science fiction

  / 29. červenec – Bill a Sue měli dnes svatbu. Cowper ještě nikdy nevypadal roztomileji. Udělal z toho docela hezký obřad – brečela jsem stejně jako ostatní holky. Kdyby ten člověk uměl tak pracovat jako umí mluvit! Hrála jsem Mendelssohnův Svatební pochod na harmoniku a slzy mi tekly po tváři a celou ji zamokřily – chtěla jsem, aby taková byla Carmenina svatba, ale nemohla jsem odolat tomu být družička. Ženich se zadrhl, když nesl svou ženu p…

Více
  • 13. 5. 2023

Při šíření jakékoliv teorie se nelze vyhnout politickému doprovodu. To se odráží ve výchově, vzděláni a zákonech příslušné komunity. Vzhledem k tomuto tlaku stojí její vůdcové před nevyhnutelným interním problémem: zařídit se tak, aby si udrželi svoje vládnoucí postaveni, nebo riskovat, že se stanou obětí kvůli ortodoxní etice. / PRINCEZNA IRULÁN: MUAD’DIB: NÁBOŽENSKÉ PROBLÉMY /   / Paul čekal na písku vně předpokládané dráhy přibližujícího se gigant…

Více
  • 13. 5. 2023

Myslím, že je radost být naživu, a uvažuji, zda někdy budu s to proniknout až ke kořenům tohoto těla a poznat se takový, jaký jsem kdysi byl. Tam jsou kořeny. Jestli je nějaký můj počin bude schopen najít, to je zahaleno v budoucnu. Ale všechny věci, jež může udělat muž, jsou moje věci. Jakýkoli můj počin nechť to prokáže. / Gholovy promluvyAliiny Komentáře / Když Paul ležel ponořen do pronikavé vůně koření, zahleděn do věšteckých vidin, spatřil, že mě…

Více
  • 13. 5. 2023

Přirozený výběr byl popisován jako proces, při němž prostředí výběrově prověřuje ty, kdo budou moci mít potomstvo. Ale pokud jde o lidi, je to velmi omezující úhel pohledu. Reprodukce pomocí sexu má tendenci směřovat k experimentu a inovaci. Vyvolává to mnoho otázek včetně té klasické, totiž zda je prostředí prvkem výběru poté, co se objeví změna, nebo zda prostředí hraje roli předvýběru, určujícího tyto změny. Duna ve skutečnosti na tyto otázky …

Více
  • 13. 5. 2023

Nechť není pochyb o tom, že jsem shromážděním našich předků, arénou, v níž se střídají o mé okamžiky. Jsou mými buňkami a já jsem jejich tělem. To je ta favraši, o které mluvím, duše, společné nevědomí, zdroj archetypů, skladiště vší bolesti i radosti. Já jsem jejich možnost probuzení. Moje samhadi je jejich samhadi. Jejich zkušenosti jsou moje! Jejich koncentrované znalosti jsou mým dědictvím. Ty miliardy jsou mnou jediným. / UKRADENÉ DENÍKY /   / P…

Více
  • 13. 5. 2023

Přežití jedince, druhu a prostředí, to jsou impulzy pohánějící člověka. Můžeš sledovat, jak se v průběhu života mění pořadí důležitosti. Co komu v určitém věku dělá bezprostřední starost? Počasí? Stav zažívání? Má mě skutečně ráda (nebo rád)? Všechny ty nejrůznější druhy hladu, které může tělo vnímat a doufat v jejich uspokojení. Na čem jiném by mohlo záležet? / LETO II. K HWI NORI, JEHO HLAS, DÁR-ES-BALÁT /   / Miles Teg se probudil ve tmě a zjistil…

Více
  • 13. 5. 2023

Nevyučujeme dějiny; pouze oživujeme zkušenosti. Sledujeme řetězec následků – stopy zvířete v rodném lese. Pohlédněte za naše slova a spatříte širokou oblast sociálního chování, které se ještě žádný historik nedotkl. / BENEGESSERITSKÁ PANOPLIA PROPHETICUS /   / Scytale prováděl odpolední cvičení. Hvízdal si a pochodoval chodbou vedoucí podél jeho pokojů. Tam a zpět. A stále hvízdal. / Ať si na to zvyknou. / Pohvizdoval si melodii, do které se snažil vtěsnat…

