Některé ženy se dovedou zamilovat do velikosti právě tak lehce, jako jiné do mladosti.
Jen Bůh má právo konat dobro, a proto ti, kdož se mu pletou do řemesla jsou za to krutě trestáni.
Je možné milovat a přitom nebýt šťastný. Je možné být šťasný a nemilovat. Ale milovat a být přitom šťastný, to by byl zázrak.
Láska je penězokaz, který mění haléře na zlaté mince a zlaté mince na haléře.
Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.
Manželství je věda.
Co se dělá, má se vždycky dělat pořádně, i když je to pošetilost.
Pohlédnou-li děti očima poprvé, usmívají se. Zmocní-li se dívky přirozený cit , usmívá se, jako se usmívala ve svém dětství. Je-li světlo první láskou života, zdali pak láska není světlo srdce?
Láska dává všechno, ale jen milencům. Po svatbě potřebují více, než klenbu nebes a koberec louky.
Láska, která hledí, jak by se ušetřila, není nikdy opravdová.
Milenec je jako zakázané ovoce.
Člověk získává na síle tím, že se přizná ke svým slabostem.
Nadměrné štěstí se řídí týmiž zákony jako nadměrná bolest.
Je pozoruhodné, s jakou lehkostí romantické dívky zapomínají na své sny, když se jim naskytne zjev méně ideální, ale zato bezpečnější.
Nevědomost je matkou vší zločinnosti. Příčinou zločinu je nedostatek uvažování.
Bez velké vůle neexistují velké talenty.
Láska buď neodpouští nic, nebo odpustí všechno.
Je-li světlo první láskou života, zda-li pak láska není světlo srdce?
Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít.
Láska je jediná vášeň neuznávající minulost ani budoucnost.
Když žena učiní z muže osla, namlouvá mu, že je lvem se železnou vůlí.
Každá žena lže. Lež ohleduplná, lež odpustitelná, lež vznešená, lež strašná, ale lhaní je nutnost. A když se tato nutnost jednou připustí, pak už nezbývá, než se naučit lhát.
Až se člověk doví, proč se zamiloval, přestává milovat.
Ctnostná žena má v srdci o jedno vlákénko více nebo méně než jiné: buď je hloupá, nebo vznešená.
Láska – odpouští všechno, anebo nic.
Často je třeba dvou mužů, aby dali dohromady jednoho dokonalého milence.
Autor, který se neumí odhodlat k tomu, aby snesl oheň kritiky, by se vůbec neměl dávat do psaní. Jako se cestovatel nesmí dát na cestu, spoléhá-li na stále jasnou oblohu.
Láska neodpustí buď nic, anebo všechno.
Iluze štěstí v blízkosti určité ženy je možná jen proto, že nás nikdy nenapadne vzpomenout si na to, co známe již nazpaměť.
Génius je člověk jako každý jiný. Jenže je jiný.
Láska je poezií smyslů.
Když se člověk přizná ke své slabosti, stává se velkým.
Nejobtížněji snášejí lidé šťastného člověka.
Láska je jediná věc, při níž i hlupáci nabývají jisté velikosti.
Čtyřicetiletá žena pro tebe udělá vše, dvacetiletá nic.
Když vidím, jak jsou ženy krásné, složité a komplikované, a muži až neuvěřitelně prostoduší a prostí, nechce se mi věřit, že by první žena mohla být stvořena právě z Adamova žebra.
Která žena, byť by byla sebenevinnější, si nepřeje budit závist?
Je snadnější být milencem než manželem, protože je těžší být denně duchaplným, než pronést občas pěknou poznámku.
Lidské pokolení není rozdělené mezi dobré a špatné, ale mezi špatné a horší.
Paměť je tak krátká a život tak dlouhý.
Je-li vůbec něco smutnějšího než zneuznaný génius, je to nepochopený žaludek.
Není špatných dětí bez špatných matek.
Láska a církev vyžadují krásných přikrývek na své oltáře.
Budoucnost národa je v rukou matek.
Nejkrásnější žena nestojí za to, co nás stála, i když nás nestála zhola nic.
Hloupost se projevuje dvojím způsobem – buď mlčí, nebo je výmluvná. Mlčenlivá hloupost je snesitelnější.
Manželství musí neustále bojovat proti draku, který všechno spolkne – proti zvyku.
Manželství je jako soudní proces – jedna strana je vždy nespokojena.
Běda v lásce jako v umění tomu, kdo všechno říká na plno.
