krimi

Než se Ed McBain proslavil coby autor detektivní série o 87. okrsku, pracoval za čtyřicet dolarů týdně jako redaktor agentury dodávající newyorským nakladatelstvím a časopisům povídky známých i méně známých autorů žánrů mystery a science fiction stejně jako dobrodružné příběhy z Divokého západu. V té době začal také sám psát detektivní povídky. Většina z nich vyšla v dnes již zaniklém měsíčníku Manhunt pod pseudonymy Richard Marsten, Hunt Collins…

Více
  • 13. 5. 2023

Tento román se odehrává v Ústí nad Labem, v chemické lékárně. Vykresluje denní rutinní život čtyř dvojic – dva manželské páry (Jóža a Áda, Ida a Joska) a dva milenecké páry (Bohunka a Mirek, Inka a Standa). Všichni pracují ve stejné chemické továrně v Ústí. Áda je nadřízeným Standy a Inka Bohunky. Manželské dvojice se pravidelně v neděli navštěvují a hrají kanastu. Každý týden probíhá stejně: jí to samé, říkají si to samé, milují se pokaždé v ty …

Více
  • 13. 5. 2023

V tomto románu autor popisuje holubí život, který se moc neliší od toho lidského. Holubi Petřík, Gadžo a Robin jsou pokusnými holubi v laboratoři. Kouří, pijí sherry a jedí nejlepší holubí zob. Myslí si o sobě, že nejsou holubi, ale že jsou lidi. Jednoho dne je osvobodili zastánci PZN (práva zvířat navždy). Holubi se setkávají s novým světem, který neznají. Ocitají se bezmocní ve městě. Touží po cigaretách a sherry. Poznávají život na svobodě a u…

Více
  • 13. 5. 2023

Podtitul: Magazín ukájení kolem roku 2000 /   / Sarkastický obraz životního stylu a mentality člověka v totalitním režimu je situován do průmyslového Ústí nad Labem v 60. letech 20. století. / Autor se snaží především analyzovat dobové životní mechanismy a stereotypy formou velkého společenského románu. Osou děje je věčný zápas několika hrdinů, jejich hledání a ztrácení životních hodnot, proměna jejich konečných cílů, v obecnosti pak proces nasycení …

Více
  • 13. 5. 2023

17.7.1998 /   / Vítejte v starém dobrém Old Heap City. Vlastně ani ne tak dobrém, jako starém. Mám dojem že my dva jsme se už někde potkali, ale jen tak pro pořádek, jmenuji se Mike M. Dexter. / Zapálil jsem si cigaretu a pokračoval ve studiu komplikovaného obrazce ze rzi a zčernalé barvy na dveřích. Ještě nedávno to byly ty nejmodernější (taky pěkně drahé) a svým technologickým způsobem nádherné pancéřové dveře. Exploze předimenzované časované nálo…

Více
  • 13. 5. 2023

Téměř o dvacet let později se Richard M. Nixon, po tom, co se stane prezidentem Spojených států, podiví nad tím, co se ze mne stalo. Určitě by se nikdy nestal prezidentem, kdyby se nestal národní osobností jakožto odhalitel a pronásledovatel prolhaného Lelanda Clewese. Jeho emisaři mě najdou, jak pomáhám, jak už jsem řekl, své manželce s její živností bytové architektky, kterou řídila z našeho malého cihlového bungalovku v Chevy Chase v Marylandu…

Více
  • 13. 5. 2023

Bylo to na mně, protože to byl můj případ a Wolfe mi pouze pomáhal, ale on mě také mnohokrát požádal o můj názor a nic se nestane, když mu to oplatím. Tak jsem vkročil do dveří kanceláře a řekl: „Cramer a Judy Bramová. Mám -“ / „Judy!“ vykřikla Mira. „Ona je tady?“ Vynechal jsem ji. / „Mám se slečnou Holtovou odsvištět a nechat je vám?“ Zavřel oči. Za tři vteřiny je opět otevřel. / „Řekl bych, že ne. Rozhodnutí je na vás.“ / „Pak zůstaneme. Stejně chci s Jud…

Více
  • 13. 5. 2023

Bylo to ve čtvrtém poschodí starého domu bez výtahu kolem Západní devadesáté ulice blízko Amsterdam Avenue. Nevím, jak to tam vypadalo, co se týče kuchyně a ložnice – nebo ložnic -, protože jediná místnost, kterou jsem viděl, byla ta, v níž jsme seděli. Byla průměrně veliká a gauč, židle a koberce vypadaly útulně – byl to ten druh útulnosti, kterou nábytek získá tím, že jej padesát nebo šedesát let používá spousta různých lidí. U židle, na které …

