science fiction

1. / KONEC VELRYBÍHO SNU / „Makakai, jsi připravená?“ / Tichého vrnění motorů a ventilů kovového kokonu si Jacob nevšímal. Ležel klidně. Voda jemně šplouchala proti baňatému nosu jeho mechanické velryby. Čekal na odpověď. / Ještě jednou zkontroloval titěrné kontrolky na displeji přílby. Ano, rádio bylo v pořádku. Obyvatelka druhé waldo velryby, napůl ponořené jen několik metrů od něj, slyšela každé slovo. / Dnes byla voda výjimečně průzračná. Pohlédl pod sebe a…

Více
  • 13. 5. 2023

Teutonští knězi byli slavnostně odění do rudé a černé barvy, jejich róby se leskly zlatem a stříbrem. Z vysokých přileb se zdvíhala platinová orlí křídla, pochodovali kolem velkého kruhu ze vztyčených kamenů a odříkávali cosi v jazyce, který zněl trochu jako němčina, ale Chris věděl, že je mnohem, mnohem starší. / Vedle plápolající hranice stál oltář, pokrytý rytinami rozšklebených dračích tlam. Kotouče dýmu stoupaly a unášely vzhůru k úplňku jasné…

Více
  • 13. 5. 2023

Dlouho stáli na prudkém slunci a dívali se na lesklé ciferníky svých starodávných, železničářsky přesných hodinek, zatímco stíny se pod nimi chvěly a zpod jejich dírkovaných letních klobouků se lil pot. Když si odkryli hlavy, aby si otřeli svá zbrázděná a zarudlá čela, jejich vlasy byly bílé a zcela promáčené jako něco, co nebylo léta na slunci. Jeden z mužů to komentoval tím, že se jeho boty cítí jako dva pecny upečeného chleba, a potom unaveně …

Více
  • 13. 5. 2023

Nová jména / Dostali se do podivných modravých krajin a dali jim svá jména. Byl tu Hinkstonův potok a Lustigovo zákoutí a Blackova řeka a Driscollův háj a Peregrinovy hory a Wilderovo město, zkrátka jména lidí a věcí, které lidé dělali. Místo, kde Marťané zabili první Pozemšťany, se jmenovalo Rudé město, protože mělo co dělat s krví. A tam, kde byla zničena Druhá expedice, se to jmenovalo Druhý pokus a na každém dalším místě, kde muži shodili z rake…

Více
  • 13. 5. 2023

SÍTO A PÍSEK / Četli celé dlouhé odpoledne, zatímco na tichý dům se lil z nebe listopadový déšť. Seděli v hale, protože bez oranžových a žlutých konfet a ohňostrojů na stěnách, bez žen v zlatých protkávaných šatech a bez mužů v černém sametu, kteří ze stříbrných cylindrů vytahují padesátikilové králíky, se zdál salon strašně prázdný. Bylo v něm jako po vymření a Mildred tam neustále zklamaně nahlížela, zatímco Montag chodil sem tam, sedal si chvílem…

Více
  • 13. 5. 2023

Říjnový národ / Jedině díky chladnému výdechu smrtelně bledého pasažéra obyvatelé Podzimního domu zakusili rozkošné zamrazení, setřásli prastaré metafory ukryté v podkrovních lebkách a rozhodli se sejít na ještě větším setkání Říjnového národa. / Teď, když bylo po Shromáždění, dospěly sem jisté hrozivé skutečnosti. Jednu chvíli byl strom holý bez listí v podzimním větru a pak, v okamžení, problémy se v hroznech rozvěsily po větvích vzhůru nohama, mával…

Více
  • 13. 5. 2023

51. / Hari Seldon byl naprosto připraven přenechat Dors vedení. Chodila po hlavních cestách v Mykogenu častěji a cítila se na nich mnohem jistější než on. / Dors Venabili, obočí zdvižené, byla s touto představou daleko méně spokojená. „Snadno se můžeme ztratit,“ řekla. / „S touhle příručkou snad ne,“ řekl Seldon. / Podívala se na něj netrpělivě. „Uvědom si, že jsme v Mykogenu, Hari. Měla bych mít kompumapu, něco, čemu bych mohla pokládat otázky. Tahle mykoge…

Více
  • 13. 5. 2023

Seldon řekl: „Kde podle tebe mohla Wanda něco takového zaslechnout?“ / „No tak, Hari. Měla tu salvanijskou ještěrku, která umřela, pamatuješ? Jedna z jejích kamarádek měla otce, který zemřel při nehodě, a v holovizi vidí smrt každou chvíli. Pro kterékoli dítě je nemožné, aby bylo chráněné tak, aby si smrt neuvědomovalo. Ve skutečnosti bych ani nechtěla, aby byla tak chráněná. Smrt je neodmyslitelná součást života; to se musí naučit.“ / „Nemyslím smrt j…

