mysteriózní

Agar svědčil, že když Pierce skočil do zavazadlového vozu, v prvním okamžiku ho ani on, ani Burgess nepoznali. »Valím světla a přisámbohu koumám, že je to ňákej umouněnej Indián nebo negr, jak byl černej, a slupky měl na mancáry, jako když dostal betální makes« – jako kdyby byl utržil pořádný výprask. »A jak je tak rozhadrovanej a celej černej, tož povídám, hlavado si na to zjednal extra křapíka. A pak…

Více
  • 14. 1. 2025

Milý čtenáři, / já sám patřím k lidem, kteří úvody a předmluvy vždycky přeskakují a jdou rovnou k věci. Pokud k nim patříš i ty, prchni hned z této stránky a vrhni se rovnou do příběhu, který je tu skutečně důležitý. Pokud ale patříš k té skupině čtenářů, které hlodá zvědavost (a přiznávám, že k ní občas patřím také), dovol mi, abych ti v krátkosti pověděl o této knize něco, co ti, doufám,…

Více
  • 14. 1. 2025

Onoho odpoledne zavolal do redakce Barcelonského deníku pouliční prodavač květin a nechal Miquelovi vzkaz. Muže, kterého jsme mu popsali, viděl obcházet vilu kolem dokola jako nějaký přízrak. Když Miquel přišel na třídu Avenida Tibidabo 32, bylo již po půlnoci. Ulice se proměnila v ponuré a opuštěné údolí, do něhož mezi listím stromů pronikaly záblesky měsíčního svitu. Ačkoli Miquel Juliána neviděl už…

Více
  • 14. 1. 2025

  / První, co Irene po probuzení spatřila, byly dvě černé, neproniknutelné oči, jež ji velmi rozvážně pozorovaly. Překvapeně sebou trhla a poplašený racek odlétl. Irene cítila, jak vyschlé a rozpraskané má rty. Kůže se jí na těle bolestivě napínala a ve všech svalech cítila bodavou bolest. Mozek jako by měla z želatiny. Zvedla se v ní vlna nevolnosti a stoupala z žaludku až do hlavy. Pokusila se zvednout a…

Více
  • 14. 1. 2025

Probudila se do přítmí hotelového pokoje, spatřila Leandrovu siluetu rýsující se v křesle u lůžka. V ruce držel knihu Víctora Mataixe a četl si. Alicia usoudila, že zatímco spala, prohrabal / se jí v kapsách i v tašce a pravděpodobně ve všech zásuvkách v pokoji. / „Lepší?“ zeptal se Leandro, aniž od knihy zvedl oči. / „Ano,“ odpověděla. / Procitnutí vždy provázel jakýsi…

Více
  • 14. 1. 2025

  / Myslím, že jsem nikdy v životě nebyl tak přesný. Celé město ještě bylo v pyžamu a já jsem už mířil přes Plaza Sarriá. Zrovna, když jsem procházel přes náměstí, zazněly zvony svolávající na mši o deváté a k nebi vzlétlo hejno holubů. Slunce jako z kalendáře smazalo stopy nočního deště. Kafka mi přišel naproti, čekal na mě na začátku ulice vedoucí k domu. Na vysoké zdi seděla skupinka vrabců a…

Více
  • 14. 1. 2025

Vydal jsem se stejnou cestou zpátky ještě zmatenější, než když jsem z knihkupectví odcházel. Jakmile jsem procházel kolem místokrálovnina paláce, písař Oswaldo mi zamával na pozdrav. / „Vyšlo to?“ zeptal se. / Sklesle jsem zavrtěl hlavou. / „Zkuste to u Luisita, možná si na něco vzpomene.“ / Přikývl jsem a zamířil do stánku k Luisitovi, který si zrovna čistil sadu per. Sotva mě zpozoroval, usmál se…

Více
  • 14. 1. 2025

Když jsem odcházel z paláce rodiny Valerových, schodiště bylo ponořeno do tmy. Potmě jsem prošel vestibulem. Otevřel jsem dveře. Dovnitř pronikl kužel modravého světla z pouličních lamp, na jehož konci jsem se setkal s podezřívavým pohledem vrátného. Odcházel jsem odtamtud a lehkým krokem zamířil k Trafalgarské ulici. Odtud jela noční tramvaj až k hřbitovní bráně v Pueblo Nuevo. Stejná tramvaj, na kterou jsme…

