37
Ale vyskytly se i dobré chvilky. Můj někdejší přítel ze sousedství, Gene, který byl o rok starší než já, měl kámoše, Harry Gibsona, a ten jednou profesionálně zápasil. Jednoho odpoledne jsem byl u Gena a kouřili jsme cigarety, když se ukázal Harry Gibson s dvěma páry boxerských rukavic. Kouřili jsme s Genovými dvěma staršími bratry, Larrym a Danem. Harry Gibson se naparoval. „Chce si to se mnou někdo rozdat?“ zeptal se. Nikdo nic neřekl. Genův nejstarší bratr, Larry, měl kolem dvaadvaceti.
Byl největší, ale tak trochu nesmělý a zaostalý. Měl obrovskou hlavu, byl krátký a podsaditý, opravdu dobře stavěný, ale všechno ho děsilo. Tak jsme se všichni dívali na Dana, který byl druhý nejstarší, když Larry řekl: „Ne, ne, já nechci boxovat.“ Dan byl hudební génius, téměř získal stipendium, ale ne zcela. A tak protože Larry nepřijal Harryho výzvu, navlékl si rukavice na zápas proti Harrymu Gibsonovi Dan.
Harry Gibson byl zkurvysyn na zářivých kolech. Dokonce i slunce se odráželo od jeho rukavic jistým způsobem. Jeho pohyby byly precizní, sebejisté a elegantní. Poskakoval a tančil kolem Dana. Dan zvedl rukavice a čekal. Gibsonův první úder se mihnul jako blesk. Zaznělo to jako výstřel z pušky. Na dvorku v ohrádce bylo pár slepic a při tom zvuku dvě z nich nadskočily. Dan letěl pozpátku. Natáhl se na trávu, obě ruce rozhozené jako nějaký laciný Kristus.
Larry se na něho podíval a řekl: „Jdu domů.“ Zamířil rychle k síťovým dveřím, otevřel je a byl pryč.
Přešli jsme k Danovi. Gibson stál nad ním s malým úšklebkem na tváři. Gene se sklonil, zvedl trochu Danovi hlavu. „Dane? Seš v pořádku?“ Dan potřásl hlavou a pomalu se posadil.
„Ježíšikriste! Ten kluk má místo rukou smrtící zbraně. Sundejte mi ty rukavice!“ Gene rozvázal jednu rukavici ajá tu druhou. Dan vstal a kráčel k zadním dveřím jako stařec. „Jdu si lehnout…“ A vešel dovnitř. Harry Gibson sebral rukavice a podíval se na Gena. „A co ty, Gene?“ Gene si odplivl do trávy. „O co se ti sakra de? Chceš vybít celou rodinu?“
„Vím, že seš nejlepší zápasník, Gene, ale stejně tě lehko dostanu.“ Gene kývl hlavou ajá mu uvázal rukavice. V tom jsem byl dobrej. Postavili se proti sobě, rukavice před tělem. Gibson kroužil kolem Gena, připravoval se. Kroužil doprava, potom kroužil doleva. Poskakoval a máchal rukama. Pak přiskočil k Genovi a silně ho jaboval. Jeho levačka přistála Genovi přesně mezi očima. Gene ustupoval dozadu a Gibson za ním. Když ho dostal až těsně na slepičí ohrádku, uzemnil ho mírným úderem levou pěstí do čela a pak pravačkou Gena silně praštil do levého spánku. Gene klouzal podél ohrádky, dokud nenarazil na plot, pak klouzal podél plotu, kryl se. Nepokoušel se rány vracet. Dan vyšel z domu s kouskem ledu zabaleným do hadru. Posadil se na schody k verandě a držel si hadr u čela. Gene couval podél plotu. Harry ho zatlačil do rohu mezi plotem a garáží. Levým hákem vzal Gena do břicha, a když se Gene předklonil, narovnal ho pravým zvedákem. Nelíbilo se mi to. Gibson to s Genem nechtěl skončit lehce, jak slíbil. Rozčílil jsem se.
„Vraž tomu sráči jednu, Gene! Je podělanej až za ušima! Vraž mu!“
Gibsonovi poklesly rukavice, podíval se na mne a přistoupil. „Cos to řek, vole?“
„Povzbuzoval jsem svýho svěřence,“ řekl jsem. Dan právě sundával Genovi rukavice. „Zaslechjsem,jako že je někdo ‚podělanej‘!“
„Řekls, že ho dostaneš snadno. A to není pravda. Mlátíš ho vší silou!“
„Tak podle tebe jsem lhář?“
„Říkám jen, že nedržíš slovo.“.Jděte k němu a dejte tomu pitomci rukavice!“ Gene a Dan ke mně přistoupili a začali mi nasazovat rukavice. „Nic si z toho kluka nedělej, Hanku,“ řekl Gene. „Nezapomeň, že se už unavil na nás.“ Jednoho památného dne jsme Gene ajá spolu boxovali bez rukavic od devíti ráno do šesti do večera. Gene boxoval docela dobře. Já jsem měl malé ruce, a když máte malé ruce, musíte buď umět udeřit setsakra tvrdě, anebo být takový ten trochu bystřejší boxer. Já byl jen trochu od každého. Další den jsem měl celou horní půlku svého těla posetou fialovými mo…
