Ó vy, kdo víte, jak tu trpíme, vzpomeňte nás ve svých modlitbách.
NÁPIS NAD PŘISTÁVACÍ PLOCHOU V ARRAKÉNU (HISTORICKÉ ZÁZNAMY, DÁR-ES-BALÁT)
Tarazová se dívala na třepetavé sněžení padajících květů proti stříbřitému nebi rakiského rána. Obloha měla opalizující přísvit, který přes veškerou svou přípravu neočekávala. Rakis skrývala mnohá překvapení. Vůně nepravých pomerančů byla tady, na okraji střešní zahrady v Dár-es-Balátu, velmi silná a přehlušovala všechny ostatní vůně.
Nikdy nevěř tomu, že jsi prozkoumala všechny hlubiny nějakého místa… nebo nějakého člověka, připomněla sama sobě.
Rozhovor, který se tu odehrál, už skončil, ale neskončily ozvěny nahlas vyslovených myšlenek, jež si tu vyměnili před pouhými několika minutami. Všichni se však shodli, že nastal čas něco udělat. Sheeana jim za chvíli "přitančí červa" a znovu dokáže své mistrovství.
Waff a nový zástupce kněžstva se zúčastní této "svaté události", ale Tarazová si byla jistá, že ani jeden z nich nezná pravou podstatu toho, čeho budou svědky. Waff se samozřejmě chtěl dívat. Pořád ještě v sobě měl podrážděnou nedůvěru ke všemu, co slyšel nebo viděl. To tvořilo zvláštní směs s jeho podvědomou posvátnou úctou k Rakis. Katalyzátorem byl zjevně hněv nad tím, že tu vládnou pošetilci.
Odradová se vrátila z konferenčního sálu a zastavila se vedle Tarazové.
"Ty zprávy z Gammu mě krajně zneklidňují," podotkla Tarazová. "Máš něco nového?"
"Ne. Zřejmě tam pořád vládne zmatek."
"Co myslíš, Dar, co bychom měly dělat?"
"Vzpomínám si, co Tyran řekl Chenoehové: ,Bene Gesserit má tak blízko k tomu, čím by měl být, a zároveň tak daleko.'"
Tarazová ukázala do pouště za kanátem muzejního města. "On tam pořád ještě je, Dar. Tím jsem si jistá." Pak se obrátila tváří k Odradové. "A Sheeana s ním hovoří."
"Napovídal tolik lží," řekla Odradová.
"Ale nelhal o vlastním převtělení. Vzpomeň si, co řekl. ,Každá moje následnická část ponese v sobě uzamčenou část mého vědomí, ztracenou a bezmocnou - perly mého já se budou slepě pohybovat pískem v nekonečném snu.'"
"Hodně jsi vsadila na svou víru v ten nekonečný sen," podotkla Odradová.
"Musíme obnovit Tyranův plán! Celý!"
Odradová povzdechla, ale neřekla nic.
"Nikdy nepodceňuj sílu myšlenky," pokračovala Tarazová. "Atreidové jako vládci byli odjakživa filozofové. A filozofie je nebezpečná, protože podporuje vytváření nových myšlenek."
Odradová stále ještě neodpověděla.
"Červ to všechno nese v sobě, Dar! Všechny síly, které uvedl do pohybu, v něm stále ještě jsou."
"Snažíš se přesvědčit mne, nebo sebe, Tar?"
"Trestám tě, Dar. Stejně jako Tyran stále trestá nás všechny."
"Protože nejsme tím, čím bychom být měly? Vida, už sem jde Sheeana a ostatní."
"Červův jazyk, Dar. To je to nejdůležitější."
"Když to říkáš, Matko představená."
Tarazová rozhněvaně pohlédla na Odradovou, která vykročila vpřed, aby přivítala nově příchozí. Odradová byla znepokojivě stísněná.
Přítomnost Sheeany však v Tarazové znovu vyvolala vědomí cíle. Ta Sheeana je velice bystrá dívenka. Výborný materiál. Sheeana předvedla svůj tanec už včera večer, v hlavní síni muzea před obrovským gobelínem. Exotický tanec před exotickou tkaninou z kořenného vlákna s obrazem pouště a červů. Dívka se zdála být téměř součástí toho gobelínu, vypadala, jako by vystoupila ze stylizovaných dun a jejich pečlivě vykreslených červů. Tarazová si vzpomínala, jak se tmavohnědé Sheeaniny vlasy rozletovaly v prudkém víření tance a tvořily vlnivý oblouk. Světlo ze strany jen podtrhovalo červenavé odlesky v jejích vlasech. Oči měla zavřené, ale nebyla to uvolněná tvář. Vzrušení se projevovalo ve vášnivém sevření širokých úst, ve chvění nozder, ve zdvižené bradě. Pohyby prozrazovaly vnitřní dokonalost, která se nehodila k jejímu mládí.
Tanec je její jazyk, myslela si Tarazová. Odradová má pravdu. Když ho uvidíme, naučíme se mu.
Waff se dnes tvářil nepřítomně. Těžko se dalo určit, jestli jeho oči hledí dovnitř nebo ven.
S Waffem přišel Tulushan, pohledný snědý rodák z Rakis,…
