Celá e-kniha Děti Duny ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Mentat musí být především generalista, ne specialista. Je moudré, aby v důležitých okamžicích dohlíželi na rozhodování generalisté. Experti a specialisté tě rychle zavedou do zmatku. Jsou zdrojem bezúčelného hledání hnid, divoce se přou o jedinou čárku. Mentat-generalista by naopak měl do rozhodování vnést zdravý rozum. Nesmí, se odříznout od nejširšího toku všech událostí ve vesmíru. Musí být stále schopen říci: "V tomhle nyní není žádná skutečná záhada. Teď chceme toto. Později se může ukázat, že to nebylo správné, ale to opravíme, až na to dojde." Mentat-generalista musí chápat, že cokoli, co můžeme považovat za svůj vesmír, je jen částí širšího jevu. Ale expert se ohlíží; hledí do úzkých hranic své vlastní specializace. Generalista hledí ven; hledá živoucí zásady a přitom dobře ví, že takové zásady se mění, že se vyvíjejí. Právě charakteristiku samotné změny musí mentat-generalista hledat. Nemůže existovat žádný stálý seznam takových změn, žádná příručka ani manuál. Musíte se na ně dívat s tak málo předsudky, jak jen dokážete, a ptát se sami sebe: "A co tahle věc vlastně dělá?"
PŘÍRUČKA MENTATA
Byl den Kwisatz Haderacha, největší svátek všech, kdo následovali Muad'Diba. Tento svátek uctíval božského Paula Atreida jako bytost, která je všude zároveň, mužský protějšek benegesseritských sester, v němž se spojila mužská i ženská linie předků v neoddělitelnou sílu, která se stala Všudypřítomnou jednotou. Věrní nazývali tento den Ajjíl - Oběť - na památku smrti, jež učinila jeho přítomnost "skutečnou všude zároveň".
Kazatel si vybral právě časné ráno toho dne k tomu, aby se znovu objevil na náměstíčku před Aliiným chrámem, pohrdaje tak rozkazem k zatčení, který, jak všichni věděli, byl na něj vydán. Vládlo křehké příměří mezi Aliiným kněžstvem a těmi pouštními kmeny, které se vzbouřily, ale přítomnost tohoto příměří bylo možno vycítit jako doslova hmatatelnou věc, která všechny obyvatele Arrakénu naplňovala nejistotou. Kazatel tu náladu nerozptýlil.
Byl to osmadvacátý den smutku za Muad'Dibova syna, šest dní po vzpomínkovém obřadu u Starého průsmyku, který se zdržel kvůli vzpouře. Ani boje však nezastavily hádž. Kazatel věděl, že náměstí bude toho dne plné. Většina poutníků se snažila načasovat si svůj pobyt na Arrakis tak, aby zastihli Ajjíl a "cítili Svatou přítomnost Kwisatz Haderacha v Jeho den".
Kazatel vešel na náměstí s prvním světlem, ale celé okolí už bzučelo davy věřících. Ruku měl lehce položenou na rameni svého mladého průvodce a vycítil v chlapcově chůzi cynickou pýchu. Teď, když se Kazatel blížil, všímali si lidé každého detailu jeho chování. Taková pozornost nebyla mladíkovi úplně nepříjemná. Kazatel ji prostě přijímal jako nutnost.
Kazatel se postavil na třetí chrámový schod a čekal, až nastane uklidnění. Když se ticho rozlilo davem jako vlna a z okrajů náměstí bylo slyšet spěšné kroky dalších, kteří přicházeli naslouchat, odkašlal si. Bylo pořád ještě ranní chladno a náměstí bylo stále ponořeno do stínů velkých budov. Když začal mluvit, cítil před sebou šedý, ztišený dav.
"Přišel jsem vzdát poctu Letovi Atreidovi II. a kázat na jeho památku," zvolal silným hlasem, který tolik připomínal jezdce na červu v poušti. "Činím tak za všechny, kdo trpí. Říkám vám, co se dozvěděl mrtvý Leto - že zítřek ještě nenastal a možná nenastane. Tento okamžik zde je pro nás jediným pozorovatelným časem a místem ve vesmíru. Říkám vám, abyste vychutnali tento okamžik a zapamatovali si, čemu nás učí. Říkám vám, abyste se naučili, že růst vlády i její smrt se zračí v růstu a smrti jejích občanů."
Náměstíčkem přejel znepokojený šepot. Vysmívá se smrti Leta II.? Uvažovali, zda teď vyběhnou palácové stráže a zatknou Kazatele.
Alia věděla, že Kazatel takovým způsobem přerušen nebude. Vydala rozkaz, že dnes nemá být obtěžován. Ukryla se v dobrých filtršatech s maskou přetaženou přes ústa a přes čelo a s obyčejným pláštěm s kápí, která jí skryla vlasy. Stála ve druhé řadě pod Kazatelem a pečlivě ho sledovala. Je to Paul? …