Více
  • 13. 5. 2023

Lord Dorwin šňupal. A k tomu měl dlouhé vlasy, jež se mu stáčely ve spletitých a na první pohled umělých vlnách, a načechrané plavé licousy, s nimiž si láskyplně pohrával. A co víc – vyjadřoval se v precizně vycizelovaných větách a ráčkoval až běda. / V tom okamžiku neměl Hardin čas vypočítávat další důvody, které ho vedly k tomu, aby ke vznešenému kancléři okamžitě pojal nechuť. Hm, ale když už jsme u toho, ta šarmantní gesta jedné ruky, kterými do…

Více
  • 13. 5. 2023

Časový sejf obklopovala atmosféra, která se stěží dala definovat, a to hned v několika směrech. Nebyla to atmosféra rozkladu, protože sejf měl náležité osvětlení i klimatizaci, stěny zářily živými barvami a řady stabilně umístěných židlí zaručovaly pohodlí, zřejmě byly určeny k věčnému užívání. Nebyla ani starobylá, protože tři staletí na ní nezanechala zvláštní stopy. Nikdo se rozhodně nesnažil vytvořit ovzduší úcty nebo vážnosti, protože jeho v…

Více
  • 13. 5. 2023

ČÁST II – NADACE PÁTRÁ / DARELL, ARKADY romanopiskyně narozená 11.5.362 P.Ř., zemřela 1.7.443 P.Ř. Ačkoli je hlavně pisatelkou fikcí, Arkady Darell se proslavila biografií své babičky Bayty Darellové. / Založena na informacích z prvé ruky byla po staletí představována jako hlavní Zdroj informací o Mezkovi a jeho době… Stejně jako „Odemčené paměti“ je i její román „Nekonečnost času“ strhující reflekcí skvělé kalganské společnosti na počátku Bezvládí,…

Více
  • 13. 5. 2023

49. / Když Gendibal ukončil mentalicko-vizuální spojení, zůstal sedět na místě. Tak setrval dlouhé minuty pohroužen v úvahách. / Během té dlouhé cesty na Sayshell, nevyhnutelně dlouhé na jeho lodi, která se vůbec nemohla rovnat technicky vyspělým výrobkům První Nadace, si prošel každou jednotlivou zprávu o Trevizovi. / Zprávy se týkaly období téměř deseti let. / Ve světle posledních událostí nebylo pochyb, že nebýt doktríny, která už od Palverových dob zakaz…

Více
  • 13. 5. 2023

74. / „Čtyři planety,“ zabrumlal Trevize. „Všechny jsou malé a mají chvost asteroidů. Žádní plynní obři.“ / „Zklamalo tě to?“ zjišťoval Pelorat. / „Ne tak docela. Čekal jsem to. Kolem žádné z hvězd binárního systému, obíhajících kolem sebe v malé vzdálenosti, mohou kroužit jiné planety. Ty mohou obíhat pouze okolo středu gravitace celé soustavy. / V tom případě je však velmi nepravděpodobné, že by byly obyvatelné, protože jsou příliš daleko. / Na druhou stranu,…

Více
  • 13. 5. 2023

Intermezzo / Při zpětném pohledu Harlanovi připadlo následující období jako idyla. V průběhu oněch fyziotýdnů se udály stovky věcí a jemu se v paměti smíchalo všechno tak dokonale, že se mu ta doba zdála mnohem delší. Samozřejmě nejidyličtější byly hodiny, které mohl strávit s Noys, a jejich šťastná záře potlačila všechno ostatní. /   / Událost číslo jedna: Beze spěchu si sbalil v 482. století všechen svůj soukromý majetek. Šaty a filmy a především s…

Více
  • 13. 5. 2023

Vrtěli se jako velice zdvořilé publikum při premiéře. Přítomno bylo jenom několik vědců, mezi nimi pár vysokých důstojníků, několik kongresmanů a hrstka novinářů. / Alvin Horner z washingtonské agentury Continental Press zjistil, že sedí vedle Josepha Vincenzy z Los Alamos, a řekl: „Teď bychom se měli něco přiučit.“ / Vincenzo se na něj podíval přes bifokální brýle a odvětil: „Ne tu nejdůležitější věc.“ / Horner se zamyšleně zamračil. Měla to být první ex…

Více
  • 13. 5. 2023