science fiction

„Nemám v úmyslu působit ti nepříjemnosti, příteli,“ řekl Sokrates mírně. „Jen se snažím některé věci pochopit.“ / „Jsi hlupák!“ / „To je samozřejmě pravda, jak jsem již několikrát uznal. No ale, když na mě míníš zaútočit mečem, tak prosím. Ovšem pochybuji, že bys tím něčeho dosáhl.“ / „K čertu s tebou,“ zabručel Pizarro. Podíval se na svůj meč a přikývl. „Ne. Ne, to by mi nepomohlo, že? Prošel by tebou jako vzduchem. A ty bys zůstal stát a nechal mě, abyc…

Více
  • 13. 5. 2023

Here is a story from 1956, reproduced in its entirety. While there have been many collections of Silverberg’s work from the 1950s, somehow this one has escaped the light of day. Of it, he says, “I looked at “Man of Many Bodies” this morning and damned if I could remember having written it. But undoubtedly it’s my work, because I mention several of my favorite composers, painters, and writers, some of them so esoteric that it’s g…

Více
  • 13. 5. 2023

The first explosions seemed very far away: a string of distant, muffled bangs, booms, and thuds that might have been nothing more than thunder on the horizon. Joseph, more asleep than not in his comfortable bed in the guest quarters of Getfen House, stirred, drifted a little way up toward wakefulness, cocked half an ear, listened a moment without really listening. Yes, he thought: thunder. His only concern was that thunder might betoken rain, and…

Více
  • 13. 5. 2023

Čtyři muži, vždy dva a dva, odešli do vyjících vírů Jupitera a už se nevrátili. Odkráčeli do rezavé vichřice – či spíše odskákali – tisknouce břicha k zemi a s lesknoucími se boky. / Neodešli totiž v lidské podobě. / A teď stál před stolem Kenta Fowlera, vedoucího třetí kopule Komise pro výzkum Jupitera, pátý muž. / Pod Fowlerovým stolem si starý Chlupáč vydrbal blechu a opět se uvelebil k spánku. / Harold Allen, uvědomoval si Fowler s náhlou úzkostí, je pří…

Více
  • 13. 5. 2023

Warren stál venku před lodí a rozhlížel se po povrchu planety. Večer zvolna přecházel do noci, ve které smetiště nebylo ničím jiným než skvrnou na úbočí pahorku. / Nedávno tu takhle stála jiná loď, jen kousek odtud. Jiná loď jiných lidí. / Něco se jim tu stalo, něco, po čem Warrenův tým bezvýsledně pátral. / Žádná oprava motoru to nebyla. Rozhodně ne. Ať si říká, kdo chce, co chce, nemohla to být běžná oprava. / Součástky, rozházené po smetišti, působily zma…

Více
  • 13. 5. 2023

Narovnal držadlo, kterým se vlček roztáčel, a předtím, než vyznačil tužkou spirály, vyleštil kov. Vypůjčil si olej na šicí stroje a naolejoval závit na držadle, aby šel hladce. Potom se začal zabývat malováním. / Nešlo mu to, ale pracoval se zarytou úporností. Opatr ně nanášel barvy – červenou, potom zelenou, potom žlutou a doufal, že jsou správně, protože si nemohl vzpomenout, jak přesně byly. Ačkoli pořadí barev nebude příliš důležité, jen aby byl…

Více
  • 13. 5. 2023

Byly to kvalitní hodinky. Už přes třicet let šly přesně. Nosil je jeho otec, po jeho smrti matka ty hodinky uschovala a dala mu je k osmnáctým narozeninám. A po celé ty dlouhé roky mu hodinky dobře sloužily. / Ale když se teď Joe Crane díval na hodiny visící nad šatníkem v redakční místnosti, musel uznat, že jdou jeho hodinky špatně. Předbíhaly se. Ukazovaly sedm hodin, zatímco na ciferníku nástěnných hodin bylo teprve šest. Když o tom tak uvažoval …

Více
  • 13. 5. 2023

Vzbudil se ráno a někdo mu držel nohy. Rychle se posadil, aby zjistil, co se děje. / Ale nemusel se vůbec znepokojovat; to jen Towser si k němu vlezl do postele a natáhl se mu přes nohy. / Pes tiše zakňučel a zahrabal zadníma nohama, jak ve snu honil králíky. / Taine vytáhl nohy zpod psa, posadil se a natáhl se pro šaty. Bylo sice ještě brzy, ale Taine si najednou vzpomněl, že nábytek, který si včera přivezl, zůstal na voze a že by ho měl přenést dolů a z…

