William Faulkner

Podpořte LD sdílením:

Share

[25.9.1897-6.7.1962]

Životopis

Americký prozaik a básník William Faulkner je považován za zakladatele jižanské literatury 20. století. Pocházel ze staré jižanské rodiny, jeho praděda, plantážník a plukovník William Faulkner bojoval v občanské válce a proslul i jako autor tehdy populárního románu Bílá růže z Memphisu. Rodinná tradice, vyprávění o osudech prarodičů a nejrůznějších příbuzných i o minulosti rodného Mississippi, se stala základním faktorem Faulknerovy inspirace.

Když bylo Williamu Faulknerovi pět let, přestěhovala se zchudlá rodina do Oxfordu. V Oxfordu začal Faulkner chodit do školy. Již v době základní školní docházky prohlašoval, že se stane, stejně jako jeho praděda, spisovatelem. Na konci 1. světové války strávil rok na Mississippské univerzitě. Po leteckém výcviku v Kanadě byl v roce 1918 jako kadet poslán s Královským letectvem do Francie. Při cvičném letu byl raněn.

William Faulkner byl od mládí vášnivým čtenářem a samoukem. Velmi brzy se začal zabývat literaturou, třebaže byl nucen vykonávat mnohá jiná povolání – byl natěračem, prodavačem, pracoval na poště atd. Americký Jih byl plný rozdílů. Žily zde zbytky aristokracie z otrokářské doby, ale i převážně černošská spodina. William Faulkner vystupoval jako obránce práv černochů. Celý život hájil právo umělce na soukromí. Vytýkal žurnalistům a kritikům, že ocenění umělcova díla spojují se zveřejňováním autorova soukromého života.

V roce 1929 se William Faulkner oženil s Estelle Oldhamovou a měl s ní dvě děti – syna, který zemřel v dětství, a dceru Jill. Od poloviny třicátých let pobýval několikrát v Hollywoodu, kde pracoval jak scenárista. Po 2. svět. válce, už jako nositel Nobelovy ceny, kterou obdržel roku 1949, podnikl několik oficiálních cest do zahraničí, navštívil i Japonsko. V letech 1957 – 1958 působil na Virginské univerzitě. Poslední roky svého života trávil střídavě v Charlottesvillu ve Virgínii, kde žila jeho provdaná dcera, a v Oxfordu.

William Faulkner psal v duchu naturalismu i moderny. Ve svých příbězích proniká do psychologie lidí, analyzuje život amerického Jihu. Většina Faulknerova díla je spjata s rodným státem Mississippi a s městem Oxfordem. Ve svých prózách vytvořil vlastní smyšlené dějiště příběhů Yoknapataphský kraj. Po celý život Faulkner psal a vydával povídky. Časopisecky jich vyšlo na 70, řadu však později zpracovával do svých románů. Výrazně osobité dílo Williama Faulknera silně zapůsobilo nejen na čtenáře, ale i na nové generace spisovatelů – nový pohled na skutečnost, usilující o netradičně širší a pravdivější postižení rozpornosti světa.

Dílo

  • Jarní sen (Vision in Spring, 1921)
  • Mramorový faun (The Marble Faun, 1924)
  • Vojákův žold (The Soldiers Pay, 1926)
  • Komáři, 2006 (Mosquitoes, 1927)
  • Sartoris (Sartoris, 1929)
  • Hluk a vřava, 1997 (The Sound and the Fury, 1929) (anotace)
  • Když jsem umírala, 1967 (As I Lay Dying, 1930)
  • Svatyně, 1935 (Sanctuary, 1931)
  • Těchto 13 (These 13, 1932)
  • Srpnové světlo, 1936 (Light in August, 1932)
  • Zelná větev (A Green Bough, 1933)
  • Doktor Martino a jiné povídky (Doctor Martino and Other Stories, 1934)
  • Pylon (Pylon, 1935)
  • Absolone, Absolone!, 1966 (Absalom, Absalom!, 1936)
  • Nepřemožení, 1958 (The Unnvanquished, 1938)
  • Divoké palmy, 1960 (Wild Palms, 1939) (anotace)
  • Vesnice, 1985 (The Hamlet, 1940)
  • Sestup, Mojžíši (Go Down, Moses, 1942)
  • Přiruční Faulkner (Portable Faulkner, 1946)
  • Růže pro Emílii, 1958
  • Neodpočívej v pokoji, 1958 (Intruder in the Dust, 1948)
  • Královský gambit (Knight’s Gambit, 1949)
  • Rekviem za jeptišku, 1965 (Requiem for a Nun, 1951)
  • Báj, 1961 (A Fable, 1954)
  • Sebrané povídky (Collected Stories, 1950)
  • Hluboké lesy (Big Woods, 1955)
  • Mink, 1963
  • Medvěd, 1969
  • Město, 1985 (The Town, 1957)
  • (Three short novels, 1958)
  • Panské sídlo, 1987 (The Mansion, 1959)
  • Pobertové, 1965 (The Reivers, 1962)
  • Raná próza a poezie (Early Prose and Poetry, 1962)
  • Eseje, projevy a veřejné dopisy (Essays, Speeches and Public Letters, 1966)
  • Prapory v prachu, 2005 (Flags in the Dust, 1973)
  • Loutky (The Marionettes, 1975)
  • Elly, Aulos, 2005

Citáty

Nic tak neoslabuje charakter člověka jako myšlenka, že najde životní štěstí v něčem jiném než ve vlastní práci.

Sláva je jako žena – bude ti věrná, když s ní budeš zacházet s velkou dávkou lhostejnosti.

Cena lásky je tak velká, kolik za ni člověk musí zaplatit. A pokud někdy získal lásku lacino, sám sobě lhal.

Jednoho dne se ožení a na krátkou chvíli budou prožívat tu krátkou, neskutečnou blaženost, která sama v sobě nese svou pomíjivost, a proč se tudíž radovat. A uchovají si, snad si na ni dokonce uchovají vzpomínky do doby, kdy tělo už nemá tělu co říci, protože alespoň paměť trvá.

Lidé mají děti, aby jejich prostřednictvím napravili své chyby, které nadělali.

Na špatné lidi je možné se spolehnout. Přinejmenším se totiž nemění.

Někteří se stanou odvážnými až tehdy, když už nemají jiné východisko.

Na špatné lidi se můžeme spolehnout. Ti se aspoň nemění.

Chceme-li získat lidi, musíme je považovat za takové, za jaké se sami považují.

Smutné na lásce je nejenom, že netrvá věčně, ale že i rozčarování, které přináší, rychle míjí.

Spisovatel je slavný až tehdy, když ho víc citují, než čtou.

Srdce je nestálé. Jak jinak by mohlo udržovat v člověku život.

William Faulkner

e-knihy

  • 30. 4. 2023