XVIII
Center je hezká planeta, podobá se Zemi, ale nemá její nedostatky. V průběhu tisíciletí byla přetvářena tak, aby z ní vznikla Země Nikdy-nikdy. Poušť a sníh a džungle byly zachovány jen pro radost; potopy a další katastrofy byly vymýceny.
Tahle planeta není přelidněná, ale na svou velikost má poměrně vysoký počet obyvatel – je velká asi jako Mars, ale má oceány. Povrchová gravitace je skoro stejná jako zemská. (Chápu, že má vyšší konstantu.) Asi tak polovina obyvatel tu žije přechodně, protože s ohledem na svou krásu a jedinečnou kulturu – centrum dvaceti vesmírů – je rájem turistů. Všechno se tu dělá pro pohodlí turistů s důkladností Švýcarů, ale za použiti techniky na Zemi nepoznané.
My se Star jsme měli rezidence na tuctu míst kolem planety (a nekonečné množství dalších v ostatních vesmírech); od paláců po maličkaté rybářské chatky, kde Star sama vařila. Většinou jsme žili v obydlích v umělé hoře, v níž bylo uloženo Vejce a jeho obsah; k nim přiléhaly sály, konferenční místnosti, sekretariát atd. Když se Star chtělo pracovat, měla ráda tyhle věcí při ruce. Ale způsob přijímání velvyslanců nebo návštěvy vládců ze stovek systémů skýtal možnost pozvat do našeho soukromého domu vagabunda asi stejně tak snadno, jakoby vagabunda od zadních dveří sídla v Beverly Hills pozvali do salónu.
Ale kdyby se Star náhodou zalíbil, mohla ho přivést na půlnoční svačinku. To jednou udělala – legrační mužíček se čtyřma rukama, který měl ve zvyku stepem doprovázet svá gesta. Ale sama nepořádala žádnou oficiální zábavu a necítila žádnou povinnost účastnit se společenského života. Nepořádala tiskové konference, nepronášela projevy, nepřijímala delegace dívčích skautských oddílů, nepoklepávala základní kameny, nevyhlašovala zvláštní „Dny“, nepořádala ceremoniály, nepodepisovala papíry, nedementovala pomluvy ani nedělala nic z toho, co zabírá spoustu času vladařům a významným osobnostem na Zemi.
Hovořila s jednotlivci, často si je svolávala z jiných vesmírů a měla k dispozici všechny zprávy odevšad, což bylo výsledkem systému, který se vyvinul v průběhu staletí. Právě za použití tohoto systému se rozhodovala, kterým problémům bude věnovat pozornost. Neustálé stížnosti se týkaly toho, že Říše ignoruje „životní problémy“ – a byla to pravda. Její Moudrost rozhodovala pouze o problémech, které si sama vybrala; základem systému bylo, že většina problémů se vyřeší sama.
Často jsme se účastnili společenských podniků; oba jsme měli rádi večírky, pro Její Moudrost a jejího chotě byl výběr nekonečný. Protokol byl takový, že Star nepřijímala ani neodmítala pozvání, účastnila se, kdy se jí zachtělo a odmítala být zahrnována pozorností. Pro místní společnost to byla obrovská změna, protože její předchůdce zavedl protokol, mnohem oficiálnější než je ve Vatikánu.
Jedna hostitelka si mi postěžovala, jak hloupou se společnost stala za nových pravidel – možná bych v tom mohl něco udělat?
Udělal jsem. Vyhledal jsem Star a tu poznámku jsem jí přetlumočil, načež jsme odešli a šli jsme na ples opilých umělců – elá hop!
Center je takovou spletí kultur, ras, zvyků a stylů, že má jen málo pravidel. Jeden neměnný zvyk je; Nevnucuj své zvyky mně. Lidé nosili na sobě, co si doma udělali nebo experimentovali s jinými styly; na každé společenské události to vypadalo jako na plese s volnou volbou kostýmu. Host se mohl na luxusním večírku ukázat úplně nahý a nikomu to nevadilo – a někteří to tak dělali, jen menšina. Nemám na mysli nelidské bytosti nebo sprosté lidi. Myslím lidské bytosti, které by byly jako doma v New Yorku v americkém oblečení – a jiné, kteří by upoutali pozornost i v I‘llé du Levant, protože neměli vůbec žádné vlasy, dokonce ani obočí. Pro ně je to druh pýchy; znamená to jejich „nadřazenost“ nad námi, chlupatými opicemi. Jsou pyšní jako cracker Georgia na nepřítomnost melaninu. Takže chodí nahatí častěji než ostatní lidské rasy. Napřed jsem na ně zíral, ale zvykl jsem si.
Star nosila šaty jako u nás doma a já taky. Nikdy nepromarnila příl…
