XXIII.
Jakmile jsem opustila svatyni bohů, běžela jsem ke Goldie. Byla jsem mrzutá a chtělo se mi do hafan. Ale nechtěla jsem být podrážděná na Goldie. Šéf! Čert aby ho spral. Povýšený, arogantní vejtaha! Šla jsem do svého pokoje a zasedla k práci, abych přestala pěnit.
Nejprve jsem se napíchla na názvy a adresy všech firem Shipstoneova koncernu. Mezitím, co se tiskly, jsem se zeptala na jeho historii. Počítač vypsal dvě, oficiální historii společnosti, spojenou se životopisem Daniela Shipstonea, a neoficiální historii nazvanou pod čarou „vyhrabávání skandálů a praní špinavého prádla“. Potom mašinka navrhla několik dalších zdrojů informací.
Řekla jsem terminálu, aby vytiskl obě knihy, a zeptala se ho, zda ostatní prameny mají 4 tisíce slov nebo méně, jestli mají stručné souhrny nebo ne. Pak jsem přehlédla seznam firem koncernu:
Daniel Shipstone Estate, Shipstone Nikdy–Nikdy
Inc. Shipstone L – 4
Výzkumné Laboratoře Shipstone L – 5
Muriel Shipstoneovy Shipstone Stacionární
Shipstone Tempe Shipstone Tycho
Shiptone Gobi Shipstone Ares
Shipstone Aden Shipstone Hluboké Vody
Shipstone Sahara Shipstone Unlimited, Ltd.
Shipstone Africa Sears Montgomery, Inc.
Shipstone Údolí Smrti Prometheova Nadace
Shipstone Kartko Škola pro postižené děti
Coca Cola Holdingová Billyho Shipstonea
Společnost Jack a Beanstalk
Dopravní společnost
Interworld Ano Nuevo – Útočiště
Mimosystémová Koloniální divoké zvěře
Společnost Shipstoneovo Muzeum
Přírodní rezervace Wolf a Škola Creek
Podívala jsem se na seznam bez velkého nadšení. Věděla jsem, že Shipstoneův koncern musí být velký – kdo by neměl po ruce aspoň půltuctu Shipstoneových pohonných jednotek? Ale teď se mi zdálo, že studium toho monstra by byla záležitost na celý život. A navíc jsem neměla tak velký zájem o Shipstoneovy podniky.
Právě jsem chtěla píchnout do toho vosího hnízda, když se u mne zastavila Goldie a řekla, že je čas to dneska zabalit. „A mám pokyn dohlédnout na to, abys netrávila u počítače víc než osm hodin denně a aby sis vybírala každý týden celý víkend volna.“
„Ach tak. Ten tyranizující starej bastard.“
Vystartovaly jsme do jídelny.
„Friday…“
„Ano, Goldie?“
„Máš pořád dojem, že boss je nabručenej a někdy nesnesitelnej?“
„Oprava: On je vždycky nesnesitelnej.
„Hm, ano. Ale možná nevíš, že má neustálé bolesti.“ Dodala: „Dlouho už nemůže brát léky bez toho, aby je zvládal kontrolovat.“
Procházely jsme se v tichosti, zatímco já jsem tuhle skutečnost přežvykovala a trávila. „Goldie? A co mu vlastně je?“
„Nic, fakticky. Řekla bych, že se těší dobrému zdraví… na svůj věk.“
„Kolik mu je?“
„Nevím. Z toho, co jsem slyšela, vím, že mu je přes stovku. Ale kolik přesně, těžko říct.“
„No ne! Goldie, když jsem nastupovala, nemohlo mu být víc než sedmdesát. Sice používal berle, ale byl velice čilý. Byl čiperný jako málokdo.“
„Jo… to není důležité. Ale možná si vzpomínáš, že byl zraněný. Když je na tebe sprostý, určitě se mu ozývá bolest. Má totiž o tobě vysoké mínění.“
„Co tě přivedlo k tomu názoru?“
„Hm… už jsem toho se svým pacientem namluvila až dost. Pojďme se najíst.“
Při studiu Shipstoneovy společnosti jsem se ani nepokoušela studovat samotnou rodinu Shipstoneů. Způsob – a to jediný možný – jak je studovat, by bylo se vrátit zpátky do školy, získat doktorát ve fyzice, přidat několik intenzivních doktorandských stáží jak v problematice tuhé fáze, tak plasmy, dostat místo u jedné ze Shipstoneových společností a tak jim vyjádřit svou loajalitu. Tím se člověk dostane do poslední dlouhé části vnitřního cyklu firmy, k…
