Literární směry: Osvícenství

Osvícenství bylo intelektuální a kulturní hnutí, které se rozvinulo v Evropě během 17. a 18. století. Bylo založeno na rozumu, vědě, pokroku a individualismu a jeho cílem bylo osvobodit lidské myšlení od dogmat a pověr. Osvícenství mělo významný vliv na politiku, vědu, filozofii a literaturu a položilo základy moderního světa.

Charakteristika směru

Osvícenství kladlo důraz na lidský rozum, kritické myšlení a vědecký přístup. Autoři a filozofové osvícenství, jako Voltaire, Jean-Jacques Rousseau, Denis Diderot nebo Immanuel Kant, se stavěli proti absolutismu a církevním autoritám a usilovali o prosazování lidských práv, svobody a rovnosti. Literární díla osvícenství často nesla kritiku společenských nepravostí, zastaralých tradic a nerovností.

Osvícenství bylo také spojeno s myšlenkou pokroku a vírou v to, že lidé mohou díky vzdělání, vědě a rozumu dosáhnout lepší a spravedlivější společnosti. Filozofická a politická esej, satira a vzdělávací texty se staly klíčovými žánry literatury tohoto období.

Jazyk a stylistické prostředky

Jazyk osvícenské literatury byl často racionální, přehledný a jasný. Autoři kladli důraz na logiku, důkazy a kritické myšlení. Důležitou roli hrála ironie a satira, které autoři využívali ke kritice církve, šlechty a politických institucí. Významné žánry zahrnovaly filozofické traktáty, politické pamflety a osvícenské encyklopedie.

Etymologie pojmu

Slovo „osvícenství“ pochází z německého „Aufklärung“, což znamená „osvětlení“ nebo „osvícení“. Tento termín symbolizuje snahu osvícenců rozptýlit „temnotu“ nevědomosti a pověr pomocí vědy, rozumu a vzdělání.

Zpět na přehled Literárních směrů, epoch, skupin a hnutí

Kompletní knihy z tohoto lit. směru ke stažení (ePub, PDF, MOBI):