Více
  • 13. 5. 2023

Svah u velkého vodopádu, který vede do údolí Nevia, měří tisíc stop a je víc než strmý; útes byl převislý a bylo třeba dostat se dolů po provaze, pomalu, jako když pavouk snová sítě. Ale radím vám, nedělejte to; působí to závrať a mně to skoro stálo ty vynikající lívance. / Pohled je ohromující. Vodopád je vidět ze strany, voda přepadává do prostoru aniž by máčela útes; padá tak daleko, že se zaclání ještě před tím, než dosáhne paty vodopádu. Když o…

Více
  • 13. 5. 2023

Příští večer, 3. prosince 1970, jsem vystoupil z taxíku jeden blok od Milesova domu; přijel jsem dost brzy, protože jsem si přesně nepamatoval, v kolik hodin jsem tam dorazil poprvé. Když jsem přicházel k domu, byla už tma, ale u chodníku jsem viděl jen jeho auto, takže jsem se vrátil asi sto metrů zpátky na místo, odkud jsem mohl příslušný kus chodníku pozorovat, a čekal jsem. / O dvě cigarety později jsem viděl, jak tam zajelo nějaké další auto, z…

Více
  • 13. 5. 2023

Byli jsme dva a motali se ve Vicksburgu. Texasko-chicagské hranice byly z obou stran zavřené, a navíc po celé délce. Rozhodla jsem se, že to zkusím přes řeku. Samozřejmě, že Vicksburg je pořád ještě Texas, ale pro mě to byl především velký říční přístav vedle Impéria. Místo, s nímž jsem v duchu počítala. Zvláště, když se tady vesele pašuje oběma směry. / Stejně jako dávná antická Galie je i Vicksburg rozdělen do tří částí. Dolní město, přístav hned …

Více
  • 13. 5. 2023

jockaira (nebo žokajra, jak někteří říkali) předala KOLONISTŮM CELÉ MĚSTO. Tato úžasná spolupráce spolu se zjištěním, že takřka každý člen Howardových Rodin touží po pevné půdě pod nohama a svěžím vzduchu v plicích, značně urychlily přesun z lodi na zem. Odhadovalo se, že tento přesun zabere minimálně jeden pozemský rok a že probuzení hibernovaných spáčů bude moci probíhat jen tak rychle, jak se bude dařit umisťovat je na planetě. Ale limitujícím…

Více
  • 13. 5. 2023

„COŽE?“ / „Říká vám to jméno něco?“ / „No samozřejmě, že ano.“ S úžasem pohlédl na Thorbyho. „Není tu žádná podobnost.“ / „Řekl jsem, že je adoptovaný. Plukovník si ho osvojil na Jubbulu.“ / Plukovník Brisby zavřel dveře. Pak promluvil ke Krausovi: „Plukovník Baslim je mrtev. Lépe řečeno, ‚nezvěstný, prohlášen za mrtvého‘. Jsou tomu již dva roky.“ / „Vím o tom. Chlapec žil se mnou. Nejsou-li podrobnosti plukovníkovy smrti známy, mohu je poskytnout.“ / „Byl jste je…

Více
  • 13. 5. 2023

„Nemůžeme ven!“ / Čtyři vozy byly starší a pomalejší, nedělaly ani třista padesát kilometrů v hodině. Dali je dopředu, ať udávají tempo. Kolem půlnoci se jednomu z nich porouchal motor a museli ještě zpomalit. Okolo jedné vysadil úplně; bylo nutno zastavit a rozdělit pasažéry do ostatních vozů, což bylo v mrazu dost riskantní. / MacRae a Marlowe nastoupili zpět do velitelského vozu, který jel jako poslední. Doktor pohlédl na hodinky. „Ještě plánujete z…

Více
  • 13. 5. 2023

Doniger was walking around in his office, mouthing the words to his speech, practicing his hand gestures, his turns. He had a reputation as a compelling, even charismatic speaker, but Kramer knew that it didn’t come naturally. Rather, it was the result of long preparation, the moves, the phrasing, the gestures. Doniger left nothing to chance. / At one time, Kramer had been perplexed by this behavior: his endless, obsessive rehearsal for any public a…

Více
  • 13. 5. 2023

Do Vatikánu nám zbývají tři tisíce světelných let. Kdysi jsem věřil, že Vesmír nemá větší moc než víra, stejně jako jsem věřil, že nebe hlásá slávu díla božího. Teď jsem prohlédl to dílo a má víra je plná pochyb. Hledím na svatý kříž, zavěšený na stěně kabiny nad počítačem šesté generace, a poprvé ve svém životě přemítám, zda to není pouze prázdný symbol. / Ještě jsem o tom nikomu neřekl, ale pravda se utajit nedá. Fakta jsou všem na očích, zaznamen…

Více
  • 13. 5. 2023