Manželstvím končí každá láska.
Lásku si člověk za srdce nevytrhne, to není bolavý zub.
Muži a ženy mohou bez újmy na cti vášnivě vzplanout vícekrát. Je to také přirozené, rozletět se za štěstím. Avšak láska je v životě jen jedna. Hluboká jako moře, ale bez břehů.
Manželství je založeno na úctě, na obětech, které jeden přináší druhému.
Láska a práce mají tu ctnost, že činí člověka lhostejným k vnějšímu světu.
Nevím, zdali pravá láska působí tolik půvabných radostí, jako jimi oplývá moudré podvádění. Takové pokrytectví má cenu ctnosti.
Bíti děti není ještě pojistkou proti opuštěnosti.
Neustálá práce je zákonem jak pro umění, tak pro život.
Když chce žena vládnout, musí předstírat, že dělá to, co chce muž.
Někteří lidé jsou jako nuly, musí před nimi stát nějaká cifra a pak se jejich hodnota zdesateronásobí.
City se projevují o to méně, čím jsou hlubší.
Láska je souzvuk potřeby a citu, manželské štěstí je výsledkem naprosté duševní shody obou manželů.
Člověk vyžene svou náturu dveřmi a ona vleze za ním oknem.
Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.
Lekáme se cholery a přece je alkohol mnohem horší metlou než cholera.
Čím jsou ženy krásnější, tím méně myslí na budoucnost.
Každá žena má přednosti vlastní jenom jí samé.
Láska se nikdy nechodí dívat do matriky. Nikdo nemiluje ženu proto, že je tak a tak stará, proto, že je krásná nebo ošklivá, hloupá nebo duchaplná. Miluje, protože miluje.
Čest je nad peníze.
Manžel by měl vždy vědět, co chybí jeho ženě, neboť ona vždy ví, co jí chybí.
Láska a nenávist jsou city, které se vyživují samy, ale nenávist má z těch dvou delší život.
Milenka, která není vším, není ničím.
Naděje je paměť, která touží.
Manžel nemá nikdy chodit první spát ani poslední se probouzet.
Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.
Lepší pamět než láska má nenávist.
Jeden z nejsilnějších jedů, ubíjejících nejspolehlivější lásku, je inkoust.
Člověk couvne, aby mohl lépe skočit.
I nejřečnější ženu naučí láska mlčet.
Milenec nalítne na všechny rozmary ženy a tam, kde manžel oprávněně pokrčí rameny, je milenec okouzlen.
Láska má své iluze a každá iluze má svůj zítřek. Z toho důvodu se už tolik milenců rozešlo, ač věřili, že jsou spojeni navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti prošly touto dvojí zkouškou života, rozvinuly v ní své chyby a své pře.
Historie žen je historií nejhorší tyranie vůbec, protože slabý utiskoval silného.
Člověk dokáže vyniknout jen pod železným tlakem nutnosti.
Vnější zdání je pro hlupáky polovina života.
Není již života tam, kde není lásky.
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil.
Kritika je jako kartáč. U příliš jemných látek se nedá použít, protože pak by z nich nic nezbylo.
Neštěstí má tu dobrou stránku, že nás učí poznávat opravdové přátele.
Láska by měla být vysoce výběrová. Až dosud se však lidé páří podle stejných zákonů jako zatoulaní psi.
Nenávist bez touhy po pomstě je jako semeno, které spadne na žulu.
Láska je snad jen vděčnost z rozkoše.
Genialita mužova je v tom, dovede-li obratně zachytit odstíny rozkoší lásky, rozvíjet je, dát jim nový sloh a vlastní výraz. Mezi dvěma lidmi, kteří se nemilují, znamená tato genialita nemravnost. Avšak laskání, jež vyvěrá z lásky, není nikdy nemravné.
Má osud všeho, co u člověka je veliké, a všeho, co pochází z jeho myšlenky. Buď je vznešená, nebo není. Existuje-li, pak provždycky a stále vzrůstá.
Muž má zmoudřet do třiceti a zbohatnout do čtyřiceti, jinak nemůže nic čekat od života.
Láska, smrtelná jako všechno na tomto chmurném světě, umírá nejpřirozenější smrtí v manželství.
Láska žije jen z důvěry.
Co je na první lásce nejpůvabnější? Skutečnost, že zřídkakdy končí sňatkem.
Cítit, milovat, trpět, obětovat se, bude vždycky obsahem života ženy.
Honoré de Balzac
