemýšlí jen o Americe. / Dolar je…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Pochod Radeckého (Joseph Roth)

Fatální záležitost poručíka Trotty s pečlivou nenápadností sprovodili ze světa. Major Zoglauer řekl jen: „Vaše aféra byla urovnána z nejvyšších míst. Váš pan otec poslal peníze. Dál o tom nemusíme mluvit.“ Potom Trotta napsal otci. Psal, že nebezpečí, které hrozilo jeho cti, bylo zažehnáno z nejvyšších míst. Prosil za odpuštění, že tak hříšně dlouhý čas mlčel a neodpovídal okresnímu hejtmanovi na…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Kapucínská krypta (Joseph Roth)

V dubnu příštího roku se Alžbětě narodilo dítě. Nepřivedla je na svět na klinice. Matka chtěla, vyžadovala, nařídila, aby porodila doma. / Já to dítě zplodil, chtěl, vyžadoval, nařídil. Alžběta si je přála. Tenkrát jsem Alžbětu miloval, a proto jsem byl žárlivý. Nemohl jsem – namlouval jsem si tehdy – paní profesorku Jolantu Szatmaryovou zapudit a vyhladit z Alžbětiných vzpomínek jinak než tím, že jsem…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Elementární částice (Michel Houellebecq)

Nejstarší vzpomínku má Bruno na dobu, kdy mu byly čtyři roky; je to vzpomínka na ponížení. Chodil tehdy do školky v Laperlierově parku v Alžíru. Jednou na podzim odpoledne ukazovala učitelka chlapcům, jak vyrábět náhrdelníky z listů. Holčičky seděly opodál vpůli svahu, čekaly a projevovaly už známky stupidní ženské odevzdanosti; většina měla bílé šaty. Zemi pokrývaly zlatavé listy; rostly tam hlavně…

Více
  • 14. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Mapa a území (Michel Houellebecq)

Vzbudil se naráz uprostřed noci, když na budíku stálo 4.43. V místnosti bylo horko, téměř k zalknutí. Vzbudil ho hluk bojleru, ne však obvyklý škytot, nýbrž táhlé, hluboké, takřka infrazvukové vrcení. Prudce otevřel okno v kuchyni, jehož tabulky pokryla jinovatka. Do místnosti vtrhnul ledový vzduch. O šest pater níže proniklo nocí zvířecí zachrochtání. Rychle zavřel. Na dvůr se… / Jed…

Více
  • 14. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Platforma (Michel Houellebecq)

A teď jsem tam stál, sám jako blbec, pár metrů od přepážky Nových obzorů. Bylo to v sobotu ráno o svátcích, Roissy bylo jako obvykle nacpané k prasknutí. Jakmile mají obyvatelé západní Evropy pár dní volna, vrhají se na druhý konec světa, létají přes půl zeměkoule, chovají se doslova jako uprchlíci z vězení. Nevyčítám jim to; chystám se jednat stejně. / Moje sny jsou průměrné. Stejně jako všichni…

Více
  • 14. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Rozšíření bitevního pole (Michel Houellebecq)

Venuše a Mars /   / Po této noci jsem považoval za vhodné znovu zvážit návrh doktora Népota, týkající se pobytu v zotavovně. Vřele mé rozhodnutí schválil. Podle něho jsem tak nastoupil cestu k úplnému uzdravení. To, že iniciativa vychází z mé strany, je velmi příznivé; sám jsem tak vzal proces své léčby do vlastních rukou. To je dobře; dokonce velmi dobře. / Ohlásil jsem se tedy v Rueil-Malmaison, vybaven jeho…

Více
  • 14. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Serotonin (Michel Houellebecq)

Nakonec mě spánek pohltil, bolestivý a prokládaný upíjením z bezčasého calvadosu z centra Leclerc v Coutances. Nepředcházel tomu žádný sen, ale uprostřed noci mě náhle probudil pocit dotyku nebo pohlazení na rameni. Vztyčil jsem se, začal jsem procházet po místnosti sem a tam, abych se uklidnil, šel jsem k oknu: tma byla naprostá, nejspíš jsme procházeli fází, kdy měsíc zůstává zcela skrytý, nebyla vidět…

Více
  • 14. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Občan Brych (Jan Otčenášek)

Ranní rychlík spokojeně vytloukal nápravami uspávající rytmus, prodíral se chvostem dýmu kopčitou krajinou, vzdouvající se za okny vlnkami listnatých chlumů; prosmýkl se borovým hájem, zaklepal kovově na výhybkách před nádražím. / Krajina se vracela mírná, spanilá květnovým sluncem – a potom bukový les, řeka, bílá silnice; kyprá ornice pohýčkává paprsky slunce v milostné náruči. / Je hnědá, zelená, zlatá. / …

Více
  • 4. 9. 2024
Knihy / Anotace

Poslední soud (Jindřich Šimon Baar)

Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů – Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky… / Žili dva bratři – Martin a Hadam. Oběma otec přál, aby se dobře oženili, ale oni si raději vybrali nevěsty podle svého srdce. Martin Manku a Hadam Dodličku. Pantáta jim rozdělil …

Více
  • 13. 5. 2023
Podpořte LD - získejte e-knihy zdarma

Nejlepší e-knihy všech žánrů

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, k poskytování funkcí sociálních médií a k analýze návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek sdílíme také s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali z vašeho používání jejich služeb. Souhlasíte s našimi soubory cookie, pokud budete pokračovat v používání našich webových stránek. Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Předvolby Zakázat vše Povolit vše