Eduard Štorch

Český pedagog, spisovatel a archeolog Eduard Štorch se narodil roku 1878 v Ostroměři u Hořic. V Hradci Králové absolvoval reálné gymnázium a učitelský ústav. Své učitelské povolání vykonával na řadě škol ve východních a severních Čechách a od roku 1903 až do své penze v roce 1938 v Praze.

Eduard Štorch byl velice všestranný člověk. K jeho zájmům patřila archeologie, činnost pedagogická, spisovatelská, osvětová a novinářská. Jako vynikající pedagog usiloval o spojení školy s pobytem dětí v přírodě, vedl kursy plavání, bruslení i skautský oddíl, organizoval a vedl četné lyžařské kurzy pro učitele a mládež. Bojoval také za reformu vyučování dějepisu. Chtěl aby se žáci neučili jen strohá fakta a letopočty, ale aby poznávali celkový život té které doby. Proto také roku od roku 1935 společně s Karlem Čondlem postupně vydával trojdílnou učebnici dějepisu s názvem Pracovní učebnice dějepisu pro školy měšťanské, jež byla na svou dobu velmi pokrokovou a vyvolala řadu polemik. Učebnice se nelíbila zejména katolické církvi, protože mimo jiné líčila i její snahu o získání politické moci, a byla kvůli ní dokonce podána interpelace v parlamentu (viz níže).

Neméně významný byl i Štorchův zájem o etnografii, biologii a archeologii, kterou studoval u profesora Lubora Niederla. Výsledkem jeho vědecké činnosti byla nejen celá řada odborných knih, ale poznatky touto činností získané Štorch využil při psaní svých beletristických knih pro mládež, ve kterých zpracoval nejstarší období našich dějin, a kterými se proslavil i v zahraničí.

V roce 1936 dostal Štorch Rambouskovu cenu za literaturu pro mládež; v dubnu 1948 pak získal cenu Boženy Němcové hlavního města Prahy pro rok 1948 za zásluhy o zvýšení kulturní úrovně československého lidu a jeho mravní povznesení.

Eduard Štorch zemřel roku 1956 v Praze. Byl pochován v obci Lobeč (okres Mělník), kde bylo později zřízeno Muzeum E. Štorcha.