Praha plná strašidel (Miloslav Švandrlík)

Rarach v Nerudově ulici

Když se vdově Karafiátové narodil synek plné dva roky po skonání jejího manžela, vzniklo veliké pobouření v celé Nerudově ulici. Vdova se jevila jako bezúhonná a nápadníkům se vyhýbala. Ani místní drbny neměly podezření na muže, s nímž by se tajně stýkala. Není tudíž divu, že se rozkřiklo, že má dítě se samotným rarachem.

Kluk taky na to vypadal. Ježaté vlasy, černé lesklé oči a nikdo u něj nepožíval náležité vážnosti. Na kdekoho vyplazoval jazyk nebo střílel prakem do otevřených oken. Panu domácímu zastřelil kanára, kupci Marečkovi hodil do okurek mýdlo a dokonce jeptiškám nadzdvihoval roucha. Zkrátka zkažený, nevycválaný spratek! Kdoví, jakých špatností a zvráceností by byl schopen, kdyby mu taška ze střechy včas nespadla na hlavu!

Kromě vdovy Karafiátové ho nikdo z celé Malé Strany nelitoval. Naopak si všichni oddychli a radovali se, že bude v Nerudovce a okolí svatý klid. To se ovšem přepočítali. Uličníka se nezbavili, rarach zde zůstal. Zjeví se, když to nejméně očekáváte a vždycky provede něco nekalého. Z ničeho nic se například vrhne pod jedoucí auto. Řidič se zhroutí, nebo dokonce dostane infarkt při představě, že právě přejel člověka, ale pod koly vozu není po nikom ani stopy. Jen zlomyslný, vzdalující se chechtot svědčí o tom, že nešlo o pouhou halucinaci. Rarach je strašidlo nezničitelné.

Bude strašit, dokud bude stát Nerudova ulice. Nic na něho neplatí a jakémukoli zaříkání odolá. Je to pekelný brach a nic nenasvědčuje tomu, že by si přál být vysvobozen. Musíme tedy s jeho zlomyslnými kousky počítat i v budoucnosti.

VÝSKYT: V Nerudově ulici za kostelem sv. Mikuláše. Velmi zlomyslné, naštěstí řídce se zjevující strašidlo.