sbírka

Narodil se na Vánoce. Chalid, Zabiják Bytostí, byl prvním, kdo pozvedl ruku proti cizím vetřelcům, kteří během jediného dne okupovali Zemi a každého, kdo se jim postavil na odpor, smetli jako obtížný hmyz. Jmenoval se Chalid Halim Burke. Po otci byl Angličan, po matce Pákistánec. Narodil se na Štědrý den. Matce přinesl bolest a hanbu a své rodině žal. Přestože byl vánočním děckem, i přes úžasnou shodu okolností neměl v úmyslu stát se spasitelem l…

Více
  • 13. 5. 2023

Vrátil se včas a tvářil se znechuceně. „Všichni na tebe čekáme 9. srpna 1100 u pevninské hradby za Blachernami, asi sto metrů vpravo od první brány.“ / „O co jde?“ / „Běž a uvidíš sám. Zvedá se mi žaludek, jen na to pomyslím. Běž a udělej, co je třeba udělat, aby tohle svinské šílenství skončilo. Na co čekáš? Skoč proti proudu a přidej se k nám.“ / „Kdy v ten den?“ zeptal jsem se. / Na chvíli se zamyslel. „Řekl bych tak dvacet minut po poledni.“ / Vyšel jsem z …

Více
  • 13. 5. 2023

Půlnoční temnota. Srpek měsíce. Obloha plane hvězdami. Větrem nadouvaný stan archeologů. Někdo z něj vychází. Piurivar. Velmi útlý, pohybuje se s opatrností stáří. / Jistě doktor Huukaminaan. / Štíhlá postava stojí na silnici, čeká: další Metamorf, také starý, stejně hubený, otrhaný a podivně oblečený. / Khivanivod, je to on. Vidí sám sebe okem vlastni mysli. / Za ním se pohybují stínové postavy, pět, šest, je jich sedm. Samí Kožoměnci. Podle vzhledu vesniča…

Více
  • 13. 5. 2023

První mrtvolu našel okolo poledne. / Pohled na mrtvé obvykle zaklínače nevzrušoval, na mrtvoly se spíše díval úplně lhostejně. Tentokrát ale lhostejný nebyl. / Chlapci bylo asi patnáct let. Ležel naznak, s široce rozhozenýma nohama, ústa mu ztuhla v grimase hrůzy. I tak Geralt věděl, že chlapec zemřel okamžitě, netrpěl a pravděpodobně ani nevěděl, že umírá. Šíp ho trefil přímo do oka, uvízl v lebce hluboko, v týlní kosti. Šíp byl opeřen pruhovanými, žl…

Více
  • 13. 5. 2023

 Detektor v rohu Mahlerovy kanceláře červeně zablikal. Mahler na to unaveným pohybem ruky upozornil smutně se tvářícího časoskokana, který před ním zkroušeně seděl za stolem a vypadal ve svém neohrabaném skafandru uskřípnutě a nejistě. / „Vidíte,“ pravil Mahler a poklepal na desku stolu. „Právě chytili dalšího. Jsme soustavně zaplavováni lidmi, jako jste vy. Až vás dopravíme na Měsíc, uvidíte sám, kolik jich tam už je. Jenom já sám jsem ji…

Více
  • 13. 5. 2023

Analíza byla stejně jako my všichni dítětem této doby. Její máma, kterou jsem neznal, pocházela z Plocka, odkud utekla přes zelenou hranici do Bundesrepubliky. Byla tehdy právě v nechtěném těhotenství, čekala Analízu. Za nic na světě by nedostala pas ani osvědčení Kurie. Skončila ve Schneidemühlu, dříve Pile. Tady, horečnatě se shánějíc po lékaři – abtreiberovi, se seznámila s jistým německým inženýrem. Ruck – zuck se zamilovali, vzali se a rozho…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Elame blath, Feamnewedd / Dearme aen a’cáelme tedd / Eigean evehenn deireádh / Que’n esse, va en esseáth / Feamnewedd, elame blath! /   / Kvítek / ukolébavka a oblíbené rozpočitadlo elfských děti /   / Vskutku, pravím vám, nyní nadchází věk meče a sekyry, věk vlčí. /  Nadchází čas Bílé Zimy a Bílého Světla, čas Šílenství a Nenávisti; Tedd Deireádh – Čas Konce. Svět zahyne v mrazu a neobrodí se, než východem nového slunce. Znovuzrodí se ze Starší Krve – Hen Ich…

Více
  • 13. 5. 2023

  / V poledne vyzvrátila vše, co předtím snědla. Pak omdlela. Když přišla k sobě, odplazila se do stínu nedalekého balvanu, tam se svinula do klubíčka a stiskla si rukama bolavé břicho. / Před západem slunce už zase kráčela dále. Trhaně jako loutka. Častokrát padala, vstávala a šla. / Šla. Musela jít. /  

