19.
Vanzetti byl navíc obviněn z pokusu o loupež peněz na výplaty v Bridgewater v Massachusetts. Byl souzen a odsouzen. A tak, ještě než byl se Saccem souzen pro vraždu, abrakadabra, proměnil se pouliční prodavač ryb ve známého zločince.
Jestli se Vanzetti tohoto méně závažného zločinu dopustil? Není to vyloučené, ale tak moc zas na tom nezáleželo. A kdo řekl, že na tom zas tak moc nezáleží? Soudce, který ten případ dostal na starosti, řekl, že na tom zas tak moc nezáleží. Byl to Webster Thayer, absolvent Darthmouthské univerzity a potomek celé řady skvělých novoanglických rodin. Porotě řekl: "Tenhle muž, i když se možná zločinu, který je mu připisován ve skutečnosti, nedopustil, je přesto morálně vinen, neboť je nepřítelem našich existujících institucí."
Čestné slovo, že tohle řekl soudce v americké soudní síni. Mám ten citát tady z jedné knížky, která se jmenuje Dělnictvo, jak o něm nikdo nemluví, a napsali ji Richard O. Boyer a Herbert M. Moralis. (Vydal Unitě Front v San Francisku v roce 1955.)
A pak tentýž soudce, Thayer, soudil Sacca a známého zločince Vanzettiho pro vraždu. Zhruba rok po zatčení byli shledáni vinnými - v červenci roku Devatenáct set Dvacet jedna, kdy mně bylo osm.
Popraveni byli, když mi bylo patnáct. Pokud jsem o tom někdy slyšel v Clevelandu někoho mluvit, zapomněl jsem už, co říkal.
Onehdy dopoledne jsem se dal ve výtahu v RAMJACu do řeči s poslíčkem. Bylo mu asi tolik co mně. Zeptal jsem se ho, jestli si něco z té popravy ze svých dětských let pamatuje. Řekl, že ano, že slyšel svého otce říkat, že už má lidí, co v jednom kuse mluví o Saccovi a Vanzettim, po krk a že je rád, že je už konečně po všem.
Zeptal jsem se ho, v jaké branži jeho otec pracoval.
"Byl prezident banky v Montpelieru ve Vermontu," řekl. A tenhle člověk měl na sobě kabát z válečných přebytků armády Spojených států.
Al Capone, slavný chicagský gangster, se domníval, že by Sacco a Vanzetti měli být popraveni. I on byl přesvědčen, že to jsou nepřátelé amerického chápaní Ameriky. Uráželo ho, jak jsou tihle jeho dva krajani spolupřistěhovalci Americe nevděční.
Podle Dělnictva, jak o něm nikdo nemluví, Al Capone řekl: "Bolševismus nám klepe na dveře... Musíme dělníka uchránit před rudou literaturou a rudými uskoky."
Což mi připomíná příběh, který napsal doktor Robert Fender, můj přítel ve vězení. Bylo to na planetě, kde nejhorším zločinem byl nevděk. Za nevděk tam byli lidi popravováni v jednom kuse. Byli popravováni způsobem, jakým se popravovali lidi v Československu. Defenestrací. Byli vyhazováni z vysokánských oken.
Hrdina Fenderovy knihy byl nakonec za nevděk vyhozen z okna. Tohle byla jeho poslední slova, když letěl z okna ve třicátém patře: "Tisíceré dííííííííííííííkýýýýýýýýýý!"
Než však mohli být Sacco a Vanzetti popraveni za nevděk po massachusettsku, po celém světě se shromáždily obrovské protestující davy. Pouliční prodavač ryb a švec se rázem stali planetárními celebritami.
"Ani za celý život," řekl Vanzetti, "bysme nedostali šanci udělat tolik pro spravedlnost, toleranci a vzájemné pochopení člověka člověkem, jako děláme nechtěně teď."
Kdyby se z tohohle udělala moderní verze Umučení, herci představující úřady, Piláty Pontské, by museli stejně vyjádřit opovržení nad míněním lůzy. Tentokrát by však byli spíš pro trest smrti než proti.
A nikdy by si nemyli ruce.
Úřady byly ve skutečnosti tak hrdé na to, co hodlají udělat, že požádaly komisi složenou ze tří nejmoudřejších, nejváženějších, nejspravedlivějších a nejnestrannějších mužů, kteří se v zemi našli, aby světu oznámila, zdali to, co má být vykonáno, je spravedlnost.
A právě tuhle část příběhu o Saccovi a Vanzettim se onen večer před mnoha lety, rozhodl Kenneth Whistler vyprávět, zatímco jsme se s Mary Kathleen drželi za ruce.
S maximálním opovržením se rozhovořil o zvučných akademických hodnostech oněch tří mudrců.
Jedním byl Robert Grant, pozůstalostní soudce na penzi, který věděl, co to jsou zákony a jak mají fungovat. Předsedou byl rektor Ha…
