science fiction

Myslím si, že by nikdo nedokázal říci, kdy to vlastně začalo. Zprvu to vypadalo jako smrtelná choroba, Tucty, možná celé stovky lidí byly pohřbeny, nebo poslány do krematorií, než se přišlo na to, co to vlastně pomalé koma (či jak se říkalo „pomkom“) je. / Tahle pseudosmrt udeřila naprosto neočekávaně. Neexistoval žádný příznak, žádný varovný symptom, který by ji signalizoval předem. / Její oběti byly často nalezeny v posteli, na první pohled spící, al…

Více
  • 13. 5. 2023

1. / KONEC VELRYBÍHO SNU / „Makakai, jsi připravená?“ / Tichého vrnění motorů a ventilů kovového kokonu si Jacob nevšímal. Ležel klidně. Voda jemně šplouchala proti baňatému nosu jeho mechanické velryby. Čekal na odpověď. / Ještě jednou zkontroloval titěrné kontrolky na displeji přílby. Ano, rádio bylo v pořádku. Obyvatelka druhé waldo velryby, napůl ponořené jen několik metrů od něj, slyšela každé slovo. / Dnes byla voda výjimečně průzračná. Pohlédl pod sebe a…

Více
  • 13. 5. 2023

Nová jména / Dostali se do podivných modravých krajin a dali jim svá jména. Byl tu Hinkstonův potok a Lustigovo zákoutí a Blackova řeka a Driscollův háj a Peregrinovy hory a Wilderovo město, zkrátka jména lidí a věcí, které lidé dělali. Místo, kde Marťané zabili první Pozemšťany, se jmenovalo Rudé město, protože mělo co dělat s krví. A tam, kde byla zničena Druhá expedice, se to jmenovalo Druhý pokus a na každém dalším místě, kde muži shodili z rake…

Více
  • 13. 5. 2023

SÍTO A PÍSEK / Četli celé dlouhé odpoledne, zatímco na tichý dům se lil z nebe listopadový déšť. Seděli v hale, protože bez oranžových a žlutých konfet a ohňostrojů na stěnách, bez žen v zlatých protkávaných šatech a bez mužů v černém sametu, kteří ze stříbrných cylindrů vytahují padesátikilové králíky, se zdál salon strašně prázdný. Bylo v něm jako po vymření a Mildred tam neustále zklamaně nahlížela, zatímco Montag chodil sem tam, sedal si chvílem…

Více
  • 13. 5. 2023

Říjnový národ / Jedině díky chladnému výdechu smrtelně bledého pasažéra obyvatelé Podzimního domu zakusili rozkošné zamrazení, setřásli prastaré metafory ukryté v podkrovních lebkách a rozhodli se sejít na ještě větším setkání Říjnového národa. / Teď, když bylo po Shromáždění, dospěly sem jisté hrozivé skutečnosti. Jednu chvíli byl strom holý bez listí v podzimním větru a pak, v okamžení, problémy se v hroznech rozvěsily po větvích vzhůru nohama, mával…

Více
  • 13. 5. 2023

Dlouho stáli na prudkém slunci a dívali se na lesklé ciferníky svých starodávných, železničářsky přesných hodinek, zatímco stíny se pod nimi chvěly a zpod jejich dírkovaných letních klobouků se lil pot. Když si odkryli hlavy, aby si otřeli svá zbrázděná a zarudlá čela, jejich vlasy byly bílé a zcela promáčené jako něco, co nebylo léta na slunci. Jeden z mužů to komentoval tím, že se jeho boty cítí jako dva pecny upečeného chleba, a potom unaveně …

Více
  • 13. 5. 2023

Intermezzo / Při zpětném pohledu Harlanovi připadlo následující období jako idyla. V průběhu oněch fyziotýdnů se udály stovky věcí a jemu se v paměti smíchalo všechno tak dokonale, že se mu ta doba zdála mnohem delší. Samozřejmě nejidyličtější byly hodiny, které mohl strávit s Noys, a jejich šťastná záře potlačila všechno ostatní. /   / Událost číslo jedna: Beze spěchu si sbalil v 482. století všechen svůj soukromý majetek. Šaty a filmy a především s…