Více
  • 14. 1. 2025

  / Jsem strýc Karův, ale i ostatní mi říkají Strýc efendi. Karova matka jednu dobu chtěla, aby mne tak oslovoval, a nakonec si na to zvykl nejen Kara, ale úplně všichni. Kara k nám začal chodit před třiceti lety, poté co jsme se usadili za Aksarayem v té tmavé a vlhké ulici stíněné kaštany a lipami. Tam stál náš dům, než jsme se přestěhovali sem. Když jsem v létě vyrážel s Mahmudem pašou na tažení a…

Více
  • 7. 10. 2024

Kathryn Danceová byla s Rhymem v jeho domě sama. Tedy, přítomen byl i Thom a havanský psík Jackson, kterého Danceová držela v klíně. / „Bylo to báječné,“ řekla Thomovi. Všichni tři právě dojedli večeři skládající se z dušeného hovězího na víně, rýže, salátu a kabernetu Cymus. „Poprosila bych vás o recept, ale takhle bych to stejně nikdy nesvedla.“ / „Á, uznalé publikum,“ řekl Thom a pohlédl na Rhyma. / …

Více
  • 22. 3. 2024

V klínu těch nejhustších temnot se vytvořila společnost nových bytostí, které se navzájem znají, aniž se kdy viděly, které si rozumějí, aniž si kdy co vysvětlily, které si slouží, aniž by byly přáteli… Tato společnost převzala od jezuitů zásadu slepé poslušnosti od zednářů důkazy a vnější ceremonie, od templářů představy o podzemí a neuvěřitelnou odvahu… Učinil snad hrabě Saint-Germain něco jiné… /   / (Marquis de Luchet, Essai sur la secre…

Více
  • 8. 2. 2024

Od roku 1929 pracoval na svém živ. díle, dokončil ho těsně před smrtí, téměř slepý a smrtelně nemocný. Inspirační zdroje : Goethe – Faust – shrnutí starého sporu „rozumu a citu“ o lidskou duši,kterou je člověk rozhodnut obětovat za cenu nejvyššího poznání;Gogol – Arabesky, Petrohradské povídky, Večerů na Dikance – za starší „mytologizující“ část = fantasticko-humoristická část F.M.Dostojevský – kladení otázek lidského života lásky a smrti, zdůra…

Více
  • 13. 5. 2023

Došli nad jižní stěnu šachty. Zůstal stát zády k parapetu, opřel se o něj dlaněmi a vyhoupl se nahoru. Pohodlně se usadil, patami okopával zídku. / „Nesedej si tam,“ ozvala se Dorothy s obavami v hlase. / „Proč ne?“ zeptal se a podíval se na bílou kamennou stříšku. „Je to široké skoro třicet centimetrů. Kolikrát jsi seděla na stejně široké lavičce a nespadla jsi.“ Povzbudivě popleskal kámen po své levé straně. „Posaď se.“ / „Ne,“ řekla. / „Bázlivko.“ / Dotkla s…

Více
  • 13. 5. 2023

Otočila se a podívala se vzhůru, na Art Deco lustr s chromovaným středem. / Na něho. „Nechápu,“ řekla. / „Mezi podlažími je instalovaná kamera,“ vysvětlil a dálkovým ovládáním zhasl televizi. „A tyčí lustru prochází skleněné vlákno.“ / Zamrkala očima. „Proč?“ zeptala se. „Děláš pro CIA? Nebo pro FBI?“ / „Ne,“ řekl, „ale oni používají stejné zařízení. Takai, Japonsko, světovou jedničku. Bývalý plukovník od CIA mi pomáhal ten systém instalovat a všechno opatři…

Více
  • 13. 5. 2023

Odborník na symboly Robert Langdon byl po své přednášce probuzen v hotelovém pokoji zvoněním telefonu. Navštíví jej seržant ze soudní policie, aby jej odvedl na místo vraždy jako svědka. Byl totiž zavražděn správce Louvru Jacques Sauniere, s nímž se měl Langdon setkat po své přednášce, ale starý muž nepřišel. Navíc, jak mu později vysvětlí vyšetřovatel Bezu Fache, se před svou smrtí snažil ostatním nejspíše sdělit totožnost svého vraha, jehož od …

Více
  • 13. 5. 2023