Bronzový poklad

Válka a mír

Na Vidouli - rozlehlém návrší, jež z jihozápadní strany střeží vstup do pražské kotliny - sedí na pískovcové skále silný Dagúr a čeká na zprávy o postupu svých družin. Na poledni i na západě se objevují hloučky ozbrojených mužů.

Dagúrovo heslo o zabrání nových pastvin při dolním toku Veliké řeky našlo sluch v národě mohylovém. Všecky rody, k nimž vyslal posly, vítaly chtivě příležitost k rozšíření svých území a zúčastňovaly se vybojného tažení proti starousedlým obyvatelům při Veliké řece.

Noví a noví bojovníci tmavé pleti a s dlouhými pery v hlavách přicházeli k Dagúrovi a na Vidouli bylo již i veliké stádo zajatého dobytka. Jejich vůdcové se pozdravili s Dagúrem a přisedali k němu. Měli medvědí pláště, na hlavách kravské rohy a za opasky krásné bronzové dyky nebo dvojstranné sekyrky neobyčejného tvaru.

Na planině před osamělym bukem závodil zástup lukostřelců ve střelbě na vránu, přivázanou k vrcholu stromu. V přestávce střelci bedlivě sbírali zase své vystřílené šípy s bronzovými okřídlenými hroty.

Dagúr sám hrdě pohlížel na rostoucí zástup bojovníků. Vbrzku potrestá vrahy svého otce a připojí veliké území k dosavadním pastviskům svého lidu. Povstal na skalisku a zahleděl se do dálek. Na obzoru se vlní modravé lesy a Dagúrovi se zdá, že slyší jejich tajemný šum. Nekonečné hvozdy oživly jeho slovem. Na všech stranách hučí lesy bojovným voláním a z jejich hlubin vystupují noví a noví odvážní bojovníci, aby se k němu připojili.

Před Dagúrovým zrakem žije země, žijí lesy jeho bojovným heslem.

Ano, on uskuteční sen otců a dědů, vyvede svůj lid z nekonečných pralesů na poledni i na západě a uvede jej do nové země ...

A nezastaví vítězny pochod, dokud nedosáhne druhé Veliké řeky, o níž pověsti vypravují, že protéká teplou nížinou kdesi od východu na půlnoc.

Dagúr, mladý silák jiskrných očí, uchopil skvostný bronzový meč, na loket dlouhý, a zamával jím vysoko nad hlavou ...

Slunce odráží třpytivý lesk skvoucího meče, že se zdá, jako by z něho sršely jiskry. Dagúrova ruka je ozdobena zlatým prstenem z tenkého drátu; svaly pod ramenem mu svírá bronzový náramek, děleny podélnymi žlábky tak, jako by to byly tři náramky spojené i drobné bronzové plíšky našité po jeho oděvu, a zejména na opasku blyští se ve slunci.

Zdá se, že celý Dagúr září...

Bojovníci v zástupu vzhlížejí k svému junáckému vůdci, proniknuti tajemnou úctou. Půjdou za Dagúrem, kamkoliv jim pokyne.

Medvědi i Bobři byli překvapeni. Ani nestačili odvést stáda ze vzdálenějších pastvin do bezpečí, a tak polovic dobytka již padla nepříteli do rukou. Nikdo jim nedal včas zprávu o blížícím se nebezpečí... Ve zmatku se teď připravovali k těžkému zápasu. Náčelník nemusil dlouho bušit do starého vydloubaného špalku potaženého koží, a všichni muži i odrostlí mladíci okamžitě se sbíhali se svymi zbraněmi.

Silny medvěd vedl svůj zástup přes Petřín do motolského údolí, kde byli toužebně očekáváni sklíčenými Bobry. Jejich náčelník byl starý, a nadto byl trápen žaludeční ch…