George Orwell

George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil v Motihari v Indii v rodině koloniálního úředníka, v typické anglické „middle-class“. Vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru, kde plyne také říčka Orwell, podle níž si Blair zvolil svůj pseudonym. Vystudoval soukromou střední školu (proti nim posléze velice brojil) a prestižní Eton. Poté do svých 25 let sloužil v Indické imperiální policii v Barmě (později v knize Barmské dny). V roce 1927 se vrací do Anglie a začíná se živit jako novinář a esejista. Nějakou dobu žije také jako tulák v těch nejchudších vrstvách v Paříži a Londýně (zpracováno v knize Na dně v Paříži a Londýně). Intenzivní politické a sociální vření, které smýká Evropou, ho vtahuje a tak se stává Georgem Orwellem, vášnivým socialistou, odpůrcem fašismu a zastáncem rovnosti.

A také se stává spisovatelem – v 30. létech napsal jak několik románů – Farářova dcera, Bože chraň aspidistru, Nadechnout se, tak „non-fiction“ – např. Cesta k wiganskému molu. Není divu, že se zapojuje jako dobrovolník do španělské občanské války, kde bojuje v legiích POUM – španělského socialistického hnutí. O svých zážitcích píše v knize Hold Katalánsku. V době druhé světové války byl již naprosto pevně přesvědčen, že stávající kapitalistický systém nemá šanci na přežití. To se odráželo zejména v jeho novinářské a esejistické tvorbě (Úpadek anglické vraždy, V břiše velryby, pojednávající zejména o jiném velice zajímavém autorovi, Henrym Millerovi a jeho kontroverzní knize Obratník raka, atd.). Orwellovy eseje se týkají nejen politiky, literatury či kultury obecně, ale komentují život své doby v celé jeho pestrosti. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů vůbec. Kompletní sbírka esejů vyšla anglicky ve čtyřech svazcích Sebrané eseje, novinové články a korespondence.

Války se neúčastní kvůli vleklé tuberkulóze, ale spolupracuje s BBC (v knize The War Commentaries), také pilně přispívá do předních anglických novin a časopisů (Tribune, Observer), právě v listu Tribune měl vyhrazený sloupek s názvem: „As I please“ (Jak mně se líbí). De facto těsně před svou smrtí (umírá v Londýně) píše dvě svá nejznámější díla: Farmu zvířat a 1984. Obě tyto knihy jsou kritikou totalitních systémů.

• Trosečníkem v Paříži a Londýně / Na dně v Paříži a Londýně, 1935/1996 (Down and out in Paris and London, 1933)
• Barmské dny, 1998 (Burmese days, 1934)
• Farářova dcera, 2000 (A clergyman’s daughter, 1935)
• Bože chraň aspidistru, 2001 (Keep the Aspidistra Flying, 1936)
• Cesta k wiganskému molu (The Road To Wigan Pier, 1937)
• Hold Katalánsku, 1991 (Homage to Catalonia, 1938) (anotace)
• Nadechnout se, 2003 (Coming Up for Air, 1939)
• V břiše velryby, 1996 (Inside the whale)
• Uvnitř velryby a jiné eseje, 1997 (The Penguin Essays of George Orwell, 1940)
• Lev a jednorožec (The Lion And The Unicorn, 1941)
• Farma zvířat / Zvířecí farma, 1991 (Animal Farm, 1946) (anotace a ukázky)
• Literárně-kritické eseje (Critical Essays, 1946)
• Jak umírají chudí, (1946)
• 1984, 1991 (Nineteen eighty-four, 1948) (anotace a ukázky)
• Zastřelit slona (Shooting An Elephant, 1950)
• Takové to byly radosti (Such, Such Were The Joys, 1953)
• Anglie, tvá Anglie (England Your England, 1953)
• Úpadek anglické vraždy, 1995 (Decline of the English murder and other essays)
• Sebrané eseje, novinové články a korespondence (Collected Essays, Journalism And Letters, 1968) (4 díly)
• Ohlédnutí za Španělskou válkou (Looking back on the Spanish War)
• The War Commentaries

Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví.  

Každá revoluce končí tím, když se nová prasata dostanou ke korytům.  

Minulost je změnitelná.  

Následky každého činu jsou obsaženy v činu samotném.  

Nejrychlejší cesta, jak ukončit válku, je prohrát ji.  

George Orwell