6
Jednoho letního odpoledne, kdy bydlel ještě v Yonne, běžel Michel po louce se sestřenicí Brigitte. Brigitte byla pěkná šestnáctiletá dívka, nesmírně hodná, která si o několik let později vzala příšerného vola. Bylo léto 1967. Brala ho za ruce a roztáčela kolem sebe; pak se svalili do čerstvě posečené trávy. Tiskl se k její teplé hrudi; na sobě měla krátkou sukni. Přes noc jim po celém těle naskákaly malé červené pupínky, které strašlivě svědily. Thrombidium holosericum, nazývané též larva sametky, je v létě na lukách velmi rozšířené. Má zhruba dva milimetry v průměru a silné, masité, kulaté, jasně červené tělíčko. Zavrtává se do kůže savců, čímž způsobuje nesnesitelné svědění. Linguatulia rhinaria neboli jazyčnatka žije v nosní dutině a v dutinách čela nebo horní čelisti psa, někdy člověka. Oválný zárodek má vzadu ocásek; ústa jsou vybavena vrtavým ústrojím. Jeho dva přívěsky (nebo pahýlky) končí ostrými drápy. Dospělý organismus, bílý a kopinatý, dosahuje 18 až 85 milimetrů. Tělíčko má placaté, kroužkovité, průsvitné a pokryté chitinovými jehličkami.
~
V prosinci 1968 se babička odstěhovala do Seine-et-Marne, kousek od dcer. Michelův život se tím zpočátku moc nezměnil. Crécy-en-Brie leží pouhých padesát kilometrů od Paříže, v té době je to ještě venkov. Ves je hezká, poskládaná ze starých domů; Corot tam namaloval několik pláten. Systém kanálů zde odvádí vodu z údolí Grand Morin, čímž si Crécy vysloužilo v některých prospektech přehnané označení Benátky kraje Brie. Jen málo obyvatel pracuje v Paříži. Většina je zaměstnána v malých místních podnicích a ještě častěji v Meaux.
Dva měsíce poté si babička koupila televizor; na prvním kanálu se začala objevovat reklama. V noci na 21. července 1969 mohl sledovat v přímém přenosu první kroky člověka na Měsíci. Tu podívanou současně s ním sledovalo šest set milionů televizních diváků na celé planetě. Těch několik hodin, po které přenos trval, pravděpodobně znamenalo vrchol první etapy západního technologického snu.
Přestože nastoupil do rozjetého ročníku, na nižší střední v Crécy-en-Brie si rychle zvykl a bez problémů postoupil do sekundy. Každý čtvrtek si kupoval Pifa, který právě začal vycházet v nové podobě. Oproti většině čtenářů ho nekupoval hlavně kvůli hračce, ale kvůli uceleným dobrodružným příběhům. Odehrávaly se v pozoruhodně různorodých dobách a prostředích a zdůrazňovaly několik prostých a hlubokých morálních zásad. Viking Ragnar, Teddy Ted a Apač, Rahan, „syn drsných věků“, Nasdin Hodža, jenž vzdoroval vizírům a kalifům: všichni by se mohli shodnout na stejné etice. Michel si to postupně uvědomoval a zásadně ho to poznamenalo. Četba Nietzscheho ho jen krátce rozčílila, četba Kanta mu jen potvrdila, co už věděl. Čistá morálka je jedinečná a univerzální. Čas ji nemění a nic k ní nepřidává. Nepodléhá žádnému historickému, ekonomickému, sociologickému nebo kulturnímu faktoru; je naprosto nezávislá. Nedeterminována determinuje. Nepodmíněna podmiňuje. Jinými slovy je absolutnem.
Morálka pozorovatelná v praxi je vždy směsí proměnlivého množství prvků čisté morálky a dalších prvků více či méně záhadného původu, nejčastěji náboženského. Čím bude zastoupení prvků čisté morálky výraznější, tím delší a šťastnější bude existence společnosti, která dané morálce slouží jako základ. V krajním případě by společnost řídící se čistými principy univerzální morálky trvala tak dlouho jako svět.
Michel obdivoval všechny hrdiny z Pifa, ovšem jeho oblíbencem byl nepochybně Černý vlk, samotářský indián, jenž představoval urozenou syntézu vlastností Apače, Siouxe a Čejena. Se svým koněm Shinookem a vlkem Toopeem Černý vlk donekonečna brázdil prérie. Nejenže se činil a nikdy neváhal přijít na pomoc slabším, zároveň neustále své činy komentoval na základě transcendentního etického kritéria, občas zpoetizovaného různými příslovími Dakotů nebo Kríů, jindy úsporněji s poukazem na „zákon prérie“. O řadu let později ho Michel stále považoval za ideální typ kantovského hrdiny, jednajícíh…