Více
  • 13. 5. 2023

Starý Mose Abrams hledal zaběhlé krávy, když našel tu podivnou cizí věc. Nevěděl, co je to zač, ale žilo to a nacházelo se to ve značných nesnázích a starý Mose, přes všechno, co o něm sousedé říkali, neměl to srdce, aby tu nemocnou věc nechal tam v lesích samu sobě. / Vypadalo to hnusně — lesklé, celé zelené, s pár karmínovými tečkami — a odpor to budilo už z takových deseti metrů. A taky to páchlo. / Lezlo to nebo se to aspoň snažilo zalézt do ořeší,…

Více
  • 13. 5. 2023

dr. Wyman Jackson / Wyalusing College Muscoda, stát Wisconsin / Willow Bend, Wisconsin, 23. 6.1966 /   / Vážený pane doktore, / obracím se na Vás, neboť neznám nikoho jiného, komu bych mohl napsat, a musím se svěřit někomu, kdo mě dokáže pochopit. Znám Vaše jméno, protože jsem si přečetl Vaši knihu Dinosauři období křídového, a to ne jednou, dokonce mnohokrát. Snažil jsem se přimět k tomu i Dennise, ale domnívám se, že ji nečetl. Jediné, oč se Dennis zajím…

Více
  • 13. 5. 2023

Stroj na vzkazy uvnitř stanice žalostně pískal. / Enoch pověsil pušku, odložil poštu a sošku na stůl a přešel místností k pískajícímu stroji. Stiskl knoflík, stlačil páčku a pískání utichlo. / Na desce pro vzkazy si přečetl: /   / Č. 406302 HLÁSÍ STANICI 18327. PŘIJEDU BRZY NAVEČER VAŠEHO ČASU. POSTAV NA KÁVU. ULYSSES. /   / Enoch se usmál. Ulysses a to jeho kafe! Byl jediným mimozemšťanem, kterému chutnala pozemská jídla a nápoje. Ostatní je sice ochutn…

Více
  • 13. 5. 2023

Shepherd Blaine cítil, že je v jakémsi domě, a pokud ne přímo domě, v něčím obydlí. Byla zde totiž znát uspořádanost a smysl pro proporce a formu, jaké se v přírodě nevyskytují, dokonce ani v cizí přírodě na planetě neznámé hvězdy, daleko od Země. / Jeho podrážky nezanechávaly na podlaze stopy, jaké zanechávaly na písečných dunách dříve, ještě než přišel do tohoto obydlí, pokud to obydlí bylo. Ve srovnání s vytím pouštní bouře, kterou se předtím pro…

Více
  • 13. 5. 2023

Půlnoční temnota. Srpek měsíce. Obloha plane hvězdami. Větrem nadouvaný stan archeologů. Někdo z něj vychází. Piurivar. Velmi útlý, pohybuje se s opatrností stáří. / Jistě doktor Huukaminaan. / Štíhlá postava stojí na silnici, čeká: další Metamorf, také starý, stejně hubený, otrhaný a podivně oblečený. / Khivanivod, je to on. Vidí sám sebe okem vlastni mysli. / Za ním se pohybují stínové postavy, pět, šest, je jich sedm. Samí Kožoměnci. Podle vzhledu vesniča…

Více
  • 13. 5. 2023

16 / Za branou se Rawlins prudce zastavil a zeptal se počítače, jestli by pro něj bylo bezpečné, kdyby si tu na chvíli vsedě odpočinul. Počítač souhlasil. Rawlins bez meškání poklesl v kolenou a sedl si na paty. Kamenná dlažba ho vzápětí začala příjemně chladit. Ohlédl se. Za ním se do výšky padesáti metrů tyčila děsivá konstrukce z kolosálních kvádrů, sestavených s dokonalou přesností a bez použití malty. Zdálo se, že musí každým okamžikem zavalit …

Více
  • 13. 5. 2023

Nakonec se na Holmanův svět přece jen vrátil. Sám si nebyl jist, proč vlastně. Nazývejme to neodolatelným nutkáním; nazývejme to sentimentalitou; nazývejme to hloupostí. Gundersen se na to místo nikdy vrátit nehodlal. A přesto byl tu, připravoval se na přistání a měl ji před sebou na obrazovce, dost blízko, aby se mohl natáhnout a sevřít ji v dlani, planetu o málo větší než Země, planetu, jež ho stála nejlepších deset let jeho života, planetu, na…

Více
  • 13. 5. 2023