Celá e-kniha Božský imperátor Duny ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Jedinečná mnohost tohoto vesmíru poutá mou nejhlubší pozornost. Je to příklad dokonalé krásy.
UKRADENÉ DENÍKY
Leto zaslechl Monea v předpokoji těsně předtím, než Hwi vešla do malé audienční síně. Měla na sobě široké bledě zelené kalhoty pevně sepjaté na kotnících tmavšími zelenými stuhami, které měly stejnou barvu jako její sandály. Pod černým pláštěm bylo vidět volnou blůzu stejné tmavozelené barvy.
Když se blížila k Letovi, vypadala klidně. Posadila se, aniž byla vyzvána, a vybrala si tentokrát zlatý polštář místo toho červeného, na němž seděla poprvé. Moneovi netrvalo ani hodinu, aby ji přivedl. Leto ostrým sluchem zaznamenal, že majordom otálí v předpokoji. Vyslal proto signál, který uzavřel klenuté dveře.
"Monea něco znepokojilo," řekla Hwi. "Velmi se snažil, aby to přede mnou nedal najevo, ale čím víc se mě pokoušel uchlácholit, tím víc ve mně vzbuzoval zvědavost."
"Nevyděsil tě?"
"Ale ne. I když řekl něco velmi zajímavého. Řekl, že musím mít vždycky na paměti, že Pán Leto je pro každého z nás jiná osoba."
"Proč je to zajímavé?" zeptal se Leto.
"Zajímavá na tom je otázka, ke které tohle byl jen úvod. Řekl, že občas přemýšlí o tom, jakou roli hrajeme při vytváření těch rozdílů ve vás my sami."
"To skutečně je zajímavé."
"Myslím, že v tom je hluboké pochopení," kývla Hwi. "Proč jste pro mě poslal?"
"Svého času tvoji nadřízení na Iksu…"
"Už to nejsou moji nadřízení, Pane."
"Promiň. Budu o nich napříště mluvit jako o Iksanech."
Vážně kývla a pobídla ho: "Svého času…"
"Iksané uvažovali o výrobě zbraně - toho typu, jako byli lovci pátrači, samočinná smrt s myslí stroje. Měla být navržena jako samozdokonalující se přístroj, který bude vyhledávat život a tento život rozkládat na neorganické látky."
"O tom jsem neslyšela, Pane."
"Já vím. Iksané si neuvědomují, že výrobci strojů vždycky riskují, že se sami stanou stroji. Něco takového znamená naprostou sterilitu. Stroje vždycky selžou… když mají dost času. A kdyby selhaly tyhle stroje, nezbylo by nic, vůbec žádný život."
"Někdy si myslím, že jsou šílení," řekla.
"Anteaková si to myslí také. To je ten bezprostřední problém. Iksané teď podnikají nějaké pokusy, které skrývají."
"Dokonce i před vámi?"
"Dokonce i přede mnou. Posílám Ctihodnou matku Anteakovou, aby to pro mě vyšetřila. Chci, abys jí pomohla tím, že jí řekneš všechno, co si pamatuješ o tom místě, kde jsi strávila dětství. Nevynechej žádný detail, ať je jakkoli drobný. Anteaková ti pomůže rozpomenout se. Chceme každý zvuk, každý pach, podoby a jména návštěvníků, barvy i tvé pocity. Ta nejmenší věc může být životně důležitá."
"Myslíte, že to je to místo, kde se skrývají?"
"Vím, že je to ono."
"A vy myslíte, že vyrábějí tu zbraň…"
"Ne, ale to bude naše záminka pro zkoumání toho místa, kde ses narodila."
Otevřela ústa. Pomalu se začala usmívat a pak řekla: "Můj Pán jedná složitými cestami. Promluvím si se Ctihodnou matkou hned." Hwi se začala zvedat, ale zarazil ji gestem.
"Nesmí to vypadat, že spěcháme," vysvětlil.
Znovu usedla na polštář.
"Každý z nás je jiný v tom smyslu, o jakém mluvil Moneo," podotkl. "Geneze se nezastavuje. Váš bůh vás stále tvoří."
"Co Anteaková zjistí? Vy to víte, ne?"
"Řekněme, že chovám silné podezření. Ale ty ses vůbec nezeptala na to, nač jsme narazili předtím. Nemáš otázky?"
"Vy mi odpovíte, když to budu potřebovat." Bylo to vyhlášení tak naprosté důvěry, že Leto ztratil řeč. Mohl se na ni jen dívat a uvažovat o tom, jak výjimečný je tenhle iksanský výtvor - tenhle člověk. Hwi se přesně držela požadavků morálky, kterou si osobně vybrala. Byla hezká, vřelá a čestná a dokázala se vcítit, což ji nutilo sdílet každou úzkost těch, s nimiž se ztotožnila. Dokázal si představit zklamání jejích učitelek z Bene Gesseritu, když narazily na její neotřesitelnou upřímnost. Nepochybně se musely omezit na to, že jí přidaly tady rys, tam dovednost, ale tím vším jen zvyšovaly tu sílu, která Hwi zabraňovala stát se benegesseriťankou. Jak se tím musely užírat!
"Pane," řek…