Více
  • 13. 5. 2023

Vrtěli se jako velice zdvořilé publikum při premiéře. Přítomno bylo jenom několik vědců, mezi nimi pár vysokých důstojníků, několik kongresmanů a hrstka novinářů. / Alvin Horner z washingtonské agentury Continental Press zjistil, že sedí vedle Josepha Vincenzy z Los Alamos, a řekl: „Teď bychom se měli něco přiučit.“ / Vincenzo se na něj podíval přes bifokální brýle a odvětil: „Ne tu nejdůležitější věc.“ / Horner se zamyšleně zamračil. Měla to být první ex…

Více
  • 13. 5. 2023

Profesor Neddring vlídně pohlédl na svého postgraduálního studenta. Mladý muž před ním seděl uvolněně; oči měl chladné, ale pronikavé, ruce v kapsách laboratorního pláště. Celkem vzato velmi slibný exemplář, pomyslel si profesor. / Už nějakou dobu věděl, že se zajímá o jeho dceru. Abychom byli ještě přesnější – už nějakou dobu věděl, že i jeho dcera projevuje o tohoto mladíka zájem. / „Tak abychom měli jasno, Hale,“ začal profesor. „Přišel jsi požádat …

Více
  • 13. 5. 2023

There was absolute silence in Wienis‘ chambers when the image of Prince Lefkin appeared at the televisor. There had been one startled gasp from the regent at the haggard face and shredded uniform of his son, and then he collapsed into a chair, face contorted with surprise and apprehension. / Hardin listened stolidly, hands clasped lightly in his lap, while the just-crowned King Lepold sat shriveled in the most shadowy comer, biting spasmodically at …

Více
  • 13. 5. 2023

It was a casual meeting in the anteroom of the Council Chamber – just a few moments before passing into the Chamber to take up the business of the day – and the few thoughts flashed back and forth quickly. / „So the Mule is on his way.“ / „That’s what I hear, too. Risky! Mighty risky!“ / „Not if affairs adhere to the functions set up.“ / „The Mule is not an ordinary man – and it is difficult to manipulate his chosen instruments without detection by him. The …

Více
  • 13. 5. 2023

THE LIBRARIAN / THEY LEFT the diamagnetic scooter in a scooter-cubby outside the City limits. Scooters were rare in the City and Terens had no wish to attract unnecessary attention. He thought for a savage moment of those of the Upper City with their diamagnetic ground-cars and anti-gray gyros. But that was the Upper City. It was different. / Rik waited for Terens to lock the cubby and fingerprint-seal it. He was dressed in a new one-piece suit and fel…

Více
  • 13. 5. 2023

The first thing Arthur Dent had to do, he realised resignedly, / was to get himself a life. This meant he had to find a planet / he could have one on. It had to be a planet he could breathe / on, where he could stand up and sit down without experiencing / gravitational discomfort. It had to be somewhere where the acid / levels were low and the plants didn’t actually attack you. / `I hate to be anthropic about this,‘ he said to the strange / thing behind the desk at t…

Více
  • 13. 5. 2023

Už zbývá jen několik málo dní. Myslím si, že je důležité nenechat skončit století, natožpak tisíciletí, aniž bychom si po sobě udělali pořádek, a určitě existuje nějaká nedokončená záležitost, kterou bychom měli ještě honem rychle vyřídit. Navrhuji, abychom se pokusili vyjmenovat veškeré nedokončené záležitosti na internetu, a uvidíme, zda – čistě mezi námi – se nám je náhodou nepodaří společnými silami vyřešit a následně si pak užívat novoroční …

Více
  • 13. 5. 2023

Bylo to skutečně poprvé, kdy kapitán Racety zjistil, že není schopen prosadit u cestujícího svou vůli. Kdyby měl za pasažéra některého z velkozemanů, mohl by se spolehnout na jeho pochopení. Velkozeman je sice všemocným pánem na svém vlastním kontinentu, ale proto by uznal, že na lodi může existovat jen jeden pán, tedy kapitán. / U ženy je tomu jinak, u kterékoli ženy. A u ženy, která je dcerou velkozemana, je něco takového jako pochopení zcela nemo…

Více
  • 13. 5. 2023