Více
  • 13. 5. 2023

  / „Co je s ním?“ / „Lehký otřes mozku,“ prohlásil Regis, vstal a zavřel brašnu. „Lebku má celou. Už přišel k vědomí. Vzpomíná si, jak se jmenuje, pamatuje, co se stalo. To je dobré znamení. Reakce paní Milwy byla naštěstí unáhlená.“ / Zaklínač pohlédl na lučištnici sedící opodál pod menhirem a dívající se do dáli. / „Ona není žádná cukrová panenka, kterou něco takového vyvede z míry,“ podotkl. „Soudím, že za její reakci může spíš ta tvoje rulíková sam…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Klepáč páchl jako kůň – a na tom končila veškerá podobnost. Geralt viděl kdysi v Mahakamu trpaslické dostihy na horských kozorožcích. Považoval to za zcela extrémní sport. Ale teprve teď, na hřbetě uhánějícího rýbrcoula, se přesvědčil, co je skutečná krajnost. / Aby nespadl a nesrazil si vaz, křečovitě zatínal prsty do hrubé čupřiny a svíral stehny kosmaté boky svého nosiče. Klepáč smrděl potem, močí a samohonkou. Hnal se jako šílenec. Země hř…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Pátý, poslední díl ságy o zaklínači Geraltovi, /  krásné čarodějce Yennefer a dítěti překvapení Ciri. / Jaký osud čeká zaklínače? / Bude mu dáno konečně se setkat / se svou celoživotní láskou? / Splní se zlověstná věštba / anebo svět elfů, lidí a trpaslíků / zachvácený vražednou válkou přetrvá? /   /   /   / We are such stuff / Are dreams are made on, and our little life / Is rounded with a sleep /   / WILLIAM SHAKESPEARE /   /   / A tak jeli a jeli, až přijeli k …

Více
  • 13. 5. 2023

X. / Geralt uskočil před novým, tentokrát oranžovým plamenným kopím, jež po něm čarodějka vrhla. Byla znatelně zesláblá; ohnivá kopí byla slabá a pomalá, stačil se jim bez potíží vyhýbat. / „Yennefer!“ zvolal. „Uklidni se! Poslouchej konečně, co ti chci říct. Nedokážeš…“ / Nedomluvil. Z čarodějčiny dlaně vystřelil tenký rozvětvený blesk. Blýskavice ho dostihla, dotkla se ho na mnoha místech a důkladně ho omotala. Mokrý oděv zasyčel a zakouřilo se z něho…

Více
  • 13. 5. 2023

V. / „Yennefer.“ / Otočila se jakoby zaskočena, přestože zaklínač nepochyboval o tom, že už zdaleka slyšela jeho kroky. Položila na zem dřevěné vědro, vzpřímila se a odhrnula z čela černé vlasy; vysvobozené zpod zlaté síťky, padaly nyní v hustých pramenech na její ramena. / „Geralte?“ / Jako vždy nosila pouze dvě barvy. Své barvy – černou a bílou. Černé vlasy a dlouhé černé řasy, nutící hádat barvu očí, jenž skrývaly. Černá sukně, krátký černý kabátek s bílý…

Více
  • 13. 5. 2023

Jen málokterému autorovi, nepocházejícímu z anglosaské oblasti, se podařil takový úspěch, jako dnes zřejmě (a u nás rozhodně) nejpopulárnějšímu polskému spisovateli Andrzeji Sapkowskému. Osobně se tomu ale příliš nedivím – Sapkowského imaginární svět, svět zaklínače Geralta, trubadúra Marigolda, čarodějek Visenny a Yennefer a princezničky Ciri, je našemu čtenáři zřejmě mnohem bližší než svět artušovských legend a severských ság. Čeští čtenáři svů…

Více
  • 13. 5. 2023

”U všech bohů,” couvl strážný a spustil lampu. ”Co se mu stalo?” / ”Pusť nás, dobrý muži,” požádal tiše Geralt, podpíraje v sedle zhrouceného Marigolda. ”Spěcháme. Vidíš přece.” / ”Vidím,” polkl zbrojnoš slinu, prohlížeje si básníkovu sinalou tvář a sedlou, zčernalou krev na jeho bradě. ”Raněný? Vypadá to dost ošklivě, pane.” ”Spěcháme,” opakoval Geralt. ”Jsme na cestě od svítání. Pusťte nás, prosím.” / ”Nemůžeme,” ozval se druhý strážný. ”Brána je otevře…

Více
  • 13. 5. 2023