Praha plná strašidel (Miloslav Švandrlík)

Skřítkové – domácí duchové

Nejsou to zdaleka jediní skřítkové v Praze. Tato neškodná a jen mírně zlomyslná strašidla se vyskytují v celé řadě budov, ale zřídkakdy je můžeme spatřit. Spíše je slyšíme, aniž víme, ke kterému druhu patří. Nevzdělanci usuzují na přítomnost myší nebo dokonce krys.

Skřítkové ze starého purkrabství však prosluli tím, že vyděsili samotného Karla IV., Otce vlasti, který tu přenocoval. Uprostřed noci uslyšel náhle drobné krůčky. Kdosi po komnatě sem a tam přecházel, což nečinil mlčky. Bez ustání se hihňal.

„Kdo se to odvažuje rušit králův spánek?“ zvolal rozespalý Otec vlasti

„Hi hi hi, ha ha ha,“ zaznělo opět.

„Co je tady k smíchu?“ soptil vladař. „Dělejte si legraci ze své babičky! Kdo se ještě zachechtá, bude o hlavu kratší!“

„Hi hi hi, ha ha ha!“ ozvalo se z několika míst současně.

„Pane Bušku, rozsvěť svíce,“ kázal král, „a uděláme spolu konec těm potměšilostem.“

Bušek z Velhartic rozsvítil, ale místnost byla prázdná. Otvírali skříně, nahlédli i pod postele, avšak původce nočního neklidu nenašli. Až pojednou spatřili, jak se neviditelná ruka chopila číše na stole a hodila ji do krbu. A znovu se ozvalo to hihňání.

„V mé říši se dějí podivné věci,“ konstatoval Karel IV. a s povzdechem znovu ulehl.

Skřítkové ve svém purkrabství řádí dodnes, ale ať jsou sebebujnější, nikdy nikomu doopravdy neublíží. Jen z nedostatku královských číší házejí do krbu obyčejné skleničky.

VÝSKYT: V Jiřské ulici ve starém purkrabství na Hradčanech, v noci.