Více
  • 13. 5. 2023

Se zástupcem obvodního státního žalobce Irvingem Mandelbaumem jsem se setkal nejednou už dřív, ale nikdy jsem ho neviděl vystupovat v soudní síni. A tak když jsem ho tenkrát dopoledne pozoroval, jak se snaží přesvědčit porotu, aby odsoudila Leonarda Ashe za vraždu Marie Williové, měl jsem pocit, že si vede velice dobře a že by možná zapůsobil ještě výrazněji jen v tom případě, kdyby se o něco víc rozohnil. Jeho trochu buclatá, pomenší postava, pl…

Více
  • 13. 5. 2023

Ve starém domě z hnědého pískovce na Západní Pětatřicáté ulici poblíž řeky Hudson, který sloužil Nero Wolfovi jako sídlo a zároveň kancelář, pronikl beznadějný smutek do každého koutu každé místnosti, takže z něj nebylo úniku. Fritz Brenner ležel v posteli s chřipkou. Kdyby se jednalo o Theodora Horstmanna, který v nejvyšším patře pečoval o tři tisíce orchidejí, byla by to pouhá nepříjemnost. Kdybych to byl já, Archie Goodwin, tajemník, osobní st…

Více
  • 13. 5. 2023

Někdy se rád procházím v dešti, třebaže dávám přednost dnům plným slunce, kdy nefouká vítr a nezvedá prach. Oné středy jsem však měl k procházce v dešti zvláštní pohnutku: přál jsem si, aby ten jeho plášť do deště byl opravdu kvalitní a v okamžiku, až mu ho budu předávat, aby byl mokrý. / Přehodil jsem si ho tedy přes ramena, na hlavu jsem si narazil plstěný klobouk, vyšel jsem z našeho domu a namířil si to do Arbor Street, asi tak dvě míle jižněji …

Více
  • 13. 5. 2023

Bylo uklidňující opustit kanceláře, jejichž dveře bez ustání bouchaly za pobíhajícími inspektory, kde bez ustání vyzváněly všechny telefony najednou; Maigret stoupal po prázdném schodišti k vrcholu Justičního paláce, kde sídlily laboratoře a trestní rejstřík. / Byla už skoro tma a na špatně osvětleném schodišti, které se podobalo schodišti v tajemném hradu, předcházel Maigreta jeho obrovský stín. / V rohu podkrovní místnosti Moers se zeleným štítkem na…

Více
  • 13. 5. 2023

Za tři minuty pět. Na obrovském plánu Paříže, který zabírá celou jednu stěnu, zazářil bílý kotouček. Telefonista odložil housku se salámem a zasunul kolíček do jedné z tisíce zástrček telefonní centrály. / „Haló?… Čtrnáctka?… Posíláte výjezdovku?“ / Maigret stojí na slunci, otírá si čelo a snaží se tvářit co možná lhostejně. Telefonista něco zavrčel, vytáhl kolíček, znovu si vzal housku a zamumlal k Maigretovi: „Opilec.“ / Je srpen. Paříž je cítit asfalte…

Více
  • 13. 5. 2023

Vrátil se Janvier, čipernější než ostatní. Ze všech, co přicházeli zvenku, jako by ještě hodnou chvíli vyzařovala svěžest, kterou si odtamtud přinesli. Ale pak i je poznenáhlu pohlcovala okolní šeď, ve které měl člověk pocit, že žije zpomaleně. / „Pokoušela se mi zavřít dveře před nosem, ale já jsem rychle mezi ně strčil nohu. Ona nic neví. Tvrdí, že v posledních měsících přinášel výplatu jako obvykle.“ / „Proto taky musel krást. Nepotřeboval moc velké…

Více
  • 13. 5. 2023

Uprchlík / V jednu hodinu vycházely místní noviny a všechny měly na prvních stranách senzační titulky. Gazette de Ličge, správně smýšlející noviny, vytiskly: / Případ proutěného koše Zločin byl spáchán dvěma zvrhlými mladíky La Wal onie naopak psala: / Zločin buržoazních mladíků Bylo oznámeno zatčení Jeana Chabota, rovněž útěk Delfossův. Dům v ulici de la Loi byl už fotografován. / A četli jsme: / …Ihned po patetickém setkání se synem v budově Bezpečnosti pan C…

Více
  • 13. 5. 2023